„Jak Rusové vylezou, zbývá jim posledních 10 minut života.“ Ukrajinci mistrovsky ovládají bojiště a nedávají jim šanci

Severně od Kupjansku Ukrajinci proměnili výlezy z vyřazeného plynovodu v zabijáckou zónu. Kdo se vynoří, vstupuje do předem připravené pasti.

Ruští vojáci v budově i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace
                   

Důstojník brigády Chartija s volacím znakem Tovstyj to shrnuje střízlivě: po vynoření z potrubí zbývá ruskému vojákovi obvykle kolem deseti minut. Maximum je hodina, ale to je výjimka. Většinou dron zachytí pohyb nad výlezem dřív, než se člověk stačí zorientovat. Pak přichází dělostřelectvo, FPV drony, pěchota. Kupjansk se za poslední rok stal laboratoří toho, jak ve válce dronů vypadá obrana, která funguje, a zároveň důkazem, že ruská taktika podzemní infiltrace naráží na strop.

Pod zemí, protože po zemi se chodit nedá

Plynovod Šebelynka–Ostrohožsk je vyřazená trasa, která severně od Kupjansku kříží řeku Oskil. Rusové vstupovali u Lymanu Peršého na levém břehu a vylézali blíž k Radkivce na pravém. Důvod je prostý a Tovstyj ho pojmenoval přímo: v dronové válce se po povrchu prakticky chodit nedá. Každý přesun bez krytí znamená okamžité odhalení a smrt.

Trubka má průměr kolem jednoho metru. Část cesty se leze po čtyřech, jinde vojáci podle svědectví používají improvizované pojízdné desky nebo elektrické koloběžky. Ven se dostávají po jednom malými otvory vyřezanými do pláště potrubí, se zbraní přichycenou na zádech. Uvnitř panuje nedostatek kyslíku, špatné větrání a chemická rezidua. Přesné složení vzduchu nikdo neměřil, ale svědectví z příbuzné ruské potrubní operace v Kurské oblasti, zveřejněné serverem ASTRA, mluví o panice, deliriu a sebevraždách ještě uvnitř potrubí.

Nejde přitom o bezprecedentní taktiku. V lednu 2024 Rusové infiltrovali podzemním potrubím u Avdijivky, v březnu 2025 prošli asi patnáct kilometrů plynovodem u Sudže v Kurské oblasti. Kupjansk je třetí doložený případ, a první, kde obránci dokázali trasu systematicky neutralizovat.

Jak Chartija rozkryla trasu

Klíčem nebyl jediný moment, ale souhra, která se budovala měsíce. Podle ArmyInform Chartija získala technickou dokumentaci a výkresy potrubí. Zjistili, že nejde o jednu trubku, ale o čtyři paralelní. Následoval pozemní průzkum, pěší patroly i robotické platformy. Nad výlezy se usadil permanentní dronový dohled.

Postup měl jasnou logiku, odlišnou třeba od Pokrovska: nejdřív uzavřít infiltrační trasy, teprve potom čistit město. Výlezy zaminovali, alternativní cesty přes Oskil vzali pod palebnou kontrolu. Důstojník s volacím znakem Vovk tvrdí, že ničí 99 procent vojáků, kteří z trubky vylezou. Podle Ukrajinské pravdy se za posledních sto dnů pokusilo do města dostat téměř šest set ruských vojáků. Uspělo osm. Bez zranění dorazili tři.

Jsou to ukrajinská bojová tvrzení, ne nezávisle ověřená bilance. Ale i s rezervou jde o čísla, která ukazují na extrémně účinnou obranu.

Proč Rusko pokračuje

Kupjansk je dopravní uzel a jeho dobytí by mělo vojenskou i propagandistickou hodnotu. I malá skupina, která se dostane do města, dokáže krátkodobě vyvolat chaos, vázat ukrajinské síly na čištění prostoru, zvednout vlajku pro kameru. Jde o logiku opotřebovávací války: Rusko sází na lidskou masu, i když jsou ztráty devastující.

Jenže právě tady se ukazují limity. ISW ve své analýze z 20. května 2026 upozornil na možné přesuny ruských jednotek z kupjanského směru kvůli ztrátám a na rostoucí ukrajinskou iniciativu v několika sektorech. Důstojník Abat říká, že asi 95 procent Rusů, kteří se pokoušejí překonat Oskil, je zabito nebo raněno. Pro tyto operace Rusko podle něj nasazuje specializované vojáky s hornickým zázemím, označované jako „Veterans“, tedy stejnou jednotku, která infiltrovala potrubím u Avdijivky.

Roboty, drony a zabijácká zóna

Kupjansk není jen příběh o jedné trubce. Brigáda Chartija v květnu 2026 předvedla čištění městské pozice bez přímé přítomnosti pěchoty, pouze drony a pozemní robotické komplexy s raketami a termobombami. To je posun, který mění pravidla: obránce nemusí riskovat životy vlastních vojáků, aby vyčistil prostor, kam se protivník dostal.

Australský generál ve výslužbě Mick Ryan mluví o „dílcích skládačky“, které mohou ukazovat na blížící se obrat. Andrij Bileckyj v rozhovoru pro Reuters řekl, že příštích šest měsíců je kritických: Rusko může být vyčerpáno dřív, než Ukrajina dojde k vlastnímu bodu zlomu. Kupjansk sám o sobě válku nerozhodne. Ale ukazuje, co se stane, když obránce rychleji propojí mapování terénu, senzory, robotiku a okamžitou palbu.

Co to znamená pro Česko

Zkušenosti z kupjanského bojiště nejsou jen vzdálená frontová kuriozita. Česká vláda v lednu 2026 výslovně zmínila čerpání poznatků z ukrajinské dronové války pro obranu kritické infrastruktury. Už v září 2025 vznikla koordinační skupina pro antidronovou ochranu státu. Česká vojenská pomoc Ukrajině od roku 2022 dosáhla účetní hodnoty asi 17,4 miliardy korun a muniční iniciativa pokračuje.

Kupjansk potvrzuje, co je na frontě nejcennější: velkorážní munice, drony, antidronová ochrana, průzkumné prostředky a robotika. Přesně to, co Česko pomáhá dodávat, a co se jednou může hodit i k obraně vlastního území.

Tři ruští vojáci bez zranění ze šesti set. To není statistika vítězství, ale anatomie pasti, ze které není úniku.

Jak moc podle vás Rusové prohrávají technologický závod?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články