„Nic nevíte. Tanky jsou nejodolnější jednotky bojiště.“ Rusové mají jasno, drony ne drony, tanky zůstávají

Když v prvních měsících invaze hořely kolony ruské obrněné techniky na silnicích kolem Kyjeva, řada komentátorů tanky pohřbila. Levné drony a protitankové střely prý udělaly z desetitunových ocelových kolosů drahé rakve. Jenže o čtyři roky později, na jaře 2026, tanky na frontě stále stojí. Změnilo se skoro všechno kolem nich (tempo útoku, způsob ochrany, hloubka přípravy), ale samotný princip přežil. Těžká přímá palba, pancíř chránící posádku a schopnost jet s pěchotou do kontaktní vzdálenosti. Žádná jiná pozemní platforma tohle trojí nedokáže současně.

Proč tank neumřel

Francouzský Institut pro mezinárodní vztahy (IFRI) to ve své únorové studii shrnuje jednoznačně: odpovědí na masové ničení tanků drony není tank opustit, ale hluboce adaptovat techniku i taktiku. Tankové souboje, klasické duely věž proti věži, tvořily v roce 2024 méně než pět procent tankových ztrát. Tank se vrátil ke svému původnímu poslání z první světové války: přiblížit se, potlačit a umožnit pěchotě dobýt pozici.

Rob Lee, jeden z nejcitovanějších analytiků konfliktu, to říkal už na podzim 2022 na stránkách War on the Rocks: velká část ruských ztrát byla důsledkem špatné logistiky, chybějící pěchoty a nekoordinovaného postupu, ne důkazem, že tank přestal být užitečný. Totéž potvrzuje britská RUSI, americký FPRI i ukrajinská bojová praxe. Jádro ruského tvrzení o odolnosti tanků je tedy obhajitelné, propagandistický je spíš způsob podání.

Bojiště, kde útok trvá deset dní

Drony nezměnily smysl tanku. Změnily cenu a tempo jeho nasazení. Britský think-tank RUSI popisuje úspěšný útok na jednu pozici jako sedmifázovou operaci trvající pět až deset dní:

• Průzkum – nepřetržité mapování nepřátelských pozic drony a dalšími senzory.
• Izolace – přerušení zásobování a posil cíle dělostřelectvem a údernými UAV.
• Degradace – systematické ničení nepřátelského ISR, elektronického boje a protivzdušné obrany.
• Fixace – přišpendlení obránce palbou, aby nemohl přeskupit síly.
• Potlačení – bezprostřední palba na pozice těsně před útokem.
• Přiblížení a dobytí – teprve tady vjíždí tanky a obrněné transportéry s pěchotou.
• Konsolidace – zajištění dobyté pozice proti protiútoku.

Tank vstupuje až v šesté fázi. Ale bez něj se ta fáze komplikuje fatálně, pěchota bez pancéřové ochrany a těžké přímé palby se na připravenou pozici dostává jen za extrémních ztrát. Reuters cituje vojáky, kteří popisují drony „ve vzduchu pořád“. V takovém prostředí je tank jedinou platformou, která posádku při přiblížení reálně chrání.

Klec nestačí, rušička taky ne

Obě strany improvizují. Ruské „želví“ a „barbecue“ úpravy starších tanků maximalizují šanci přežít krátký úsek pod drony; podle IFRI může takto upravený stroj vyžadovat přes padesát zásahů FPV k zastavení, pokud útočník nemá po ruce vhodnější zbraň. Ukrajinská praxe u západních tanků míří jinam: dodatečná reaktivní ochrana a síťování, ale se zachováním bojové role. Velitel ukrajinského Abramsu v rozhovoru s Robem Leem a Michaelem Kofmanem popsal, jak jeho tank přežil čtyři až šest přímých zásahů díky oddělené munici a výfukovým panelům, něco, co u tanků řady T-72 často končí výbuchem věže a smrtí posádky.

Jenže ani klece, ani rušičky nestačí proti nejnovější hrozbě. Drony s optickým vláknem, které se na frontě masově rozšířily v roce 2025, jsou vůči elektronickému rušení imunní, signál jde po kabelu, ne vzduchem. IFRI k tomu dodává, že odpovědí musí být celá vrstvená architektura: senzory, elektronický boj, systémy aktivní ochrany proti dronům, samohybné protiletadlové prostředky a brigádní řízení elektromagnetického spektra. Podle nás budoucnost nevypadá jako „tank s větší klecí“, ale jako „tank s vlastním protidronovým štítem“.

Co z toho plyne pro Česko

Praha z ukrajinské války nevyvodila konec tanků, právě naopak. V září 2025 ministerstvo obrany podepsalo objednávku na 44 tanků Leopard 2A8 s výhledem na 61 až 77 kusů v šesti verzích. Náčelník generálního štábu Karel Řehka tehdy výslovně řekl, že tanky mají na moderním bojišti „nezpochybnitelné místo“.

Česko zároveň patří k nejvýznamnějším dodavatelům tanků Ukrajině. Podle zveřejněného přehledu ministerstva obrany putovalo na Ukrajinu do února 2025 celkem 62 tanků, 38 v roce 2022 a 24 v roce 2023. Už v dubnu 2023 bylo v trilaterálním projektu s USA a Nizozemskem předáno 37 modernizovaných T-72. A Řehka v říjnu 2025 uvedl záměr doporučit vládě darování i tanků T-72M4CZ po nezbytných úpravách. Tahle pomoc dává smysl, ale jen pokud je doplněna municí, náhradními díly, drony a ochranou proti nim.

Nevítězí víc tanků, ale lepší okno

Fronta se v roce 2026 neposouvá podle počtu tanků v prvním sledu. Ruské rozšíření specializovaných dronových jednotek přes celé skupiny vojsk nepřineslo rozhodující průlom, jak dokumentuje FPRI. Vítězí strana, která tanku dokáže vyrobit krátké okno přežití koordinací UAV, elektronického boje, dělostřelectva a protivzdušné obrany na desítkách kilometrů do hloubky. Tank zůstává. Jen už nikdy nepojede sám.