„Ukrajinská hydra“ vybudovala linii smrti, kterou Rusové nepřejdou. „Každý den trpí více a více,“ přiznávají vojáci

Dne 11. června 2026 slavily ukrajinské Síly bezpilotních systémů (SBS) svůj první oficiální den. Nebyla to jen symbolická oslava. Vrchní velitel Oleksandr Syrskyj při té příležitosti zveřejnil číslo, které vysvětluje, proč se z dronů stal ústřední prvek ukrajinské obrany: za samotný květen ukrajinské bezpilotní prostředky zasáhly téměř 180 tisíc ruských cílů a Ukrajina si drží převahu ve FPV dronech v poměru 1,5 ku 1. Přes tisíc dronových posádek operuje v rámci projektu nazvaného „Linie dronů“, systému, který podle ukrajinského ministerstva obrany představuje novou válečnou doktrínu. Nejde o jednu superjednotku, ale o mnohahlavou síť brigád, pluků, logistiky a velení, která Rusům zdražuje každý metr postupu.

Co je „Linie dronů“ a jak funguje

Název zní poeticky, ale za ním stojí přesný koncept. Ministerstvo obrany Ukrajiny projekt spustilo v březnu 2025 s jasným cílem: vytvořit jednotný systém nasazení bezpilotních prostředků, který před ukrajinskými pozicemi udržuje 10 až 15 kilometrů hlubokou zónu smrti. V ní se kombinují průzkumné drony s nepřetržitým sledováním terénu a FPV drony schopné zasáhnout pěchotu, obrněnce i zásobovací kolony dřív, než se přiblíží k zákopům.

Ministr obrany Rustem Umerov to při startu projektu popsal jednoduše: „Zóna, kde se nepřítel nepohne bez ztrát.“ Reportáž agentury Reuters z fronty z února 2026 jeho slova potvrzuje: obrněnce v otevřeném poli „zasypou“ FPV drony a pohyb tanků se stal extrémně rizikovým. Absolutní neprůstupnost je samozřejmě zjednodušení. Průlom je možný. Ale je pomalý, drahý a krvavý.

Do projektu jsou zapojeny desítky jednotek: Magyar Birds, K-2, ACHILLES, RAID a další specializované brigády a pluky. Podle ministerstva obrany měly v lednu a únoru 2026 tyto jednotky podíl zhruba na každém třetím vyřazeném ruském vojákovi na celé frontě. Financování zajišťuje mimo jiné nizozemský balík v přepočtu přes 21 miliard korun.

Od improvizace k samostatnému rodu vojska

Cesta od kutilských dronů v roce 2022 k institucionalizovanému rodu vojska trvala dva roky a má přesnou časovou osu:

• 6. února 2024 – prezidentský dekret odstartoval proces vytváření SBS.
• 25. června 2024 – SBS formálně zavedeny jako samostatný rod sil v rámci Ozbrojených sil Ukrajiny.
• 20. června 2025 – vzniklo uskupení SBS, které pod velením generála Vadyma Brovdiho spojilo „Linii dronů“ s dalšími dronovými složkami.
• 25. prosince 2025 – zřízeno Centrum hlubokých úderů pro strategické mise do ruského zázemí.
• 11. června 2026 – první oficiální Den SBS.

Praktický přínos? Vlastní velení, vlastní personální struktura, jednotná doktrína a přímá vazba mezi frontovou jednotkou, nákupem techniky a strategickými údery do hloubky. Žádná jiná armáda na světě nic takového nemá.

Hydra s dlouhými chapadly

Metafora hydry sedí přesně proto, že nejde o jednu hlavu. SBS operují ve třech vrstvách současně. Na první linii FPV drony a průzkumné prostředky tvoří zmíněnou zónu smrti. Ve středním pásmu, desítky až stovky kilometrů za frontou, zasahují vrtulníková stanoviště, sklady a radary. Koncem dubna 2026 SBS během dvou nocí zasáhly téměř padesát tylových cílů včetně protiletadlového systému a dvou radarů.

A pak je tu strategická hloubka. V květnu 2026 ukrajinské drony zasáhly letiště Šagol v Čeljabinské oblasti, zhruba 1 700 kilometrů od ukrajinské hranice. Prezident Zelenskyj 11. června prohlásil, že prakticky nezůstaly cíle na frontě ani v Rusku mimo dosah ukrajinských dronů. Generál Brovdi v rozhovoru pro Reuters zašel ještě dál: systematické údery na azovské komunikace podle něj už snížily ruský provoz o více než dvě třetiny a cílem je v blízké budoucnosti izolovat Krym.

„Víc jich každý den umírá“

Slova o tom, že Rusů „víc a víc umírá každý den“, nepocházejí z ruského přiznání, ale od ukrajinského velitele. Vjačeslav Hudź, velitel 3. mechanizovaného praporu 44. brigády, tak 5. května 2026 popsal situaci u Kosťantynivky, kde Rusové podnikají vlnové útoky pěchoty. Jeho svědectví ale koresponduje s daty, která zveřejnil Syrskyj: Rusko má strukturální problém se sháněním lidí do dronových jednotek a mimo plán nasazuje další 4 pluky, 24 praporů a 162 baterií speciálně k boji proti ukrajinským bezpilotním prostředkům.

Rusko přitom nerezignovalo. Analýza CSIS z dubna 2026 popisuje budování vlastního dronového ekosystému s regionálními školicími centry a lepší koordinací. Ruská 6. vševojsková armáda na kupjanském směru experimentovala s vlastní verzí „linie dronů“ ve více pásmech až do hloubky 25 kilometrů. Syrskyj sám v lednu přiznal, že u optovláknových dronů odolných vůči elektronickému rušení Ukrajina Rusko teprve dohání. A Moskva plánuje v roce 2026 vyrobit 7,3 milionu FPV dronů. Mezera se v některých segmentech zužuje. V jiných zůstává ukrajinská výhoda zřetelná.

Co si z toho bere Česko

Česká armáda sleduje ukrajinské zkušenosti pozorně. Velitelství pozemních sil řeší protidronovou ochranu kritické infrastruktury a při Bezpečnostní radě státu vznikl výbor pro tuto oblast. Brigádní generál Šnajdárek mluví o nutnosti agilnějšího velení a sdílení dat mezi civilními a vojenskými subjekty. Ministr obrany při březnové návštěvě kolínské firmy U&C, jednoho z největších evropských výrobců bezpilotních prostředků, označil tuto oblast za prioritu jak pro vybavení české armády, tak pro český obranný průmysl. Oficiální souhrn české vojenské pomoci Ukrajině za roky 2022–2025 potvrzuje, že dodávky zahrnovaly i kategorii UAV, byť konkrétní typy a napojení na „Linii dronů“ z veřejných zdrojů doložit nelze.

Ukrajinská „hydra“ není zázračná zbraň, která sama rozhodne válku; britský think-tank RUSI upozorňuje, že FPV drony fungují nejlépe jako součást širší kombinace pěchoty, dělostřelectva a elektronického boje. Ale mění tempo a cenu ruského postupu tak zásadně, že Moskva musí přepisovat celou svou organizaci boje. A to je v opotřebovací válce možná víc než kterýkoli jednotlivý průlom na mapě.