Zelenskyj odtajnil nové záběry, jak Ukrajinci navždy ponížili Rusko. Desítky strategických bombardérů hořely, škody jsou nevratné

Dne 1. června 2026, v devět třicet ráno, se na webu ukrajinské bezpečnostní služby objevilo výroční video. Záběry z nočních kamer ukazují hořící trupy strategických bombardérů na čtyřech ruských letištích, od Engelse na Volze až po základnu Belaja hluboko na Sibiři. Večer téhož dne Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu oznámil, že předal státní vyznamenání lidem, bez nichž by operace nevznikla. Jejich jména ale zůstávají utajená. „Podrobnosti o zapojených lidech nemohou být zveřejněny a musí zůstat dlouho tajné,“ řekl. Tím se uzavřel kruh kolem jednoho z nejdrzejších úderů celé války, a zároveň se znovu otevřela otázka, jak velké škody Ukrajina skutečně způsobila.

117 dronů, pět kamionů a firma vedle sídla FSB

Operace Pavučina nebyla improvizací. Podle šéfa SBU Vasylje Maljuka, který detaily popsal v rozhovoru pro kanál My-Ukrajina, příprava trvala přes rok a půl. Ukrajinská rozvědka založila v Čeljabinsku krycí logistickou firmu, pronajala sklady (ironicky hned vedle místní pobočky FSB) a nakoupila pět nákladních aut. Dovnitř umístila dřevěné kabiny s odklápěcí střechou, ve kterých se skrývalo 117 FPV dronů. Sankcionované bateriové stanice putovaly do Ruska přes složité dodavatelské kanály.

Zelenskyj v rozhovoru pro ABC později doplnil klíčový detail: ruští řidiči kamionů o obsahu nákladu nevěděli. „Jen dělali svou práci.“ Ukrajinští agenti opustili Rusko ještě před spuštěním útoku. Drony měly autonomní režim pro případ ztráty signálu a komunikovaly přes více nezávislých kanálů. Výsledkem byl koordinovaný úder na letiště Engels-2, Ďagilevo, Šajkovka a Belaja v noci z 31. května na 1. června 2025.

Čtyřicet jedna, dvacet, nebo sedm? Spor o čísla

Ukrajinská oficiální linie se od útoku posunula. V červnu 2025 Zelenskyj mluvil o 41 zasažených vojenských letounech, tedy 34 procentech ruských strategických nosičů střel s plochou dráhou letu. O rok později výroční video SBU formulaci přitvrdilo; už nemluví o „zasažených“, ale o „zničených“ strojích, a škodu vyčísluje na více než 180 miliard korun.

Západní odhady jsou střízlivější. Američtí činitelé podle Reuters odhadli až 20 zasažených a zhruba 10 zničených letadel. Německý generál Christian Freuding hovořil o více než tuctu poškozených strojů, což odpovídá přibližně deseti procentům ruské flotily strategických bombardérů. AP na satelitních snímcích potvrdila nejméně sedm zcela zničených bombardérů jen na samotné základně Belaja.

Mezi zasaženými typy figurují:

• Tu-95 – hlavní dálkový nosič střel s plochou dráhou letu, kapacita osmi dlouhodosahových střel, výroba ukončena po rozpadu SSSR
• Tu-22M3 – nosič střel Ch-22, používaný proti pozemním cílům
• Tu-160 – jaderně schopný strategický bombardér, nová výroba modernizované verze Tu-160M běží tempem kolem 1,5 kusu ročně
• A-50 – letoun včasné výstrahy a řízení, ruský ekvivalent systému AWACS, existuje jen v malém počtu

Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov tvrdil, že letadla byla jen poškozena a budou obnovena. Satelitní snímky ale ukazovaly zcela vyhořelé trupy. A jak upozorňuje Carnegie Endowment, sankce dál omezují přístup k citlivým komponentům a tempo nové výroby zdaleka nestačí na kompenzaci ztrát.

Proč „navždy“ není přehnané

Generál Freuding otevřeně řekl, že okamžitý pokles ruských raketových úderů nečeká; Moskvě zůstává asi 90 procent flotily strategických bombardérů a jádro jaderného odstrašení stojí hlavně na pozemních a námořních nosičích. Přesto je slovo „navždy“ na místě. Ne kvůli počtu shořelých trupů, ale kvůli tomu, co operace rozbila v hlavách.

Základna Belaja leží přes 4 300 kilometrů od ukrajinské fronty. Analytici CSIS ji označují za první zdokumentovaný ukrajinský zásah vojenského cíle v této části Sibiře. Chatham House doplňuje, že cíl byl dál než u jakéhokoli předchozího ukrajinského dronového průniku. Ďagilevo zase není jen parkoviště; jde o centrální uzel výcviku posádek strategického letectva a opravárenské zázemí pro Tu-95, Tu-160 i Tu-22M3. Zásah tam poškodil víc než jen plech.

Reakce z ruské strany potvrzuje rozsah ponížení. Vojenští blogeři obviňovali vlastní velení z nedbalosti a absence krytých stání. Putin v hovoru s Donaldem Trumpem podle Reuters řekl, že Moskva „bude muset reagovat“. Satelitní snímky analyzované ISW z července 2025 ukázaly, že Rusko začalo na zasažených základnách horečně budovat ochranné bunkry a přesouvat bombardéry jinam.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Chatham House operaci interpretuje jako varování nejen pro Moskvu, ale i pro západní aliance. Pokud dokáže skupina agentů s FPV drony v dřevěných kabinách zasáhnout strategické bombardéry na druhém konci kontinentu, pak jsou otevřená letiště a logistická infrastruktura v Evropě podobně zranitelná. Pro Česko a další členské státy NATO z toho plyne konkrétní lekce: ochrana vlastních základen a skladů před levnými drony přepravovanými běžnou nákladní dopravou není teoretický scénář. Je to precedent.

Pozitivní stránka je zřejmá: oslabení části flotily, která vypouští střely proti ukrajinským městům a zároveň slouží k demonstrativním patrolám podél hranic NATO, znamená větší tlak na zbylé ruské kapacity. Zbývající stroje budou létat víc, opotřebovávat se rychleji a Moskva bude muset víc improvizovat s rozptylem i údržbou.

Operace Pavučina nezastavila ruské rakety. Ale vzala Moskvě něco, co žádná oprava nevrátí: jistotu, že strategické letectvo může stát beztrestně kdekoli na ruském území. Tahle iluze shořela spolu s trupy na Belaje a žádný bunkr ji už neslepí dohromady.