Rusové útočí jako zběsilí, ale „nas mnogo“ žalostně selhává. V květnu zabrali pouhých 14 km² Ukrajiny

Čísla, která 1. června zveřejnil ukrajinský analytický projekt DeepState, vypadají na první pohled protichůdně. Ruská armáda v květnu 2026 podnikla rekordní počet útočných akcí, přes sedm tisíc, tedy zhruba 184 denně, meziměsíčně o 37,5 procenta víc než v dubnu. Výsledek na mapě? Čtrnáct čtverečních kilometrů nově okupovaného území. Kdyby šlo o firmu, řekli bychom, že náklady na jednotku produkce letí vzhůru a marže se blíží nule. Jenže tady se neplatí penězi, ale životy.

Pět měsíců volného pádu

Květnových 14 km² není ojedinělý výkyv. Je to dno trajektorie, která padá od začátku roku:

Pro kontext: ještě v listopadu 2025 DeepState evidoval ruský postup o 505 km² při necelých šesti tisících útočných akcí. Za půl roku se tedy zisk smrskl na necelá tři procenta tehdejší hodnoty, a to při vyšším počtu útoků. Už v dubnu analytici spočítali, že Rusko potřebovalo 36 útočných akcí na jediný čtvereční kilometr zisku. V květnu se tento poměr ještě dramaticky zhoršil.

DeepState v březnovém souhrnu navíc připomněl, že pokud by Rusko chtělo letos obsadit celou Doněckou oblast, muselo by měsíčně zabírat přes 600 km². Takové tempo přišlo jedinkrát, v listopadu 2024. Květnových čtrnáct kilometrů je od jakéhokoli „rozhodujícího průlomu“ vzdáleno asi tak jako Moskva od Vladivostoku.

Proč víc útoků neznamená víc území

Nezávislá analýza AFP nad daty amerického Institutu pro studium války (ISW) popsala už dubnový obrat: Rusko podle ní v dubnu čistě ztratilo 116 km² území, poprvé od poloviny roku 2023. Faktory, které za tím stojí, se v květnu nezměnily, spíš zesílily.

Na ruské straně DeepState popisuje taktickou degradaci. Místo koordinovaných kombinovaných útoků s obrněnou technikou se stále častěji objevují infiltrační skupinky po dvou, někdy dokonce jednotlivci. Než se stihnou nahromadit nebo upevnit pozici, přiletí ukrajinská palba. ISW k tomu přidává další strukturální problémy: únorové zablokování ruského přístupu ke Starlinku na Ukrajině, kremelské omezení Telegramu, který sloužil jako komunikační páteř nižších velitelských stupňů, a jarní rasputici, která tradičně brzdí pohyb mimo zpevněné cesty.

Na ukrajinské straně je vidět opak, systematické zlepšování. A tady vstupuje do příběhu konkrétní člověk.

Fedorovův efekt: drony, data, rychlost

Mychajlo Fedorov, bývalý ministr digitální transformace, byl 14. ledna 2026 jmenován ministrem obrany. Během několika týdnů spustil sérii kroků, jejichž dopad se na frontě projevuje právě teď:

• 23. ledna spuštění systému Mission Control v platformě DELTA, digitálního řízení dronových operací. Do března systém zpracoval 150 tisíc reportů.
• 2. března ministerstvo obrany oznámilo garantované měsíční dodávky dronů brigádám a přechod na datové plánování potřeb frontových jednotek.
• 17. března vznik AI centra A1, které má automatizovat vyhodnocování situace na bojišti.

Současně převzal Operační velitelství Východ generálmajor Viktor Nikoljuk. DeepState dává zlepšenou reakci na ruské infiltrace do souvislosti s personálními změnami ve velení, byť konkrétní Nikoljukova opatření veřejné zdroje podrobně nerozepisují. Výsledek je nicméně měřitelný: ukrajinské jednotky podle DeepState reagují na ruské průniky výrazně rychleji a účinněji než na podzim 2025.

Zlom, nebo jen pauza?

Bylo by lákavé prohlásit, že se válka otáčí. Data tomu nahrávají; květen mohl být podle DeepState prvním měsícem od protiofenzívy 2023, kdy byl čistý ruský územní přírůstek záporný. Jenže ISW výslovně varuje před přeceňováním jarního propadu. Teprve léto ukáže, zda jde o trvalý trend, nebo o sezónní výkyv, který Rusko překoná novým náborem a přeskupením sil.

DeepState sám upozorňuje, že situace u Kostiantynivky zůstává velmi problematická. A během americky zprostředkovaného příměří 9.–11. května obě strany hlásily pokračující boje; Zelenskyj 11. května řekl, že Rusko „nemá v úmyslu tuto válku ukončit“. Mezinárodní podpora přitom trvá; česká muniční iniciativa má pro rok 2026 nasmlouváno zhruba milion kusů velkorážné munice, státy NATO v únoru přislíbily stovky milionů dolarů na další dodávky amerických zbraní.

Co květen skutečně říká

Klíčová zpráva neleží v tom, že Rusko přestalo útočit. Nepřestalo, útočí víc než kdy dřív. Problém je v tom, co za ty útoky dostává. Každý další kilometr stojí násobně víc akcí, času a pravděpodobně i lidí než před půl rokem. Opotřebovávací logika „nas mnogo“ naráží na bojiště, které je stále víc digitální, dronové a datově řízené, a kde množství bez kvality přestává stačit.

Čtrnáct čtverečních kilometrů za měsíc, ve kterém padlo přes sedm tisíc útoků. To není číslo armády, která vyhrává. Je to účtenka za strategii, která dojíždí.