Situace je kritická, Rusové se ženou na Kostjantynivku a Družkivku. K průlomu ale nedošlo, Ukrajinci je mlátí hlava nehlava

Kostjantynivka je v ohni od jara, ale poslední dva týdny změnily charakter bojů. Nejde už jen o ostřelování a přibližování se k městu, ruské pěší infiltrační skupiny pronikají do zástavby, drony loví každé auto na příjezdových silnicích a logistika mezi Družkivkou a Kostjantynivkou se z velké části přesunula na pěší přesuny. Ukrajinský analytický projekt DeepState 16. června popsal, že nepřítel vyšel „ze všech stran“ na okraje města a prosakuje z os Novodmytrivka, Berestok a Illinivka. Přesto, a to je klíčové, velitel 19. armádního sboru Oleksandr Bakulin ve vyjádření pro Ukrajinskou Pravdu uvedl, že Rusko nekontroluje žádnou ucelenou část Kostjantynivky. Uvnitř města se podle něj nachází zhruba 123 ruských vojáků. Obránci je systematicky likvidují.

Brána do obranného pásu

Proč právě Kostjantynivka a Družkivka? Odpověď leží na mapě. Obě města tvoří jižní vstup do doněckého obranného pásu, za nímž stojí Slovjansk a Kramatorsk, dvě největší města, která Ukrajina v Doněcké oblasti stále drží. Už 6. března 2026, když prezident Zelenskyj s vrchním velitelem Syrskym navštívili velitelská stanoviště v obou městech, ukrajinští velitelé hlásili, že Rusové dostali úkol obsadit celou čtveřici (Slovjansk, Kramatorsk, Družkivku i Kostjantynivku) do začátku léta. Červen je tady a úkol splněn není. Ale tlak nepolevil.

Agentura Reuters už 2. května zaznamenala, že se ruské jednotky přiblížily na zhruba kilometr od jižního okraje Kostjantynivky a v sektoru proběhlo 83 útoků za jediný týden. Od té doby se fronta posunula ještě blíž. Kostjantynivka je dnes první město pod přímým infiltračním tlakem, Družkivka za ní funguje jako logistické zázemí, a právě to zázemí se stává dalším cílem.

Silnice smrti a pěší zásobování

Reportéři The Kyiv Independent projeli v červnu trasu z Kramatorsku přes Družkivku do Kostjantynivky a popsali něco, co připomíná spíš frontovou linii než zázemní komunikaci. Nad silnicí visí sítě proti dronům. Na krajnicích stojí vraky aut zasažených FPV drony. Mobilní palebné skupiny hlídkují podél trasy a loví nepřátelské bezpilotníky. Většina brigád už vozidla do Kostjantynivky posílá jen pro nejnutnější mise; rotace i zásobování často probíhají pěšky.

Právě tady se ukazuje, proč je situace kritická, i když k průlomu formálně nedošlo. Rusko nemusí dobýt město tankovým klínem. Stačí, když obranu zadusí přes drony, pěchotu a zásobovací chaos a dosáhne něčeho, co se dá nazvat „funkčním průlomem“. Město, které nelze zásobovat, nelze ani bránit.

Humanitární organizace ACAPS ve zprávě z 11. června uvádí, že humanitární přístup v Družkivce a okolí Kostjantynivky je „vysoce omezený“ a ruské síly se dostaly na vzdálenost do 15 kilometrů od Družkivky, Kramatorsku i Slovjansku. UNHCR navíc zdokumentoval útok FPV dronem na označenou evakuační dodávku v Oleksijevo-Družkivce z 20. března; dva evakuovaní civilisté zahynuli, dva byli zraněni. Jen v březnu prošlo tranzitními centry přes 12 200 evakuovaných lidí.

Jak Ukrajinci útočníky mlátí

Slovo „mlátí“ není nadsázka, je to popis taktiky. Už 26. března odrazila 28. mechanizovaná brigáda koordinovaný ruský útok ze čtyř směrů současně. Útočící skupiny likvidovala kombinací FPV dronů a shozů munice z výšky. Portál hromadske citoval velitele brigády slovy, že se Rusové „rozhodli nás přechytračit“ simultánním úderem, a neuspěli.

Vrchní velitel Syrskyj 20. května na zasedání Rady Ukrajina–NATO uvedl, že ruská armáda ztrácí celkově nejméně tisíc vojáků denně zabitými a raněnými, přičemž klíčovou roli v tom hrají právě bezpilotní jednotky. Přesná čísla jen pro kostjantynivský sektor otevřené zdroje nedávají, ale DeepState výslovně píše, že Rusové zde utrpí těžké ztráty, a přesto tlačí dál. To je podstata problému. Ukrajinská obrana funguje, zabíjí a ničí, ale ruské velení posílá další a další vlny.

Metody obrany zahrnují:

• FPV drony a shozy munice z bezpilotníků
• Mobilní palebné skupiny na zásobovacích trasách
• Sítě a rušičky proti nepřátelským dronům
• Protiinfiltrační zásahy uvnitř města
• Pěší zásobování tam, kde auta už neprojedou

Bakulin tvrdí, že se ukrajinská strana poučila z pokrovského scénáře a stále je schopna reagovat. Zároveň ale otevřeně mluví o potřebě dronů, obrněné techniky, dělostřelecké munice a hlavně lidí.

Co by znamenal pád Kostjantynivky

Ztráta města by otevřela jižní bránu ke slovjansko-kramatorské aglomeraci a zásadně zhoršila ukrajinskou logistiku v celém sektoru. Družkivka by se z logistického zázemí stala frontovým městem. Část velitelů oslovených ukrajinskými médii považuje ztrátu Kostjantynivky do konce léta za realistický scénář, nikoli jistý, ale realistický.

Je ale potřeba držet proporci. Velká městská vítězství Ruska v minulosti (Avdijivka po čtyřech měsících intenzivních bojů, Bachmut po bezmála ročním drcení) sama o sobě nespustila okamžitý operační kolaps celé fronty. Rusko umí draze dobýt velké město. Neumí z toho vždy rychle vytěžit strategický zlom.

Česká stopa v rovnici

V otevřených zdrojích se nám nepodařilo dohledat potvrzení konkrétního českého zbraňového systému nasazeného přímo u Kostjantynivky. Co ale potvrzeno je: česká vláda 7. ledna 2026 znovu schválila pokračování muniční iniciativy, která Ukrajině zprostředkovává velkorážnou munici, tedy přesně ten typ podpory, který obránci v Doněcké oblasti potřebují nejvíc. Ministerstvo zahraničí navíc už dříve schválilo program asistence Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun. Pokud by tlak na Kostjantynivku a Družkivku dál sílil, je to spíš argument pro pokračování podpory než pro její utlumení.

Kostjantynivka zatím stojí. Ne proto, že by tlak polevil, ale proto, že její obránci dokážou každý ruský krok proměnit v krvavou cenu. Otázka není, jestli Rusové zkusí další vlnu, ale jestli Ukrajina dostane dost dronů, munice a lidí, aby tu cenu udržela dostatečně vysoko.