Ukrajinské hlášení mluví o 6 280 ruských ztrátách za první polovinu září. Největší díl připadá na tři úseky fronty a ověření ukazuje limity válečných čísel.
Huljajpole, Dobropillja, Pokrovsk. Tři místa na východě a jihu Ukrajiny, o kterých většina Evropy nikdy neslyšela. Právě na ně připadá podle ukrajinských jednotek bezpilotních systémů skoro sedm desetin všech ruských vojáků, které tyto jednotky za prvních 15 dnů září 2026 evidují jako vyřazené z boje. Dohromady jich hlásí 6 280, tedy zhruba 419 denně, a je to o čtvrtinu víc než za stejné období v srpnu. Redakce ArmádníhoZpravodaje čísla přepočítala a položila je vedle denních hlášení ukrajinského generálního štábu.
Šest tisíc za dva týdny. A skoro všechno ze tří míst
Údaj zveřejnil Robert Brovdi přezdívaný Madyar, velitel Unmanned Systems Forces, tedy samostatné složky ukrajinské armády pro bezpilotní prostředky. Podle serveru Censor.NET, který jeho vyjádření přinesl 16. září 2026, složka od 1. do 15. září 2026 evidovala 6 280 ruských vojáků proti 4 998 ve stejném období srpna. To je nárůst o 25,6 %. Podstatné je, co se do čísla počítá: Brovdi mluví o bojových úmrtích i o zdravotnických evakuacích, nejde tedy o počet mrtvých.
Proč vůbec složka bezpilotních systémů hlásí tisíce zásahů proti pěchotě? Ukrajinské pozemní síly popisují bezpilotní a robotické systémy jako prostředky pro průzkum, přesné údery, navádění dělostřelecké palby, logistiku i ochranu životů vojáků. Malý útočný dron zvládne to, co dřív vyžadovalo salvu granátů: najít konkrétního člověka a zasáhnout ho.
| Úsek fronty | Hlášené ztráty 1.–15. 9. | Podíl z 6 280 |
|---|---|---|
| Huljajpole | 1 927 | 30,7 % |
| Dobropillja | 1 806 | 28,8 % |
| Pokrovsk | 617 | 9,8 % |
Z hodnot, které Brovdi uvedl, sečetla redakce ArmádníhoZpravodaje tyto tři úseky a došla ke 4 350, tedy k 69,3 % celého čísla. Na celý zbytek fronty tak zbývá necelá třetina. Číslo ohlásil muž, kterého ruská justice stíhá jako teroristu a soudí v jeho nepřítomnosti.
Velitel dronů, kterého Moskva vede jako teroristu
Brovdiho funkci potvrzuje i web ukrajinského prezidenta, podle kterého Volodymyr Zelenskyj přijal 4. listopadu 2025 jeho hlášení na velitelském stanovišti 414. brigády známé jako Madyarovi ptáci. Není to tedy anonymní účet na síti, ale velitel celé složky. Právě proto jeho čísla média přebírají během hodin.
Do zprávy ruské generální prokuratury z 18. února 2026 redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla a z dokumentu plyne, že ruská strana schválila obžalobu z teroristického činu, vyhlásila Brovdiho do mezinárodního pátrání a poslala věc k 2. západnímu okruhovému vojenskému soudu. Jde o verzi ruského vyšetřování, nikoli o prokázanou vinu. Podle záznamu téhož soudu z 27. března 2026 padl v nepřítomnosti doživotní trest.
Veřejný ruský dokument nebo výrok, který by nařizoval Brovdiho fyzickou likvidaci, ale nikde není. Formulaci o jednom z hlavních terčů Moskvy uvedl The Guardian jako novinářské hodnocení. Otázkou zůstává, jestli jeho 6 280 potvrzuje ještě někdo jiný než jeho vlastní složka; odpověď se dá spočítat z oficiálních ukrajinských hlášení.
