Ukrajina změnila klíčovou taktiku a začala válku otáčet. Ruská jarní ofenziva skončila jako fraška a ostuda Kremlu

Dne 6. března 2026 stál Volodymyr Zelenskyj před kamerami a popisoval, co ukrajinský zpravodajský obraz ukazoval už týdny: Rusko shromažďuje síly k jarní ofenzívě v Doněcké oblasti. O deset dní později tentýž muž tvrdil, že plánovaná březnová operace byla zmařena dřív, než stihla nabrat dech. Když 24. března agentura AP potvrdila první známky rozběhu útoku, na frontě už platila jiná pravidla. Ukrajina nezměnila jednu zbraň ani jednoho velitele, změnila způsob, jakým celá fronta funguje. A výsledek se začal projevovat v číslech, která Kreml nedokáže vysvětlit vlastním občanům.

Dronová zeď místo improvizace

Klíčem k pochopení toho, co se na jaře 2026 stalo, je projekt, který ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu nazvalo Drone Line. Nejde o jednotlivé dronové útoky, jaké svět sleduje od roku 2022. Jde o systematickou vrstvu bezpilotních prostředků podél celé linie dotyku, permanentní „zónu smrti“ v hloubce 10 až 15 kilometrů, kde se žádná ruská jednotka nepohne bez toho, aby ji někdo viděl a zasáhl.

K tomu přibyl integrovaný dronovo-pěchotní model: drony nepracují vedle pěchoty, ale s ní, v reálném čase, na základě sdílených dat. A třetí vrstva, takzvaný střední dosah úderů, cílí na logistiku, velitelská stanoviště a zásobovací trasy desítky až stovky kilometrů za frontou. Koncem května na to Kyjev vyčlenil dalších pět miliard hřiven v rámci programu na přerušení zásobovacích tras. Logika je prostá: zničit zásobování dřív, než se útok vůbec rozjede.

V březnu navíc ukrajinské síly zasáhly přes dvacet cílů podporujících ruskou protivzdušnou obranu a systémy elektronického boje. Tím si otevřely prostor pro přesnější údery v hloubce. Válka se nezměnila jedním zázračným tahem. Změnila se vrstvením schopností, které dohromady prodražují každý ruský kilometr natolik, že se přestává vyplácet.

Čísla, která Kreml nechce slyšet

Mezi 2. březnem a 2. červnem 2026 narostly podle odhadů ukrajinského generálního štábu ruské ztráty o přibližně 99 180 vojáků, 256 tanků a 5 317 dělostřeleckých systémů. Jsou to ukrajinská čísla a je třeba je brát s rezervou, nezávislé ověření neexistuje. Ale i kdyby byly nadhodnocené o třetinu, jde o devastující bilanci za tři měsíce ofenzívy, která nepřinesla operačně významné výsledky.

Videoverifikovaný program Army of Drones Bonus, který vyplácí odměny za potvrzené zásahy, evidoval přes 35 000 ruských zabitých nebo těžce raněných v březnu a 35 203 v dubnu. Trend neklesal. Rostl.

Strukturální problém je ale hlubší než jednorázové ztráty. Podle ISW/Critical Threats klesla ruská náborová míra už v lednu 2026 pod úroveň potřebnou k nahrazování ztrát. A duben 2026 přinesl první čistou ztrátu ruského území v celém válčišti od kurské operace v srpnu 2024. Rusko tedy nejen nezískává, začíná ztrácet.

Ofenzíva, která nikam nedošla

Analytici ISW a Critical Threats Project datují zahájení ruské jarně-letní ofenzívy do poloviny března. K 12. květnu ji hodnotili jako neúspěšnou v dosažení jakýchkoli operačně významných zisků. K 1. červnu konstatovali, že ukrajinské síly ji z velké části zastavily a že květnové ruské územní zisky představovaly jen zlomek toho, co Moskva získala v květnu 2025.

Ukrajina mezitím přešla do lokálních protiútoků. Osvobodila přes 400 km² na jihu, znovu získala část území u Kupjansku a donutila Rusko přesouvat síly z prioritních směrů. Nejde o velkou protiofenzívu ve stylu Chersonu 2022. Jde o systematické ohlodávání pozic tam, kde je protivník nejslabší, a to je možná účinnější.

V květnu navíc ukrajinské hluboké údery zasáhly více než deset ruských regionů včetně Moskevské oblasti a nejméně 18 velkých rafinerií a palivových logistických uzlů. Ruské zázemí přestalo být bezpečné.

Kremelský narativ se rozpadá

Vladimir Putin dál mluví o postupu „ve všech směrech“. ISW k tomu suše dodává, že tato tvrzení neodpovídají situaci na bojišti a že ruští velitelé pravděpodobně dávají prezidentovi přehnaný obraz vlastních úspěchů. Podle Financial Times, jak ji cituje ISW, měli ruští generálové Putina přesvědčit, že do podzimu 2026 obsadí celé Doněcko a Luhansko. Při tempu zhruba 2,63 km² denně v Doněcké oblasti od začátku roku to analytici hodnotí jako nerealistické.

Symbolicky nejčitelnější moment přišel 9. května. Moskevská vojenská přehlídka trvala pouhých 45 minut, poprvé od roku 2007 bez jediného tanku, s pouhými deseti zahraničními lídry oproti více než dvaceti v roce 2025. A v rozhovoru s Ksenijí Sobčakovou nedokázal ani Alexandr Dugin, architekt kremelské válečné ideologie, koherentně vysvětlit smysl pokračujícího konfliktu. The Atlantic to interpretuje jako známku vyčerpání celého prokremelského ideologického tábora.

Co to znamená pro Česko a Západ

Úspěšnější ukrajinská obrana posiluje argument pro pokračování západní pomoci. NATO a EU 23. dubna 2026 společně vyzvaly k „předvídatelné, koordinované a trvalé podpoře“. EU už vycvičila 90 000 ukrajinských vojáků. Česká muniční iniciativa může podle vlády pokračovat, pokud ji budou financovat partnerské státy. Česká armáda navíc zajišťuje výcvik ukrajinských pilotů a mandát pro pobyt ukrajinských vojáků na českém území platí do konce roku 2026.

Podle nás je nejsilnější poučení z jara 2026 tohle: Ukrajina nenašla způsob, jak válku rychle vyhrát. Našla způsob, jak Rusku prodražit každý další kilometr natolik, že Putinovy termíny a sliby začínají působit odtrženě od reality fronty. A v konfliktu, kde Kreml sází na to, že Západ unaví dřív než Ukrajinu, je právě tohle druh obratu, který rozhoduje.