Svět se to neměl dozvědět, ale stalo se. Za Zelenským do Kyjeva přiletěl Putinův tajemník jednat o míru

Příběh se začal drobit na veřejnost paradoxně od samotného Putina. Na petrohradském ekonomickém fóru 5. června zmínil, že za Zelenským nedávno přijel jistý „ruský podnikatel“. Žádné jméno, žádný detail. Stačily dva dny a média identifikovala prostředníka: miliardář s britsko-izraelským zázemím, bývalý majitel Chelsea, člověk, který se v roli neoficiálního kanálu mezi Moskvou a Kyjevem pohybuje už od roku 2022. Zelenskyj jeho návštěvu potvrdil a dodal, že Abramovič přijel s nabídkou pomoci a s přáním, aby o tom nikdo nemluvil.

Kdo skutečně přiletěl a proč „tajemník“ není Peskov

Označení „Putinův tajemník“ je zkratka, která v titulkovém rámování funguje, ale ve skutečnosti míří jinam. Dmitrij Peskov, kremelský tiskový mluvčí, kterého si pod tím pojmem čtenář nejspíš představí, v Kyjevě podle žádného veřejně dostupného zdroje nebyl. Sám Peskov 9. června komentoval stav kontaktů z Moskvy a prohlásil, že mediační proces je na pauze a že oficiální komunikační kanály s Kyjevem neexistují.

Veřejně potvrzeným návštěvníkem je Roman Abramovič. Putin ho popsal jako podnikatele, který nejednal v žádné oficiální kapacitě. Zelenskyj v rozhovoru pro Guardian upřesnil, že Abramovič přivezl vzkaz „přímo“ a chtěl, aby celá věc proběhla bez veřejných sdělení. Současně ale ukrajinský prezident dodal větu, která celou naraci o tajnosti komplikuje: „Schůzka nebyla tajná.“

Jak tomu rozumět? Podle nás šlo o klasický backchannel, neoficiální kontakt, který oběma stranám umožňuje testovat pozice bez formálního závazku. Kdyby se něco nepovedlo, nikdo se k ničemu nezavázal. Kdyby se povedlo, lze výsledek zveřejnit jako průlom.

Co bylo na stole: pět bodů a jedna červená linie

Přesný seznam ruských požadavků z květnové schůzky veřejně neexistuje. Doložené je jen to, že ruská strana chtěla zjistit, co je Kyjev „připraven udělat“. Ze Zelenského otevřeného dopisu Putinovi ze 4. června a z následných vyjádření ale vyplývá, jaké mantinely Kyjev nastavil:

• Přímé setkání obou lídrů v neutrální zemi
• Úplné příměří po dobu jednání
• Výměna zajatců v režimu „všechny za všechny“
• Návrat civilistů a deportovaných dětí
• Zapojení USA a Evropy jako garantů jakékoli dohody

A pak ta červená linie: žádné vzdání se Donbasu, žádný odchod z vlastního území. Zelenskyj to zopakoval několikrát a v různých formátech, v dopise, v rozhovorech, na londýnském summitu. Právě tady se ukrajinská pozice střetává s tím, co Putin veřejně prezentuje jako „kompromis“, tedy faktické uznání ruské kontroly nad okupovanými oblastmi.

Časová osa: od ticha k mediální explozi

Celá sekvence trvala necelé dva týdny a má svou vnitřní logiku:

• Květen 2026 – Abramovič navštěvuje Kyjev. Přesné datum není veřejně doložené.
• 3. června – Generální tajemník NATO Mark Rutte jedná v Kyjevě se Zelenským, zmiňuje pokračující podporu včetně české muniční iniciativy.
• 4. června – Zelenskyj publikuje otevřený dopis Putinovi s nabídkou přímého jednání.
• 5. června – Putin na petrohradském fóru zmíní „ruského podnikatele“, který byl v Kyjevě. Odmítá osobní schůzku se Zelenským.
• 7. června – Média identifikují Abramoviče. Tentýž den proběhne londýnský summit E3 (Británie, Francie, Německo) se Zelenským, kde lídři formulují pět podmínek pro spravedlivý mír.
• 7.–9. června – Zelenskyj potvrzuje Abramovičovu roli, mluví s americkými vyjednavači Witkoffem a Kushnerem.
• 9. června – Peskov oznamuje, že mediace je na pauze a evropské mediační úsilí je pro Moskvu „nepřijatelné“.

Zajímavé je načasování Putinova „prozrazení“. Přišlo dva dny po Zelenského otevřeném dopise, tedy ve chvíli, kdy Kyjev veřejně eskaloval diplomatický tlak. Spíš než nekontrolovaný únik to vypadá jako řízené vypuštění informace: Putin mohl chtít ukázat, že jedná z pozice síly, že to byl Kyjev, kdo hledal kontakt.

Co to znamená pro Česko

Praha nesedí u stolu, kde se kreslí obrysy případného příměří. Diplomacie se koncentruje do formátu E3 plus USA plus Ukrajina a Česko, stejně jako zbytek střední Evropy, zůstává v širším kruhu. To ale neznamená irelevanci.

NATO 3. června výslovně zařadilo českou muniční iniciativu mezi pokračující kanály podpory Ukrajině. Česká vláda schválila program pomoci na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně. A pak je tu číslo, které v debatě o míru často zapadá: v Česku žije téměř 400 tisíc lidí s dočasnou ochranou, 36 na tisíc obyvatel, jeden z nejvyšších poměrů v EU. Dočasná ochrana je prodloužená do března 2027, ale Praha už na evropské úrovni řeší, co bude potom. Případná mírová dohoda by nespustila okamžité návraty, ale odstartovala by přechodové scénáře, na které se Česko připravuje už teď.

Sondáž, ne průlom

Londýnský summit E3 a kyjevská schůzka s Abramovičem vypadají jako dvě strany téže mince, ale fungují odlišně. Londýn byl veřejný, politicky rámovaný a adresovaný světu. Kyjev byl tichý, neoficiální a adresovaný jednomu muži v Kremlu. Obě stopy ale vedou ke stejnému zjištění: oficiální mírový proces stojí, a tak obě strany zkoušejí, co vydrží neoficiální kanál.

Zatím nevydržel ani vlastní utajení. Putin informaci vypustil, média ji rozmotala, Zelenskyj ji potvrdil. Příměří není, datum summitu není, text dohody není. Peskov říká, že mediace je na pauze. Ale kanál existuje, a to je ve čtvrtém roce plnohodnotné války víc, než se zdá.