Američané stvořili hybrid raketometu a PVO: HIMARS FLEX udeří na 80 km a sestřelí i ruský Kinžal. Kreml má problém, který nečekal

Dne 16. června 2026 zveřejnil americký zbrojní gigant novinku, která na první pohled vypadá jako vylepšený HIMARS, jenže ve skutečnosti mění pravidla hry. HIMARS FLEX nese místo jednoho modulu dva, pojme širší paletu munice, a jako první mobilní raketomet své třídy má být schopen odpalovat i střely PAC-3 MSE, tedy interceptory, jimiž systém Patriot sestřeluje balistické a hypersonické hrozby. Jeden truck, dvě role, které dosud vyžadovaly dvě zcela odlišné platformy. Právě v tom spočívá problém, na který se Moskva těžko mohla připravit.

Dva moduly, dvojí úloha

Standardní M142 HIMARS, který Ukrajina úspěšně nasazuje od léta 2022, nese jeden zásobník se šesti řízenými raketami GMLRS nebo jednou balistickou střelou ATACMS. FLEX tento koncept zdvojuje. Dva moduly znamenají buď dvojnásobek úderné munice, nebo kombinaci útočné a obranné výzbroje na jednom podvozku. Lockheed Martin výslovně uvádí kompatibilitu s celou rodinou munice:

• GMLRS – standardní řízená raketa s dosahem kolem 70–80 km
• ER GMLRS – prodloužený dosah přes 150 km, americká armáda jej letos úspěšně otestovala
• PrSM – nová přesná úderná střela pro vzdálenosti přes 500 km
• ATACMS – osvědčená balistická střela s dosahem kolem 300 km
• PAC-3 MSE – protiraketový interceptor ze systému Patriot

Oněch „80 km“ z titulku je tedy konzervativní číslo odpovídající základní třídě GMLRS. Skutečný dosah závisí na tom, co obsluha do modulů nabije. A právě ta variabilita je klíčová.

Proč může FLEX sestřelit Kinžal

Ruský Kinžal bývá prezentován jako nezastavitelná hypersonická zbraň. Realita je střízlivější. Podle CSIS Missile Threat jde o vzdušně odpalovanou balistickou střelu odvozenou od pozemního Iskanderu. Je rychlá, dosahuje rychlostí kolem Mach 10 (přibližně 12 250 km/h), ale není magická. Systém Patriot s interceptory PAC-3 MSE už na Ukrajině prokázal, že dokáže podobné hrozby zachytit.

HIMARS FLEX sám o sobě žádný Kinžal nesestřelí bez napojení na radarovou síť a systém velení palby. Podstatné je něco jiného: PAC-3 MSE, který má FLEX nést, je tentýž „hit-to-kill“ interceptor, jaký používá Patriot. Lockheed u něj deklaruje bojově ověřenou schopnost proti hypersonickým a balistickým hrozbám. Americká armáda loni testovala vylepšené algoritmy navedení a letos navýšila roční výrobní kapacitu PAC-3 MSE z přibližně 600 na plánovaných 2 000 kusů. Poptávka po protiraketové obraně je obrovská, a právě proto dává smysl integrovat interceptory i do mobilních pozemních launcherů.

Kreml a problém, který nečekal

Ruské ozbrojené síly dosud řeší lov ukrajinských HIMARS a potlačování protivzdušné obrany jako dvě oddělené úlohy. Jiné průzkumné prostředky, jiné cíle, jiná taktika. FLEX tuto hranici rozmazává. Pokud jeden mobilní launcher může jednou střílet GMLRS na ruský sklad munice a podruhé odpálit PAC-3 MSE proti přilétajícímu Iskanderu, ruské velení najednou neví, co vlastně loví.

To tlačí na větší spotřebu průzkumných dronů, rychlejší rozhodovací cyklus a masivnější salvy, aby se protiraketová obrana přesytila. Podle nás je právě tohle nejnepříjemnější aspekt celého konceptu, ne samotná palební síla, ale nejistota, kterou FLEX vnáší do ruského plánování. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat ruský systém, který by v jedné kolové platformě kombinoval údernou munici třídy HIMARS a protiraketové interceptory třídy PAC-3. Rusko má Iskandery, má S-400, má Kinžaly. Ale každý zvlášť.

Od prezentace k bojišti je daleko

Důležitá poznámka: HIMARS FLEX zatím není zavedený bojový systém. Jde o čerstvě představenou nabídku výrobce, nikoli o potvrzenou zakázku pro Ukrajinu ani pro kohokoli jiného. Pro srovnání: Kanada letos oznámila nákup 26 standardních HIMARS s dodávkami od roku 2029. Polsko buduje flotilu, která má postupně narůst až na 486 launcherů. Obojí jsou ale klasické M142, ne FLEX.

Koncept nicméně nestojí na powerpointu. Lockheed a Rheinmetall už loni úspěšně otestovali dvoupodový kolový launcher GMARS v ostré střelbě. Stavební bloky (GMLRS, ER GMLRS, PrSM, PAC-3 MSE) existují a fungují. FLEX je jejich logickým spojením do jedné platformy. Pro Česko, které právě buduje protivzdušnou obranu kolem systému SPYDER a raket RBS 70 NG, nejde o akutního kandidáta na nákup. Ale jako signál, kam se ubírá budoucnost pozemní obrany v NATO, je to čtení, které stojí za pozornost.

Jestli FLEX někdy dorazí na ukrajinské bojiště, dnes nikdo neví. Jisté je, že samotná existence takového konceptu mění kalkul na druhé straně fronty, a to ještě dřív, než z launcheru odstartuje první raketa.