„Gripen je jediný letoun na světě, kvůli němuž prodám duši a opustím lásku MiG-29.“ Ukrajinský pilot se těší na novou ligu

Vorošilov, volací znak „Karaya“, není řadový komentátor na sociálních sítích. Je to major, kterému prezident Zelenskyj v prosinci 2022 předal Zlatou hvězdu za 75 bojových vzletů od začátku plnohodnotné invaze, včetně noci z 12. října 2022, kdy v jednom nasazení sestřelil pět íránských dronů Šáhed-136. Když takový pilot na Instagramu napíše, že Gripen je jediný stroj, kvůli kterému by opustil svůj MiG-29, nejde o marketingovou frázi. Jde o profesní verdikt člověka, který svůj sovětský stroj zná do posledního šroubu, a přesto vidí něco lepšího. Jak uvedl Kyiv Independent, Vorošilov svou preferenci opřel o konkrétní provozní argumenty: krátké dráhy, rychlý návrat do boje, kompatibilita se západní výzbrojí. Právě ty dělají z jeho citátu zkratku pro něco mnohem většího než osobní vkus.

Proč zrovna Gripen: logika z kokpitu

Vorošilovova slova dávají smysl, když je člověk zasadí do reality ukrajinské vzdušné války. Ruské rakety a drony systematicky ničí letištní infrastrukturu. Velké základny s dlouhými dráhami jsou zranitelné cíle. A právě tady začíná gripenový příběh.

Švédsko navrhlo Gripen v osmdesátých letech pro scénář, který se dnes na Ukrajině odehrává téměř doslova: nepřítel útočí na letiště, letectvo musí přežít rozptýlením. Koncept Bas 90 počítal s provozem z dálničních úseků, lesních cest a improvizovaných ploch. Saab na svých stránkách uvádí, že Gripen řady C zvládne operovat z dráhy 800 × 16 metrů, tedy z běžného rovného úseku silnice. Bojový obrat, tedy dotankování a přezbrojení, trvá deset minut. Šest techniků, mobilní vybavení, žádný hangár.

K tomu přidejte polohu nasávacích otvorů motorů. Analytik Justin Bronk z RUSI upozornil, že Gripen má nasávání výš a menší než F-16, což ho činí odolnějším vůči cizím předmětům na poškozených drahách. Pro ukrajinské podmínky podstatný detail. A konečně výzbroj: Gripen nese širokou paletu západních střel včetně Meteoru, a právě ten mění pravidla hry.

Meteor: střela, která mění vzdálenosti

Raketa vzduch-vzduch Meteor od MBDA používá náporový proudový motor, takzvaný ramjet. Výrobce u ní uvádí největší zónu neuniknutí ve své třídě a účinnost i v prostředí silného elektronického rušení. V praxi to znamená, že pilot může ohrožovat cíle na vzdálenostech, kde současná výzbroj ukrajinských F-16 (střely AIM-120C) jednoduše nestačí.

Bronk to v analýze pro Kyiv Independent převedl do konkrétního scénáře: ruské Su-34 vypouštějí klouzavé pumy 60 až 100 kilometrů za frontovou linií. Dosavadní ukrajinské prostředky je tam prakticky nedokážou ohrozit. Gripen s Meteorem ano. Nejde o absolutní převahu, záleží na počtu strojů, zásobách střel a datových propojeních. Ale kvalitativní skok v boji za dohled je zřejmý.

Od dopisu k dodávkám: co je potvrzeno

Příběh má tvrdý institucionální rámec. V říjnu 2025 podepsaly Ukrajina a Švédsko v Linköpingu nezávazný Letter of Intent o spolupráci v oblasti leteckých schopností. Politický signál, ještě ne kontrakt.

O sedm měsíců později, 28. května 2026, přišel konkrétní krok. Švédská vláda oznámila:

• Prodej až 20 nových Gripenů E/F s dodávkami před rokem 2030.
• Podmíněné darování až 16 starších Gripenů C/D; první stroje mohou chránit ukrajinský vzdušný prostor už v roce 2027.
• Zahájení výcviku pilotů a pozemního personálu ještě v roce 2026.
• Součástí balíku je i pokročilá munice: IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor.

Financování první fáze má jít z 2,5 miliardy eur z úvěru EU na podporu Ukrajiny. Premiér Ulf Kristersson navíc téhož dne uvedl, že ukrajinští piloti už Gripeny létali. Přesný počet cvičenců ani detailní harmonogram zveřejněny nebyly, ale proces už zjevně není na papíře.

Gripen versus F-16: ne lepší, ale jiný

Bylo by zjednodušující tvrdit, že Gripen je prostě lepší než F-16. Není. F-16 má rozběhnutou dodavatelskou a výcvikovou infrastrukturu, Ukrajina na něm už operuje. Vorošilovova preference je situační, ne absolutní, a právě proto je zajímavá.

Gripen nabízí výhody tam, kde F-16 naráží: kratší a hrubší dráhy, rychlejší obrat na zemi, širší integrace evropské výzbroje. Podle výrobce a jím citované analýzy Jane’s z roku 2012 patří Gripen mezi nejlevnější moderní stíhačky na provoz, i když přesná hodinová sazba se liší podle metodiky. Česká armáda, která Gripeny provozuje od roku 2005, oficiálně potvrzuje schopnost startu z úseků dálnic a po patnácti letech provozu se čáslavská letka zcela osamostatnila od švédského podpůrného systému. To je pro Ukrajinu relevantní signál: platforma je zralá a udržovatelná i bez trvalé přítomnosti výrobce.

Česko samo Gripeny Ukrajině nedodává, ale svou roli v příběhu má; vláda v červenci 2025 schválila letecký výcvik až osmi ukrajinských pilotů na simulátorech a podzvukových L-39 v hodnotě zhruba 32 milionů korun.

Vorošilov neřekl, že Gripen vyhraje válku. Řekl, že je to stroj, pro který by opustil letoun, na němž létal celou kariéru. Od pilota s pěti sestřely za jednu noc to není sentiment. Je to operační úsudek, a Švédsko na něj právě vsadilo miliardy.