Ukrajinci stále postupují a paralyzují ruskou logistiku. Kremelská vojska se formují k nové ofenzivě

Válka na Ukrajině se v posledních týdnech láme ve dvou rovinách, které spolu souvisí víc, než naznačuje frontová mapa. Na zemi Rusko dál tlačí, zejména u Pokrovsku a Huljajpole zaznamenal ukrajinský generální štáb jen za 29. květen 267 bojových střetů. Jenže v hloubce ruského týlu probíhá souběžná kampaň, která Moskvě systematicky ničí to, co každou ofenzívu pohání: sklady paliva, dronové depoty, logistické uzly a dokonce letadla na pojezdových drahách. Prezident Zelenskyj ve svém večerním projevu z 29. května výslovně řekl, že Ukrajina „pokračuje v plnění cílů“ proti ruské logistice a ropnému sektoru. A zároveň dodal, že zpravodajské služby mají informace o přípravě nového masivního ruského úderu.

Postup, který se neměří kilometry

Když se řekne „Ukrajinci postupují“, většina si představí šipky na mapě. Jenže nejlépe doložený ukrajinský postup posledních týdnů vypadá jinak. Je to série koordinovaných dálkových úderů na cíle stovky kilometrů od fronty, a její efekt se projevuje nikoli v zabraném území, ale v tom, co Rusko ztrácí v zázemí.

U Taganrogu v Rostovské oblasti zasáhly ukrajinské síly dvě letadla Tu-142 a podle velitele Sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho i odpalovací zařízení komplexu Iskander. Satelitní analýza publikovaná serverem United24 Media přitom odhalila pikantní detail: zasažené Tu-142 nebyly běžně operačně nasazené stroje. Šlo o draky skladované nejméně od roku 2011, které Rusko z neznámého důvodu přesunulo na pojezdové dráhy teprve v dubnu a květnu 2026. Zda je chtělo opravit, rozebrat na díly, nebo použít jako klamné cíle, není jasné. Jisté je, že je nedokázalo ochránit.

Na Krymu zasáhli operátoři Sil bezpilotních systémů ropný sklad, čímž podle ukrajinské armády přímo omezili mobilitu ruských jednotek využívajících poloostrov jako týlovou základnu. A v lednu 2026 Centrum hlubokých úderů, nově vytvořená organizační složka, koordinovalo údery na dronové depoty a energetické prvky okupantů. Nejde tedy o jednotlivé nájezdy. Jde o institucionalizovanou kampaň.

Tři nástroje paralýzy

Ukrajina k rozbíjení ruské logistiky používá tři vzájemně se doplňující metody:

• Údery na palivovou infrastrukturu. Zásahy ropných skladů a rafinerií snižují zásoby pohonných hmot pro techniku i pro generátory. Bez paliva stojí kolony, mlčí radary, nefungují polní nemocnice.
• Koordinované dálkové údery na sklady a techniku. Centrum hlubokých úderů plánuje operace proti dronovým depotům, muničním skladům i prostředkům protivzdušné obrany v hloubce ruského území.
• Dálkové minování pomocí dronů. Ukrajinské ženijní síly v lednu 2026 oznámily, že jen za jeden měsíc zabily touto metodou zhruba 660 ruských vojáků a zničily 110 kusů techniky. Drony kladou miny na zásobovací trasy bez rizika pro vlastní vojáky, a na rozdíl od klasického úderu blokují cestu dlouhodobě, nutí k objížďkám a zpomalují logistiku i bez permanentní přítomnosti operátora.

Kumulativní efekt je postupný, ne okamžitý. Sám o sobě válku nerozhodne. Ale Rusku zvyšuje cenu každé operace a nutí ho chránit týl, což odčerpává prostředky z fronty. Symptomatické je, co se děje v Nižněnovgorodské oblasti, více než tisíc kilometrů od frontové linie: po opakovaných dronových zásazích (naposledy 28. května zasáhl dron budovu krajského soudu) tam místní vláda podle Ukrajinské pravdy zřídila speciální „ministerstvo“ na ochranu objektů před bezpilotními prostředky. Organizační náplast, která sama o sobě nevytvoří nové radary ani střely, ale která ukazuje, jak hluboko ukrajinské údery sahají.

Rusko na frontě netlačí méně, a chystá další úder

Bylo by chybou číst kampaň hlubokých úderů jako důkaz, že Rusko slábne na frontě. Operativní data generálního štábu z 29. května ukazují opak: nejsilnější tlak pokračuje na pokrovském směru a u Huljajpole, ruské uskupení „Center“ a „East“ nasazují mimo jiné 114. motostřeleckou brigádu, 90. tankovou divizi a 55. motostřeleckou brigádu ve směru k hranici Dněpropetrovské oblasti.

A pak je tu varování, které Zelenskyj vyslovil ve stejném projevu. Ukrajinská rozvědka má podle něj informace o přípravě nového masivního útoku. Přesné datum ani objem prostředků neuvedl. Měřítkem nebezpečí ale zůstává útok z noci na 24. květen: 90 střel různých typů (z toho 36 balistických) a 600 dronů, hlavním cílem byl Kyjev. Pokud Moskva chystá něco srovnatelného nebo většího, jde o jednu z nejkoncentrovanějších salv celé války.

Putinova rétorika přitom zůstává neměnná: Rusko prý postupuje ve všech směrech. Analytici Institutu pro studium války (ISW) to vysvětlují jeho „teorií vítězství“, přesvědčením, že i pomalé, dílčí zisky lze prezentovat jako nevyhnutelný trend, který zlomí vůli Západu podporovat Kyjev.

Válka přetéká za hranice fronty, i za hranice Ukrajiny

Že hluboké údery nejsou jednosměrná záležitost, připomněla noc z 28. na 29. května. Ruský dron vletěl do rumunského vzdušného prostoru a dopadl na bytový dům v Galați. Rumunské ministerstvo obrany incident potvrdilo, NATO zopakovalo připravenost bránit „každý centimetr“ aliančního území. Ruská ambasáda v sousedním Moldavsku podle agentury NAMPA preventivně obvinila Západ z možné „provokace“, klasický pokus rozmlžit odpovědnost ještě dřív, než padne obvinění.

Pro Českou republiku nejde o bezprostřední bojovou hrozbu. Ale každý takový incident posiluje argument pro tvrdší ochranu východního křídla NATO a pro investice do protidronové obrany, na kterých se podílí i Praha.

Válku teď neurčuje jen to, kdo posune frontovou linii o další vesnici. Rozhoduje i to, kdo druhému rozbíjí logistickou hloubku rychleji a levněji. Ukrajina v téhle disciplíně drží iniciativu, a Rusko to ví, i když to nahlas nepřizná.