Německá metla nebes: staronová věž dostala radary a akustiku. Drony vidí na 1,5 km a střílí je programovatelnou municí

2. června 2026 se na internetu objevilo video, ve kterém Boxer s věží Lance 2 detekuje přilétající dron, automaticky na něj natočí optiku a odpálí 30mm náboj, který těsně před cílem vypustí oblak wolframových střepin. Dron přestane existovat. Celý řetězec (varování, zaměření, výstřel) proběhne bez toho, aby posádka musela čekat na externí protivzdušnou obranu. Německý odborný server Hartpunkt video rozebral snímek po snímku a identifikoval klíčové komponenty. Rheinmetall pak v tiskové zprávě z 10. června potvrdil, že modernizovaný Lynx KF41 v průzkumné konfiguraci s tímto C-UAS kitem ukáže na veletrhu Eurosatory 2026 v Paříži.

Co je Lance 2 a co je na ní nového

Lance 2 patří do portfolia Rheinmetallu už roky. Je to modulární středněrážová věž postavená na 30mm kanonu MK30-2/ABM, digitální architektuře NGVA a stabilizovaném elektrooptickém systému SEOSS, který identifikuje pozemní cíle až na pět kilometrů. Firma ji nabízí pro pásový Lynx i kolový Boxer, Bundeswehr ji už provozuje na Boxeru v konfiguraci schwerer Waffenträger Infanterie.

Novinka pro rok 2026 tedy není nová konstrukce od nuly. Je to upgrade, který na stávající věž nabaluje protidrónovou vrstvu: dvojici kompaktních radarových panelů Echodyne EchoGuard, akustický senzor APV a softwarovou integraci, která celý řetězec senzor–střelec uzavírá automatizovaně. Zbraň zůstává stejná. Mechanika věže zůstává stejná. Změnil se způsob, jakým vozidlo vnímá oblohu.

Senzorový řetězec: co přesně vidí a slyší

Jádrem detekce jsou dva panely EchoGuard, krátkodosahové 4D radary v pásmu K. Každý pokrývá 120° v azimutu a 80° ve výšce, obnovuje stopu desetkrát za sekundu a sleduje až dvacet cílů současně. Dva panely dohromady dávají zhruba 240° radarového pokrytí. Ne 360°.

Údaj 1,5 km, který se objevuje v technické dokumentaci Echodyne, je formulovaný jako „vysoce přesné sledování malého UAS na vzdálenost 1,5 km“. Typické sledovací vzdálenosti podle datového listu: přes kilometr pro DJI Phantom 4, přes 1,4 km pro větší Matrice 600. Výkon závisí na radarové odrazné ploše cíle, přímé viditelnosti a rozmístění senzorů na věži. Není to univerzální garance detekce čehokoli létajícího.

Zbývající sektorovou mezeru pomáhá krýt akustický senzor APV s plným 360° pokrytím. Podle oficiálního datového listu Rheinmetallu slouží primárně k lokalizaci střelby; analýza videa od Hartpunktu ale naznačuje, že systém rozpoznává i akustickou signaturu dronů. Po prvotním varování (ať radarovém, nebo akustickém) přebírá stabilizovaný SEOSS s denní i termální kamerou a laserovým dálkoměrem. Najde cíl, drží ho ve stopě a připraví palebné řešení.

Munice, která nemusí trefit přímo

Tady se skrývá technologický klíč celého konceptu. Kanon MK30-2/ABM střílí 30mm náboje PMC308 KETF, munici s programovatelným časovým zapalovačem. Při průchodu ústím hlavně se induktivně naprogramuje podle skutečné úsťové rychlosti střely. V přesně vypočítaném bodě před cílem se plášť otevře a uvolní 162 válcových wolframových subprojektilů do kuželovitého oblaku fragmentů.

Proti dronu to mění pravidla hry. Klasická přímá trefa na malý, rychle se pohybující cíl je extrémně náročná. Oblak 162 střepin v dráze letu výrazně zvyšuje pravděpodobnost zásahu. Rheinmetall sám v tiskové zprávě z ledna 2026 k zakázce munice pro Pumu výslovně spojuje tuto 30mm munici se schopností působit proti dronům. Stejný kanon přitom zvládá i neprogramovaný režim pro klasické pozemní cíle, posádka nepřichází o nic z původní palebné síly.

Samoobrana, ne náhrada protivzdušné obrany

Tady je potřeba být přesný. Lance 2 s C-UAS kitem nedělá z Lynxu ani Boxeru specializovaný protiletadlový komplet. I Hartpunkt to ve své analýze zdůrazňuje. Dva radarové panely nepokrývají celý horizont. Proti saturaci rojem dronů nebo větším UAV skupiny 3 a výš je vhodnější specializovaná vrstva typu Skyranger 30, který nabízí plnou 360° přehledovou schopnost, autonomnější lokální obraz vzdušné situace a případně i řízené střely.

Lance 2 řeší něco jiného: poslední linii vlastní obrany. Bojové vozidlo v první linii, které nemusí čekat na externí podporu PVO, aby reagovalo na přilétající dron. Průlomové není to, že by šlo o revoluční technologii, každá jednotlivá komponenta existuje. Průlomové je, že C-UAS sebeobrana klesá z úrovně specializovaných systémů přímo na věž běžného bojového vozidla.

Český kontext: Pandury zatím bez protidrónového kitu

Česká armáda provozuje kolové Pandury II s dálkově ovládanou věží RCWS-30, kanonem MK44 a protitankovými střelami Spike-LR. Veřejně dostupné dokumenty, včetně Koncepce výstavby AČR 2030, mluví o technickém zhodnocení a modernizaci Pandurů, nikoli o přechodu na Lance 2. Koncepce zmiňuje rozvoj schopností C-UAS a C-RAM, ale neříká, že půjde o integraci přímo do bojových vozidel 4. brigády.

Srovnání je tak spíš ilustrativní než praktické. Lance 2 má radarový a akustický cueing plus programovatelnou munici v jednom řetězci. Český Pandur má klasickou pozemní výzbroj bez veřejně potvrzeného protidrónového hard-kill kitu. Nejbližší realistický horizont, kdy by čeští vojáci mohli získat srovnatelnou vozidlovou schopnost, je podle dostupných dokumentů spíš konec dekády.

Rheinmetall ukázal, že protidrónová sebeobrana na úrovni věže BVP je technicky hotová a jde do produktizace. Otázka pro armády, včetně té české, už nezní, jestli to jde. Zní, jak rychle si to mohou dovolit.