414. útočná brigáda vletěla do Myrnohradu a Rusové nestačili utíkat. Hořelo všechno, co se jí dostalo do cesty

Ukrajinské drony 10. června zasáhly ruskou techniku ukrytou v průmyslovém areálu dolu v Myrnohradu, ještě než stihla vyrazit do útoku.

i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny
                   

Čtyři obrněnce, několik čtyřkolek a další vozidla měla tvořit páteř mechanizovaného náporu proti pozicím 1. sboru Národní gardy „Azov“ v pokrovském směru. Místo toho skončila v plamenech uvnitř hangárů a skladů, kam je ruské velení schovalo před ukrajinskými očima na nebi. Piloti 4. praporu 414. samostatné brigády bezpilotních systémů, jednotky známé jako „Ptáci Magyara“, dostali informaci o chystaném útoku a odpověděli dřív, než se z techniky stala útočná vlna. Celá operace trvala zhruba hodinu.

Útok, který zrušil útok

Klíčové je, co se v Myrnohradu vlastně odehrálo. Brigáda do města fyzicky nevjela. Šlo o dálkový preventivní úder optovláknovými FPV drony na průmyslovou zónu dolu Stachanova, respektive Kapitalna. Podle oficiálního kanálu velitele Sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho ukrajinská strana včas získala informaci, že Rusové v areálu dolu shromažďují obrněnou a lehkou techniku pro mechanizovaný útok. Piloti 4. praporu provedli „předběžnou revizi“ průmyslové zóny a postupně likvidovali cíl za cílem.

Co přesně shořelo? Primární zdroj uvádí čtyři kusy obrněné techniky a „půl tuctu“ čtyřkolek. Veřejnoprávní Suspilne po rozboru videa identifikovalo čtyři transportéry MT-LB, čtyři čtyřkolky a další autotechniku. Jiné sekundární zdroje počet lehkých vozidel navyšují na šest čtyřkolek plus osobní auto. Bezpečně lze říct: minimálně čtyři MT-LB a několik lehkých platforem. Přesné číslo kolísá zdroj od zdroje, a to je fér přiznat.

Proč zrovna optické vlákno

V zástavbě průmyslového areálu by klasický FPV dron narazil na problém. Ruské systémy elektronického boje dokážou v hustém prostředí přerušit rádiový signál mezi operátorem a strojem. Optovláknové FPV fungují jinak: místo rádiového kanálu odvíjejí z cívky tenké vlákno, kterým proudí obraz i řídicí signál. Rušičky jsou proti nim prakticky bezmocné.

Nevýhody existují taky:

  • Cívka s vláknem je těžká, čím delší dosah, tím méně výbušniny dron unese.
  • Při prudkém manévru nebo kontaktu s překážkou hrozí přetržení.
  • Operátor musí plánovat trasu pečlivěji než u klasického FPV.

Podle ukrajinského ministerstva obrany mají domácí optovláknové modely běžně 10 až 20 kilometrů vlákna. U „Ptáků Magyara“ se už dříve objevila platforma s deklarovaným dosahem až 41 kilometrů. Přesnou vzdálenost, z níž drony na myrnohradský důl letěly, veřejné zdroje neuvádějí.

Kontext: systém, ne náhoda

Myrnohradská akce nevznikla ve vzduchoprázdnu. Den před zveřejněním zásahu, 11. června, vyšel rozhovor Brovdiho pro Reuters, v němž popisuje širší ukrajinskou kampaň střednědosahových úderů proti ruské logistice a shromáždištím. Cílem není jen ničit techniku na frontové linii, ale systematicky škrtit zásobovací řetězce desítky kilometrů za ní. Myrnohrad do tohoto vzorce přesně zapadá: areál dolu sloužil jako kryté nástupiště, odkud měla technika vyrazit do útoku. Drony ji dostaly ještě „v garáži“.

Analytici ISW ve zprávě z 12. června potvrdili, že ukrajinské síly zmařily mechanizovaný útok v pokrovském směru a zničily čtyři obrněná vozidla a šest čtyřkolek. Zároveň ale dodali, že Rusové v sektoru dál doplňují jednotky a pokračují v útocích navzdory vysokým ztrátám.

Co to znamená pro frontu

Ztráta čtyř MT-LB a lehkých vozidel nezní na papíře dramaticky. V podmínkách pokrovského směru ale bolí víc, než by naznačovala jejich „katalogová cena“. Čtyřkolky a lehká auta slouží k rychlému přesunu malých útočných skupin, dovozu munice a improvizované logistice na úsecích s minimem krytí. Bez nich klesá tempo, flexibilita i schopnost okamžitě reagovat na situaci. A hlavně: tady nešlo o opotřebovávací boj na linii dotyku, ale o likvidaci celé připravované útočné epizody ještě před jejím startem.

Podle nás jde o jeden z nejčistších příkladů toho, k čemu Síly bezpilotních systémů vznikly, ne k frontovému „dobíjení“ jednotlivých cílů, ale k interdikci, která mění pravidla hry ještě před prvním výstřelem. Jenže jedno zrušené shromáždiště nerovná se zlom na celé doněcké frontě. ISW ve stejné zprávě píše, že Rusové v pokrovském směru pokračují v infiltracích a doplňování sil. Fronta zůstává aktivní. Myrnohrad je důkaz, že ukrajinská dronová doktrína funguje, ne že válka končí.

Myslíte si, že Rusové od Pokrovsku ještě vylezou?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články