Co z těch čísel obstojí, když je položíte vedle oficiální statistiky
Ukrajinské jednotky bezpilotních systémů evidují výsledky v systému DELTA. NATO ho popisuje jako největší ukrajinský systém pro spojování dat ze senzorů, radarů i satelitů do jednoho přehledu bojiště. To vysvětluje, proč čísla přicházejí na jednotky přesná. Nenahrazuje to ovšem ověření jednotlivých zásahů někým zvenčí.
Denní hlášení ukrajinského ministerstva obrany, kterými redakce ArmádníhoZpravodaje prošla, dávají měřítko. K 1. září 2026 uvádějí odhad 1 489 640 ruských ztrát, k 16. září 2026 pak 1 511 530. Rozdíl je 21 890 osob za 15 dnů, tedy zhruba 1 459 denně. Brovdiho složka tak hlásí 28,7 % celého ukrajinského čísla.
Nelze je přímo porovnat. Generální štáb zveřejňuje celkový odhad, u kterého sám uvádí, že se data průběžně aktualizují, zatímco Brovdi počítá evidované výsledky jedné složky včetně evakuovaných raněných. Zajímavé je tempo: ve stejných patnáctidenních obdobích vzrostla celková statistika z 19 700 v srpnu na 21 890 v září, tedy o 11,1 %, kdežto bezpilotní složka hlásí nárůst o 25,6 %. Nezávislý neukrajinský zdroj se zveřejněnou metodikou, který by číslo 6 280 potvrdil, veřejně k dispozici není. Brovdi u čísel nezůstal a připojil k nim tvrzení o 300 000 vojácích, které má Rusko poslat do boje do konce roku.
Rovnice, ve které jde o to, kdo stíhá koho
ANALÝZA Brovdi staví své výsledky proti ruskému doplňování lidí. Tvrdí, že Rusko od ledna do srpna 2026 získávalo v průměru 35 000 kontraktních vojáků a branců měsíčně a že od října do prosince chce nasadit dalších 300 000, tedy zhruba 70 000 měsíčně. K mobilizaci dodal: „V Rusku ‚není mobilizace‘; provádí se potichu, aby se v bažinách nikdo nestihl vyděsit a utéct“. Jde o jeho hodnocení a expresivní slovník; ruské ministerstvo obrany ani Kreml toto číslo ve svých veřejných prohlášeních nepotvrdily.
Zajímavější je jeho vlastní plán. Zářijový cíl složky je 12 500 vyřazených vojáků, v srpnu jich vykázala 11 010. Po 6 280 za prvních 15 dnů zbývá 6 220, což znamená zhruba 415 denně. Jinými slovy: ani mimořádně silná polovina měsíce nevytvořila žádnou rezervu, cíl stojí na udržení dosavadního tempa.
A pak přijde srovnání, které si čtenář udělá sám. Pokud by složka svůj cíl splnila a celá ukrajinská statistika držela zářijové tempo, Brovdiho odhad ruského doplňování zůstává s ohlášenými ztrátami řádově srovnatelný. Z jeho vlastních čísel tedy nevychází obraz hroutící se ruské armády, ale obraz vyrovnaného opotřebovávání obou stran.
Proč se tahle statistika čte i v Bruselu a v Praze
Aliance z ukrajinské zkušenosti otevřeně čerpá. NATO uvádí, že drony změnily podobu boje a že poznatky z války zpracovává ve společném centru v polské Bydhošti; v květnu 2026 spustilo projekt vrstvené obrany proti bezpilotním prostředkům, který má propojit senzory, velení a prostředky ničení do jednoho celku. Pro Armádu České republiky z toho plyne totéž co pro ostatní spojence: protidronová obrana a schopnost okamžitě zpracovat data o cílech nejsou nadstavba, ale základní výbava.
Zůstávají tři místa a otázka, podle koho. Přesné číslo z války není totéž co ověřené číslo a rozdíl mezi nimi je potřeba umět přečíst.