Ukrajinci zvolili skvělou taktiku: sevřeli ruský týl do kleští, zásobování kremelských vojsk se plošně hroutí

Nejde o jeden spektakulární úder, ale o měsíce trvající kampaň, která teprve teď dostala oficiální jméno. 27. května ji ukrajinské ministerstvo obrany označilo jako program „Logistics Lockdown“ a na první fázi vyčlenilo pět miliard hřiven. Ministr Fedorov na briefingu s novináři uvedl, že za poslední měsíce se objem ničení ruské logistiky v operační hloubce zčtyřnásobil. A výsledky už nejsou jen v ukrajinských hlášeních, přiznává je i okupační správa Krymu, která na přelomu května zavedla limity na prodej benzinu a nafty.

Co je „middle-strike“ a proč funguje

Pojem middle-strike označuje dronové údery v pásmu zhruba 30 až 200 a více kilometrů od frontové linie. Cílem nejsou přímo ruské zákopy, ale to, co je drží při životě: zásobovací trasy, sklady munice a paliva, velitelská stanoviště, radary a systémy protivzdušné obrany. Podle ukrajinského ministerstva obrany drony v závěrečné fázi letu fungují autonomně, skenují terén a identifikují cíl samy, což jim umožňuje proniknout i v prostředí silného elektronického rušení.

Klíčový předpoklad celé kampaně je systematické „oslepování“ ruské protivzdušné obrany. Od 1. března ministerstvo eviduje 81 potvrzeně neutralizovaných systémů protivzdušné obrany. Jen v dubnu šlo nejméně o 25 velkých radarových a protiletadlových komplexů. Teprve když se v ruském týlu otevřou díry v protivzdušném deštníku, mohou levnější útočné drony pronikat ke skladům a konvojům.

Dvě osy, jedny kleště

Síla kampaně spočívá v tom, že tlak běží na dvou geograficky vzdálených osách současně.

Luhanská osa. 31. května oznámil Třetí armádní sbor, že pod palebnou kontrolou drží logistické trasy v Luhansku, Starobilsku, Alčevsku, Brjance i Kadijivce, a zásahy dosahují až ke kontrolnímu bodu Izvaryne na ruské hranici, tedy přes 205 kilometrů v týlu. To znamená, že ruské jednotky na severovýchodní frontě nemohou počítat s bezpečným přísunem po hlavních silnicích.

Jižní osa, koridor ke Krymu. O dva dny dříve, 29. května, ukrajinská vojenská rozvědka GUR oznámila, že pod palebnou kontrolou jsou úseky mezi Berďanskem, Melitopolem a Džankojem. Jde o páteř takzvaného pozemního mostu, jedinou pozemní cestu, kterou Rusko zásobuje Krym. Ničeny jsou palivové cisterny, nákladní vozy i technika na přesunu.

Právě souběh obou os vytváří efekt kleští: Rusko nemůže jednoduše přesunout zásoby z jedné trasy na druhou, protože obě jsou pod tlakem.

Krym to už přiznal

Nejtvrdší veřejný důkaz, že kampaň zabírá, přichází paradoxně z ruské strany. 22. května sevastopolská okupační správa zavedla limit 20 litrů benzinu na osobu a otevřeně zmínila „logistické problémy“, jak informoval The Moscow Times. O týden později, 30. května, šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov oznámil přechod na voucherový režim pro část pohonných hmot s odhadem, že návrat k normálu potrvá nejméně 30 dnů.

Na azovské logistické trase navíc okupační úřady omezily civilní dopravu, s výslovnou výjimkou pro vojenské náklady a palivo. To ukazuje, že armáda dostává přednost, ale kapacita tras klesá.

Důležité zpřesnění: otevřené zdroje zatím nedokládají, že by palivová krize přímo omezila ruské letecké nebo námořní operace z Krymu. Spíš jde o situaci, kdy civilní trh doplácí na to, že armáda si bere vše, co zbývá. Skutečný vojenský dopad se pravděpodobně projeví se zpožděním.

Méně logistiky, méně útoků

Fedorov na květnovém briefingu popsal přímou vazbu: čím víc se ničí logistika v hloubce, tím méně ruských útočných akcí probíhá na frontě. Doplnil to čísly o ruských ztrátách na každý dobytý čtvereční kilometr: v říjnu 67 vojáků, v lednu 165, v únoru 244, v březnu 254. Válka se pro Rusko prodražuje.

Analytici z ISW v hodnocení z 31. května posoudili kampaň jako narušení ruské logistiky napříč celým bojištěm od Luhansku po Krym. Nejde tedy jen o ukrajinský self-reporting, nezávislá analytická syntéza potvrzuje, že dopady jsou reálné a měřitelné.

Podle nás je podstatné, že „Logistics Lockdown“ není jednorázový propagandistický slogan. Má přidělený rozpočet, ministerstvo spouští centralizované tendry na velkou sérii middle-strike prostředků a kontraktace těchto dronů je proti minulému roku pětinásobná. To je infrastruktura pro kampaň, která má trvat měsíce.

Český otisk v ukrajinském dronovém ekosystému

Česká stopa v této kampani není veřejně potvrzená, ale kontext existuje. V lednu 2026 Zelenskyj po jednání s Petrem Pavlem výslovně zmínil potenciál společné výroby dronové techniky včetně interceptorů. Kolínská firma U&C UAS podle serveru e15 uvádí Ukrajinu jako svého hlavního odběratele, vyrábí průzkumné drony i barážující munici s dosahem kolem 130 kilometrů. Přímé napojení na údery z konce května ale veřejně doložit nelze.

Širší bezpečnostní kontext pro Česko naznačuje společné prohlášení zemí B9 a severských spojenců z 13. května, které varuje před opakovanými narušeními vzdušného prostoru na východním křídle NATO a volá po posílení protidronové obrany. Pro Česko je krátkodobě relevantnější vyšší hybridní tlak než přímá vojenská hrozba.

Ruské zásobování se nehroutí ze dne na den. Ale každá zničená cisterna, každý zasažený sklad a každý oslepený radar posouvají rovnováhu, pomalu, systematicky a na dvou frontách najednou. Přesně tak vypadá válka opotřebení, ve které začíná vyhrávat ten, kdo opotřebovává víc.