„Chceme, aby Rusko hořelo ještě více.“ Ukrajina žádá spojence o stovky miliard, aby mohla Putinovu říši rozdrtit na prach

„Rusko hoří a my chceme, aby hořelo ještě více,“ řekl podle serveru Politico nejmenovaný vysoký činitel ukrajinského obranného sektoru. Za tou větou nestojí představa, že se ruský stát sesype jako domeček z karet. Stojí za ní konkrétní kalkulace: za prvních pět měsíců roku 2026 ukrajinské drony podle velitele bezpilotních sil Roberta Brovdiho zničily 174 ruských protiletadlových kompletů v odhadované hodnotě přes 130 miliard korun, zasáhly přes 176 500 cílů a provoz na klíčové zásobovací trase ke Krymu klesl o víc než dvě třetiny. Krym zavedl přídělování paliva. Ruský postup se v květnu téměř zastavil. Kyjev teď chce tuhle dynamiku přetavit v tvrdou vyjednávací pozici, a na to potřebuje peníze. Hodně peněz, rychle.

Dvacet miliard navíc: z čeho se skládá účet

Žádost má podle agentury Reuters zaznít na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny 18. června 2026, ve formátu, kterému se říká Ramstein a který sdružuje přes padesát zemí. Dvacet miliard dolarů není náhrada dosavadní pomoci, ale doplněk. V únoru partneři na Ramsteinu potvrdili pro letošní rok 38 miliard dolarů. Pokud by nová žádost prošla celá, součet by dosáhl 58 miliard, přibližně dvě miliardy pod metou, kterou v lednu stanovil generální tajemník NATO Mark Rutte slovy „něco přes 60 miliard dolarů“.

Kyjev přitom nežádá výhradně o dary. Část má pokrýt úvěrový mechanismus: Rada EU v dubnu dokončila rámec půjčky 90 miliard eur pro roky 2026–2027, z toho 60 miliard na obranu. Ukrajinský parlament dokumenty ratifikoval na konci května a letos má z tohoto kanálu přijít 28,3 miliardy eur. Grant je pro Kyjev fiskálně lehčí, ale v dané chvíli rozhoduje rychlost čerpání, ne účetní forma.

Na co přesně peníze půjdou

Ukrajinské ministerstvo obrany před Ramsteinem zveřejnilo priority. Nejsou to tanky ani stíhačky. Seznam vypadá jinak:

• Protivzdušná obrana a střely PAC-3 přes mechanismus PURL, který od loňského léta dodal zhruba 75 % střel Patriot pro Ukrajinu a 90 % střel do dalších systémů PVO.
• Drony, od průzkumných přes střední dolet až po kamikaze. Právě střednědobé drony s dosahem 120–150 kilometrů letos způsobily Rusku největší logistické škody.
• Munice a prostředky elektronického boje.
• Kapacity pro hluboké údery na sklady, rafinerie a velitelská stanoviště.
• Přímé nákupy od ukrajinských výrobců, což urychluje dodávky a posiluje domácí průmysl.

V dubnu ukrajinské síly provedly přes 160 úderů středního dosahu, zasáhly víc než 65 logistických a muničních skladů, 33 dronových řídicích bodů a 17 velitelských stanovišť. „Hoření Ruska“ v praxi znamená dražší zásobování, slabší protivzdušný deštník a horší podmínky pro pokračování ofenzivy. Ne kolaps státu.

Okno příležitosti se může zavřít

Proč takový spěch? Ramstein 18. června je poslední velká koordinační zastávka před summitem NATO v Ankaře 7.–8. července. Kyjev chce do Ankary přijet s novými přísliby v kapse, ne se seznamem nevyřízených požadavků.

Analytik Michael Kofman ale upozorňuje, že samotná dronová kampaň nestačí k širšímu vytlačení Rusů bez koordinované pozemní ofenzivy. A Rusko se adaptuje, jeho elitní jednotka Rubikon pracuje na neutralizaci ukrajinské výhody ve střednědobých dronech. Bez dalšího škálování výroby, financování a potlačování ruské PVO se okno zavře. Ukrajinské zdroje to říkají otevřeně: „Okno příležitosti má tendenci se zavírat.“

Spojenci chtějí pomáhat, ale hlídají si peněženku

Signály z aliančních hlavních měst jsou smíšené. Ochota trvá, v dubnu oznámily nové balíky mimo jiné Německo, Británie, Norsko, Nizozemsko, Belgie, Španělsko i pobaltské státy. NATO a EU společně volají po „předvídatelné, koordinované a trvalé podpoře“. Zároveň se ale finanční architektura mění: víc úvěrů, méně grantů, přísnější rozpočtové limity.

Český případ to ilustruje dobře. Premiér Babiš v lednu řekl, že česká muniční iniciativa může pokračovat, jen pokud ji budou financovat jiné státy, bez peněz českých daňových poplatníků. Česko také odmítlo ručit za unijní půjčku 90 miliard eur. Přitom český obranný průmysl z války profituje: firma U&C v Kolíně vyrábí 300 dronů měsíčně a má kontrakty se zeměmi NATO i EU. Politická podpora a finanční expozice zkrátka nejsou totéž.

Co se stane, když peníze nepřijdou

Bez dvaceti miliard navíc se Kyjev nedostane ani na Rutteho šedesátimiliardovou metu, ani na úroveň, která by umožnila udržet současné tempo úderů. Nejcitlivější položky (střely PAC-3, dronová výroba, munice pro hluboké údery) jsou přesně ty, které letos zpomalily ruský postup. Pokud jejich zásoby klesnou, Rusko dostane prostor přeskupit logistiku, posunout PVO blíž k frontě a znovu nabrat tempo.

Ukrajina dnes nevyhrává válku. Vyhrává čas a vyjednávací pozici. Dvacet miliard dolarů je sázka na to, že čas se dá koupit, a že spojenci jsou ochotni za něj zaplatit dřív, než se okno příležitosti zabouchne.