Rusko chce posílat děti do práce už od 12 let. Válka mu vysála pracovní sílu a 78 % Rusů s dětskou prací souhlasí

Na konci května 2026 vystoupila moskevská dětská ombudsmanka Olga Jaroslavská na tiskové konferenci o bezpečnosti dětí během prázdnin a navrhla, aby se oficiální věková hranice pro letní brigády posunula ze 14 na 12 let. O týden později, 4. června na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, federální dětská ombudsmanka Marie Lvovová-Bělovová tlačila téma zaměstnávání teenagerů jako strategickou agendu pro ruský byznys. Dvě ženy, dvě platformy, jeden směr: zapojit do práce věkovou skupinu, která v ruském zákoníku práce dosud žádnou kolonku nemá.

Co říká platné právo, a co je zatím jen nápad

Ruský zákoník práce v článku 63 stanoví čtyři stupně. Standardní pracovní poměr je možný od 16 let. Lehkou práci, která neškodí zdraví, mohou vykonávat patnáctiletí. Čtrnáctiletí potřebují písemný souhlas rodiče. A pod 14 let? Tam zákon připouští výjimky jen pro kinematografii, divadlo, koncertní organizace a cirkus, vždy se souhlasem rodiče i orgánu opatrovnictví.

Návrh Jaroslavské tedy míří o dvě příčky pod nejnižší obecnou hranici. V otevřených zdrojích se nepodařilo dohledat zaregistrovaný návrh zákona ani text novely. Jde o veřejně vyslovenou iniciativu, ne o schválenou reformu. Jenže právě proto stojí za pozornost kontext, ve kterém zazněla.

Ekonomika, která hledá ruce všude

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v dubnu 2026 popsala nedostatek pracovních sil jako bezprecedentní v moderních dějinách Ruska. Reuters v únoru téhož roku uvedl, že zemi chybí nejméně 2,3 milionu pracovníků a Moskva kvůli tomu začala hledat dělníky až v Indii, mimo tradiční postsovětský zásobník.

Příčiny se vrství. Podle odhadů The Moscow Times bylo na frontu odčerpáno kolem 1,5 milionu lidí, analytici z washingtonského CSIS odhadují zhruba 325 tisíc zabitých a stovky tisíc dalších emigrovaly. Tato čísla jsou sekundární odhady, ne oficiální statistika, ale i bez nich je samotný deficit 2,3 milionu tvrdý fakt, který ruské instituce nepopírají.

V takové situaci se každá volná ruka počítá. A právě sem zapadá návrh Jaroslavské: ne jako modernizační reforma trhu práce, ale jako krizová odpověď válečné ekonomiky, která začíná sahat po věku, jenž byl dosud mimo hlavní pracovní rámec.

Mýtus 78 procent

Lvovová-Bělovová na SPIEF prohlásila, že 78 procent Rusů podporuje brzké zapojení dětí do práce. Číslo zní jako drtivý mandát. Jenže jeho základ je jiný, než jak vypadá v titulku.

Dohledatelný průzkum s výsledkem 78 procent pochází od portálu SuperJob z dubna 2025. Otázka ale zněla jinak: 78 procent rodičů uvedlo, že považují za přijatelné zaměstnávání dětí před 18. rokem věku. Většina z nich přitom jako vhodný start označila 14 až 15 let. Nikoli 12.

Když web KP.RU po tiskové konferenci Jaroslavské spustil vlastní anketu přímo k návrhu práce od 12 let, podpora klesla na 61 procent, a šlo o samovýběrový vzorek mezi 1 140 odběrateli webu a sociálních sítí, tedy o metodicky nejslabší možný formát. Číslo 78 procent tak nelze férově interpretovat jako souhlas společnosti s prací dvanáctiletých. Je to starší průzkum, jiná otázka, jiný věk.

Infrastruktura už stojí

Návrh Jaroslavské nevznikl ve vzduchoprázdnu. Úřad Lvovové-Bělovové má připravený vlastní Standard odpovědného zaměstnávání nezletilých, dvoustránkový dokument, který požaduje pracovní smlouvu, lékařskou prohlídku, placenou práci, bezpečnostní instruktáž, rovnováhu mezi školou a prací a přiděleného mentora. Nejde tedy o improvizaci z června 2026, ale o delší institucionální linii.

Konkrétní seznam profesí pro dvanáctileté děti zveřejněn nebyl. Z existujícího rámce vyplývá logika lehkých, pomocných a servisních rolí: komunální práce, jednoduché administrativní úkony, sezónní výpomoc. Jaroslavská sama to rámuje jako „letní přivýdělek a organizovanou městskou náplň času“. V rozhovoru pro rádio Govorit Moskva koncem roku 2025 tvrdila, že děti po čtrnáctém roce „chtějí peníze“ a práce má být bezpečná. Nezávislý celostátní průzkum mezi dvanácti- a třináctiletými, který by její tvrzení podložil, se v otevřených zdrojích dohledat nepodařilo.

Paradox tváří

Pikantní je, kdo celou agendu zaměstnávání mládeže vede. Marie Lvovová-Bělovová je od března 2023 spolu s Vladimirem Putinem předmětem zatykače Mezinárodního trestního soudu za nezákonnou deportaci a transfer ukrajinských dětí. Tatáž osoba, kterou ICC stíhá za porušování práv dětí v kontextu války, nyní na největším ruském ekonomickém fóru prosazuje masové zapojení teenagerů do pracovního procesu.

Úmluva o právech dítěte v článku 32 výslovně chrání dítě před ekonomickým vykořisťováním a prací, která škodí zdraví nebo zasahuje do vzdělání. Bez textu konkrétní novely nelze právně uzavřít, že by samotný nápad už byl porušením úmluvy. Plošný posun na 12 let by ale byl nesrovnatelně konfliktnější než dnešní režim, a v rukou úřednice stíhané za zločiny proti dětem působí přinejmenším jako signál, kam se ruská válečná ekonomika posouvá.

Rusko zatím nemá zákon o práci dvanáctiletých. Má ale deficit, který roste rychleji než jakékoli řešení pro dospělé, a dvě ombudsmanky, které veřejně testují, jak daleko je společnost ochotná zajít. Hranice se posouvá, otázka je, kdo ji zastaví.