Jedna palebná jednotka, přibližně 37 zničených vzdušných cílů. Ukrajinská protivzdušná obrana poprvé zveřejnila konkrétní bojová čísla systému Skynex.
Začátkem června 2026 se na instagramovém profilu Vzdušného velitelství Západ objevily statistiky, které v obranné komunitě okamžitě začaly kolovat. Jediná střelecká jednotka německého systému Skynex měla na kontě dvě sestřelené střely s plochou dráhou letu a zhruba 35 íránských dronů Šáhid. Během jedné jediné mise pak obsluha zničila jedenáct Šáhidů a jednu střelu. Čísla, jak je přepsal projekt German Aid to Ukraine, potvrzují to, co se v odborných kruzích tušilo od podzimu 2025: kanónová protivzdušná obrana se vrací, a vrací se s razancí, kterou elektronický boj nedokáže zneškodnit.
Co je vlastně Skynex
Říkat Skynexu „kanon“ je jako říkat smartphonu „telefon“: technicky pravda, ale zásadně neúplné. Skynex je síťový systém protivzdušné obrany krátkého dosahu od Rheinmetallu. Skládá se ze tří klíčových vrstev:
- 3D radar X-TAR3D s přístrojovým dosahem do 50 km, vybavený sadou elektronických protiopatření včetně schopnosti sledovat zdroj rušení.
- Velitelské pracoviště, které přijímá data z radaru i z nadřazených systémů řízení palby a rozděluje cíle.
- Až čtyři autonomní střelecké jednotky Oerlikon Revolver Gun Mk3, každá s vlastním sledovacím radarem, elektrooptickými senzory, kadencí tisíc ran za minutu a 252 náboji připravenými k okamžité palbě.
Účinný dosah kanonu je přibližně čtyři kilometry. To není málo a není to hodně, je to přesně ta vzdálenost, ve které se rozhoduje osud pomalých dronů a nízko letících střel mířících na elektrárnu nebo most. Právě na bodovou obranu takových objektů Rheinmetall systém profiluje. A právě tam ho Ukrajina nasadila.
Munice, kterou nelze zmást
Srdcem celého konceptu je 35mm munice AHEAD, v technické klasifikaci označovaná jako KETF (Kinetic Energy Time Fuze). Funguje jinak než cokoli, co si většina lidí pod „chytrou municí“ představí.
Když střela opouští hlaveň, speciální cívka na ústí změří její skutečnou úsťovou rychlost. Na základě toho systém v reálném čase dopočítá a indukčně naprogramuje elektronickou časovou roznětku. Střela pak letí čistě balisticky, žádné rádiové navádění, žádný signál GPS, žádný datový spoj. Ve vypočteném bodě, optimálně deset až čtyřicet metrů před cílem, se rozevře a vypustí mrak wolframových subprojektilů.
Proč je to tak podstatné? Protože po výstřelu už neexistuje nic, co by rušička mohla ovlivnit. Rheinmetall v produktové dokumentaci výslovně uvádí, že vystřelenou 35mm munici nelze elektronickými protiopatřeními prakticky rušit. V prostředí, kde obě strany konfliktu investují obrovské prostředky do elektronického boje a kde rušení GPS dokáže svést z kurzu naváděnou střelu za miliony, je tohle zásadní výhoda. Wolframový mrak nepotřebuje signál. Potřebuje jen správný čas.
Mobilní, ne stacionární
Častý omyl plynoucí z veletržních vizualizací: Skynex jako statická instalace na betonové ploše. Ukrajinská realita vypadá jinak. Všechny čtyři systémy dodané Německem (první dva v rámci kontraktu za přibližně 4,5 miliardy korun, další dva na základě navazující objednávky) byly osazeny na těžké nákladní vozy Rheinmetall HX v konfiguraci 8×8. Důvod je prostý: na bojišti, kde protivník aktivně loví protivzdušné systémy, je schopnost rychle změnit pozici otázkou přežití.
Šéf Rheinmetallu Armin Papperger na investorském dni v listopadu 2025 potvrdil, že všechny čtyři Skynexy jsou v provozu na západní Ukrajině, kde chrání energetickou infrastrukturu. Právě elektrárny se staly primárním cílem ruských dronových a raketových útoků, a právě tam dává bodová obrana s dosahem čtyř kilometrů největší smysl.
Gepard, Avenger, Skynex: tři odpovědi na jednu otázku
Skynex není univerzální štít. Proti balistickým raketám nebo cílům za hranicí svého dosahu je bezmocný. V ekosystému ukrajinské protivzdušné obrany ale obsazuje specifickou niku, kterou jiné dodané systémy nepokrývají stejně efektivně.
Gepard, pásový protiletadlový kanon rovněž se 35mm hlavněmi, je starší, ale autonomnější platforma: vlastní radar s dosahem patnáct kilometrů, deklarovaný dostřel proti vzdušným cílům až 5,5 km, schopnost doprovázet mechanizované jednotky. Avenger je zase lehký mobilní systém s osmi střelami Stinger, kulometem a termovizí, určený k rychlému přesunu a střelbě za jízdy. Každý řeší jiný problém.
Skynex vyniká tam, kde útočník posílá desítky levných dronů najednou. Síťová architektura umožňuje jednomu radaru a jednomu velitelskému pracovišti řídit palbu čtyř kanonů současně, programovatelná munice AHEAD zvyšuje pravděpodobnost zásahu malého cíle a náklady na jeden výstřel jsou řádově nižší než u rakety. Proti saturačnímu útoku Šáhidy je to ekonomicky i takticky logická odpověď.
Co to znamená pro Česko
Česká armáda Skynex veřejně nepoptává. Ale schopnost, kterou představuje, ano. Ministerstvo obrany definuje vrstvenou protivzdušnou obranu jako prioritu: čtyři baterie raketového systému SPYDER pro střední dosah, mobilní systémy RBS 70 NG na vozidlech MARS s dodávkami v letech 2028–2030 a do budoucna projekty C-UAS, C-RAM a moderní SHORAD. Právě do té poslední vrstvy, kinetické, odolné vůči rušení, schopné ničit levné drony levnou municí, by se kanónový systém typu Skynex teoreticky vešel.
Rheinmetall navíc v Česku už není cizinec. Dceřiná firma v Trmicích zajišťuje technické a logistické služby, koncern získal rámcovou zakázku na servis tanků Leopard 2A4 v hodnotě až 6,16 miliardy korun a spolupracuje s českým průmyslem i v rámci dodávek spojených s pomocí Ukrajině. Ukrajinské bojové výsledky Skynexu mu v případné budoucí soutěži o českou vrstvu SHORAD rozhodně neuškodí.
Itálie už mezitím objednala. V lednu 2025 podepsala kontrakt na první systém za přibližně 1,8 miliardy korun s opcí na další tři za zhruba pět miliard. V prosinci téhož roku první Skynex převzala, a Rheinmetall při předání výslovně zmínil ukrajinské bojové zkušenosti jako důvod rostoucího evropského zájmu.
Třicet sedm zásahů jedné palebné jednotky na Ukrajině není jen statistika. Je to argument, který v příštích letech uslyší každý evropský generální štáb rozhodující o tom, čím bránit elektrárny, letiště a města před roji levných dronů.