Moskva v dosahu a ve strachu: francouzská střela ASMP-A letí Mach 3 těsně nad zemí a nese 300kt hlavici

Dne 22. května 2024 odstartoval z francouzské základny Rafale s modernizovanou střelou ASMPA-R pod trupem. Scénář simuloval kompletní jaderný nálet s tankery, doprovodem a protivzdušnou opozicí zahrnující hrozby vzduch-vzduch i země-vzduch. Šlo o první hodnotící test renovované verze zbraně, kterou Francie provozuje od roku 2009 a která tvoří páteř její letecké složky odstrašení. Samotná střela ASMP-A je jen jedním článkem řetězu. Ale článkem, na kterém celý řetěz stojí.

Pět metrů, Mach 3 a kerosin

ASMP-A měří 5,38 metru a při startu váží kolem 860 kilogramů. Po odhozu z letounu ji rozběhne raketový stupeň, podle otevřených dat dosáhne zhruba Mach 2 během pěti sekund. Poté přebírá tah kerosinem poháněný náporový motor a střela zrychluje až k Mach 3. To je přibližně 3 700 km/h.

Klíčový je letový profil. ASMP-A umí letět ve vysoké výšce, kde maximalizuje dolet; konzervativní otevřený odhad činí kolem 500 kilometrů, některé sekundární zdroje pracují až se 600 kilometry. Nebo může sestoupit těsně nad terén. Kopce, údolí a zástavba ji maskují před radary, ale nízký let stojí energii. Dolet se dramaticky zkracuje. U původní verze ASMP z roku 1986 to znamenalo rozdíl mezi 300 a 80 kilometry; u modernizované ASMP-A platí stejný princip, byť s lepšími čísly.

Střela nese jadernou hlavici označovanou jako TNA. Přesný výkon Francie veřejně neuvádí. V sekundárních databázích se objevuje odhad 300 kilotun, ale jde právě o odhad, nikoli o potvrzený oficiální údaj. Jisté je, že jde o strategickou, nikoli taktickou zbraň.

Moskva není v dostřelu střely. Je v dosahu systému

Vzdálenost z Paříže do Moskvy vzdušnou čarou činí přibližně 2 486 kilometrů. Ze základny v Saint-Dizier, kde sídlí francouzské strategické letectvo, je to asi 2 337 kilometrů. Střela s doletem 500 až 600 km tuto vzdálenost sama nepřekoná. Ani zdaleka.

Jenže ASMP-A nikdy neměla letět z Francie. Celý systém stojí na nosiči Rafale, který může být opakovaně tankován za letu. Francie k říjnu 2023 provozovala dvanáct tankovacích letounů A330 MRTT Phénix a objednáno měla patnáct kusů. S tankery se bojový rádius Rafale násobí. A od března 2026 přibyl další rozměr: Macronova doktrína „předsunutého odstrašení“ počítá s dočasným rozmístěním strategických leteckých sil na spojeneckých základnách blíže potenciálnímu cíli.

I tehdy by se Rafale musel dostat do palebné obálky střely. Ale kombinace tankování za letu, předsunutého rozmístění a pětisetkilometrového doletu mění kalkulaci zásadně. „Moskva v dosahu“ není popis jedné střely, je to popis celého operačního konceptu.

Proč právě teď: rok 2026 a nová evropská osa

ASMP-A není nová zbraň. Nová je politická energie, kterou kolem ní Francie buduje. V projevu na Île Longue 2. března 2026 Macron výslovně řekl, že francouzské jaderné síly jsou „strategické a výhradně strategické“ a že žádný stát se před jejich použitím nemůže spolehlivě ukrýt. Odmítl koncept taktického jaderného použití i flexibilní jaderné odpovědi. A současně otevřel dveře spojencům.

Výsledky přišly rychle:

• Německo: společné prohlášení Macron–Merz ze 2. března 2026 ustanovilo vysokou francouzsko-německou jadernou řídící skupinu.
• Polsko: na prvním bilaterálním summitu 20. dubna 2026 obě země oznámily strategický dialog o předsunutém odstrašení.
• Švédsko: 27. dubna 2026 proběhlo v Paříži první jednání ve formátu jaderné řídící skupiny.

Pro Českou republiku žádný takový formát zatím veřejně oznámen nebyl. Francouzské jaderné síly ale přispívají k bezpečnosti celé Aliance; výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2024 to uvádí explicitně, přestože Francie nesedí v aliančním Výboru pro jaderné plánování a konečné rozhodnutí o použití zůstává výhradně na francouzském prezidentovi.

Mezi americkou pumou a americkou střelou

ASMP-A nemá přímý ekvivalent v americkém arzenálu. Americká B61 je gravitační jaderná puma bez vlastního pohonu, spadne tam, kam ji letoun donese, a letoun musí být přímo nad cílem. Americká AGM-86B je naopak podzvuková střela s plochou dráhou letu a doletem přes 2 400 kilometrů, ale nese ji výhradně strategický bombardér B-52.

ASMP-A stojí mezi oběma koncepty. Kratší dosah než AGM-86B, ale výrazně vyšší rychlost. Vlastní pohon na rozdíl od B61, ale odpalovaná z víceúčelového Rafale, nikoli z těžkého bombardéru. Právě tato kombinace (nadzvuková rychlost, nízký průnikový profil a flexibilní nosič) dává střele specifickou roli: dostat jadernou hlavici k cíli i přes moderní protivzdušnou obranu.

Tvrzení, že ASMP-A „spolehlivě prolomí“ konkrétní systém typu S-400, otevřené zdroje neumožňují potvrdit. Doložitelné je, že střela je konstruována jako několikanásobně nadzvuková a manévrující a že modernizace na variantu ASMPA-R proběhla právě kvůli udržení kredibility proti vyvíjejícím se obranám. Nástupce, hypersonická střela ASN4G, má přijít kolem roku 2035.

Francie v roce 2026 nedělá z ASMP-A novou zbraň. Dělá z ní znovu viditelný argument, a poprvé v historii ho adresuje nejen Moskvě, ale i Berlínu, Varšavě a Stockholmu.