„Buď odstraníte ruská zařízení v Bělorusku vy, nebo to uděláme sami.“ Zelenskyj dal Lukašenkovi týden, než zaútočí

Volodymyr Zelenskyj vystoupil 19. června 2026 po jednání s honduraským prezidentem a před novináři pronesl větu, která proměnila dosavadní ukrajinskou rétoriku vůči Minsku v otevřené ultimátum. Bělorusko má podle něj týden na to, aby vypnulo nebo odstranilo retranslační zařízení na svém území, systémy na věžích ve dvou pohraničních regionech, které podle ukrajinské strany pomáhají korigovat a navádět ruské útočné drony mířící na civilní cíle. „Pokud je nevypne, uděláme to sami,“ řekl Zelenskyj. Týden prý na technický zásah stačí.

Co jsou retranslátory a proč stojí v Bělorusku

Jde o komunikační a přenosové stanice umístěné na věžích blízko ukrajinsko-běloruské hranice. Jejich úkolem je prodlužovat dosah řídicího signálu ruských dronů typu Šáhid; fungují jako prostředníci mezi operátorem a dronem, který by jinak ztratil spojení s pozemní stanicí. Díky nim mohou ruské bezpilotní stroje létat delšími trasami a přesněji zasahovat cíle v severních ukrajinských oblastech od Kyjevské oblasti po Volyň.

Ukrajinský prezidentský úřad ve své sankční komunikaci z 18. února 2026 uvedl, že retranslační systémy byly na běloruském území nasazeny ve druhé polovině roku 2025. Ve stejném dokumentu Kyjev obvinil Minsk i z toho, že více než 3 000 běloruských podniků dodává Rusku kriticky důležité stroje a komponenty, včetně součástek pro výrobu raket. Formálně Bělorusko ve válce není. Prakticky pomáhá.

Pět měsíců eskalace, než padlo ultimátum

Červnový výrok nepřišel z ničeho. Časová osa ukazuje postupné přitvrzování:

• 18. února 2026 – Ukrajina zavádí sankce přímo proti Alexanderu Lukašenkovi, mimo jiné kvůli retranslačním stanicím a průmyslové podpoře ruské armády.
• 23. února – Zelenskyj v rozhovoru pro běloruské nezávislé médium Zerkalo tvrdí, že tři až čtyři retranslátory na běloruském území „už nefungují“ a že z tohoto směru létá méně dronů.
• 24. března – Kyjev varuje, že Rusko plánuje v Bělorusku otevřít čtyři nové pozemní řídicí stanice pro dálkové útočné drony.
• 17. dubna – Zelenskyj mluví o budování cest a dělostřeleckých pozic v běloruském pohraničí a o snaze Moskvy znovu vtáhnout Bělorusko do války.
• 20. května – Ukrajinská armáda posiluje severní obranu na základě pěti scénářů možné ruské expanze přes sever.
• 26. května – Při setkání se Svjatlanou Cichanouskou Zelenskyj znovu opakuje, že Rusko se snaží zatáhnout Bělorusko hlouběji do konfliktu.

Každý z těchto kroků přidával tlak. Ale žádný z nich neobsahoval to, co přišlo 19. června: veřejnou lhůtu a explicitní příslib vlastního zásahu. To je kvalitativní skok.

Lukašenko: „Nechceme válčit.“ Kyjev: „Tak proč pomáháte?“

Běloruský prezident jen čtyři dny před ultimátem v rozhovoru pro Al Arabiya prohlásil, že se Ukrajina Běloruska „nemá čeho bát“ a že Minsk „nechce válčit“. Zároveň ale zmínil 500 ukrajinských cílů, které má Bělorusko zmapované, a hovořil o společné obraně s Ruskem. Dříve dokonce hrozil úderem na „velmi vážný“ cíl na Ukrajině, pokud by bylo Bělorusko ohroženo.

Právě tento rozpor, formální neúčast ve válce na jedné straně a faktická asistence ruským operacím na straně druhé, je jádrem Zelenského argumentu. Bělorusko v roce 2022 umožnilo použít své území pro invazi na Ukrajinu. Hostí ruské jaderné zbraně i systém Orešnik. A teď na jeho věžích stojí technika, která podle Kyjeva pomáhá zabíjet ukrajinské civilisty. Slova o míru za těchto okolností znějí dutě.

Co bude po 26. červnu

Týdenní lhůta vyprší přibližně 26. června 2026. Pokud Lukašenko zařízení neodstraní, Zelenskyj slíbil, že Ukrajina zasáhne sama. Jakou metodou (dronem, raketou, sabotáží) veřejné zdroje neříkají. Jisté je, že by šlo o cílený zásah proti konkrétní infrastruktuře, nikoli o otevření nové fronty.

Technickou možnost retranslátory vypnout Minsk podle Zelenského má. Otázka je politická: Lukašenko je pod tlakem Moskvy, která běloruské území využívá jako logistický a operační polštář. Strategická autonomie běloruského prezidenta je omezená a každý ústupek Kyjevu by znamenal tření s Kremlem.

Podle nás je nejpravděpodobnějším scénářem po případném ukrajinském úderu okamžitá rétorická eskalace ze strany Minsku i Moskvy, snaha vykreslit Ukrajinu jako agresora a další rozšíření ruského využívání běloruského území. Přímý vstup běloruské armády do války veřejné zdroje v tuto chvíli nenaznačují. Ale hranice mezi „nepomáháme“ a „válčíme“ je v případě Běloruska už dávno rozmazaná, a Zelenskyj právě dal Lukašenkovi sedm dní na to, aby si vybral, na které straně té hranice chce stát.