Pomsta byla nelítostná. Ukrajinci v Kronštadtu zasáhli ruskou korvetu Bojkij, která provokovala u pobřeží Velké Británie

V 6:35 ráno moskevského času udeřily bezpilotní prostředky na námořní základnu na ostrově Kotlin u Petrohradu. Podle Roberta Brovdiho, velitele 1. samostatného centra Sil speciálních operací, korveta Bojkij stála v suchém doku P. I. Veleščinského, když ji „Ptáci“ zasáhli a zapálili. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) útok potvrdila samostatně a zařadila ho do širší vlny úderů na kronštadtskou základnu i petrohradský ropný terminál. Rozsah škod na korvetě zatím nelze nezávisle ověřit; RFE/RL výslovně upozorňuje, že ani potopení, ani úplné zničení lodi potvrzené není. Co potvrzené je: Bojkij nebyl náhodný cíl. Šlo o jednu z nejviditelněji nasazovaných korvet Baltské flotily, opakovaně zachycenou u britských břehů při eskortách ruských plavidel včetně sankcionovaných tankerů.

Loď, kterou Britové dobře znali

Bojkij, korveta projektu 20380, se v otevřených zdrojích Royal Navy objevuje nejméně ve třech epizodách:

• Březen 2025: Korveta doprovázela obchodní loď Baltic Leader ze Sýrie přes Lamanšský průliv a Severní moře zpět do Ruska. Britské námořnictvo ji sledovalo po celou dobu průchodu.
• Červen 2025: Při východním průchodu průlivem Bojkij zachytil nejprve torpédoborec HMS Duncan u ostrova Ouessant, poté hlídková loď HMS Mersey u ostrova Wight.
• Leden 2026: Royal Navy znovu zachytila korvetu v Lamanšském průlivu, tentokrát v doprovodu tankeru MT General Skobelev. Sledování zajistily HMS Mersey a HMS Severn.

Vedle těchto oficiálně hlášených průchodů investigativní server The Insider na základě analýzy AIS námořního analytika Marka Douglase popsal, jak Bojkij v červnu 2025 koordinovaně eskortoval sankcionované tankery Selva a Sierra přes Lamanšský průliv směrem k ruským přístavům. Šlo přitom o výjimku: většina plavidel ruské stínové flotily se v té době průlivu už vyhýbala kvůli riziku kontroly. Bojkij jim cestu doslova otvíral.

Kronštadt, víc než kotviště

Zasažený suchý dok patří Kronštadtskému mořskému závodu na ostrově Kotlin, tedy opravárenskému podniku se čtyřmi suchými doky a kapacitou servisu lodí všech tříd. Nejde tedy jen o místo, kde korveta čekala na opravu. Jde o klíčový servisní uzel celé Baltské flotily.

Prezident Zelenskyj podle RFE/RL zasadil útok do vzdálenosti přibližně 1 100 kilometrů od ukrajinské hranice. To je zásadní posun. Kronštadt není exponovaná frontová základna jako Sevastopol na Krymu, leží v prostoru, který Moskva považuje za strategické zázemí. Gubernátor Leningradské oblasti podle agentury Interfax tvrdil, že nad regionem bylo sestřeleno 59 dronů. Přesto korveta v doku hořela a současně byl zasažen i petrohradský ropný terminál. Obrana útočnou vlnu zředila, ale neuzavřela.

Načasování nebylo náhodné. Údery dopadly v den zahájení Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, akce, na které Kreml tradičně prezentuje stabilitu a investiční atraktivitu Ruska. Hořící loď ve městě, kde se schází ruská ekonomická elita, je zpráva sama o sobě.

Stínová flotila jako společný problém NATO i EU

Bojkij nebyl jen válečná loď. Byl součástí mechanismu, kterým Rusko udržuje v chodu ropnou logistiku obcházející sankce. NATO od ledna 2025 posiluje přítomnost v Baltském moři v rámci operace Baltic Sentry a v únoru 2026 spojenci odsouhlasili urychlené nasazení dronů a autonomních systémů pro detekci hrozeb v regionu. Zástupkyně generálního tajemníka NATO v březnu 2026 výslovně prohlásila, že stínová flotila financuje ruskou válku a ohrožuje bezpečnost plavby.

Stejný tón drží Rada EU, která stínovou flotilu označuje za riziko pro kritickou podmořskou infrastrukturu, obchodní trasy i životní prostředí. Pro Česko, které nemá pobřeží, je relevantní jiný rozměr: závazek vůči spojencům na východním křídle Aliance a bezpečnost společných námořních tras, na nichž závisí i středoevropský obchod.

Co útok mění, a co ne

Pokud poškození vyřadí Bojkij na delší dobu, Rusko přijde o jednu z mála korvet s doloženou eskortní historií v západoevropských vodách. Oprava je technicky možná, loď stála přímo v opravárenském závodě se čtyřmi suchými doky. Jenže bez nezávislého zhodnocení škod nelze říct, zda půjde o týdny, měsíce, nebo zda je korveta ztracena úplně.

Podstatnější než osud jedné lodi je signál. Ukrajina dokázala přenést válku do prostoru, který Moskva považovala za bezpečný týl, 1 100 kilometrů od fronty, k branám Petrohradu. A vybrala si cíl, který západní námořnictva znala jménem.

Bojkij hořel v doku, kde ho měli opravit. Místo toho se stal důkazem, že ani kronštadtské zázemí Baltské flotily není mimo dosah.