„Jděte do země zaslíbené, čeští dezoláti.“ Rusko spadlo na úplné dno, je to nejméně mírumilovná země na světě

Když se v českém veřejném prostoru někdo ohání Ruskem jako civilizační alternativou k „zkaženému Západu“, jako zemí, kde panuje řád, bezpečí a tradiční hodnoty, stojí za to otevřít si čerstvá čísla. Institute for Economics & Peace, nezávislý australský think-tank, zveřejnil 9. června 2026 novou edici svého každoročního indexu. A Ruská federace v něm dopadla nejhůř ze všech států planety. Ne obrazně, ne v přeneseném smyslu. Doslova. Celkové skóre 3,367 na škále, kde vyšší číslo znamená méně míru, je nejhorší výsledek, jaký letos kterákoli země dostala. Ironická výzva „jděte do země zaslíbené“ tak má zcela konkrétní datový podklad, a pro každého, kdo Rusko idealizuje, je to studená sprcha.

Co vlastně Global Peace Index měří

Global Peace Index není anketa o sympatiích ani žebříček vojenské síly. Pracuje s 23 kvantitativními a kvalitativními indikátory rozdělenými do tří domén: probíhající konflikty, společenská bezpečnost a militarizace. Mezi sledované ukazatele patří počet a délka vnitřních i vnějších ozbrojených konfliktů, počet obětí organizovaného násilí, míra kriminality, podíl vojenských výdajů na HDP, počet ozbrojených složek na obyvatele nebo kvalita vztahů se sousedními státy.

Klíčový je poměr vah: vnitřní mír tvoří 60 % celkového skóre, vnější 40 %. Aktivní válka se přitom neprojeví jen v jedné kolonce, promítá se do několika indikátorů současně. Právě proto země, která vede rozsáhlou vnější agresi a zároveň utahuje šrouby doma, sbírá trestné body napříč celým spektrem.

Proč Rusko skončilo za Súdánem i Kongem

Pořadí posledních pěti zemí vypadá takto: 163. Rusko, 162. Súdán, 161. Demokratická republika Kongo, 160. Ukrajina, 159. Izrael. Afghánistán, který si mnozí spojují s absolutním chaosem, je až na 157. příčce.

Na první pohled to může překvapit. V Súdánu zuří občanská válka s miliony vysídlených, v Kongu operují desítky ozbrojených skupin. Jenže GPI nesčítá jen mrtvé. Rusko kombinuje tři věci najednou: aktivní velkou vnější válku na Ukrajině, zhoršující se vnitřní bezpečnost a represivní prostředí doma plus extrémní úroveň militarizace. Tato kombinace vytváří nejhorší kompozitní skóre ze všech.

Není to přitom blesk z čistého nebe. V roce 2024 bylo Rusko na 157. místě. V roce 2025 se poprvé propadlo na úplné dno, 163. příčku, a letos tam zůstalo. Trend je jednoznačný: od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko v indexu jen padá. Letošní výsledek není nový propad, ale potvrzení historického minima.

Česko v evropské špičce, V4 drží krok

Zatímco Rusko okupuje poslední příčku, Česko se v GPI 2026 drží na 13. místě se skóre 1,517. Pro srovnání: rozdíl mezi českým a ruským skóre činí 1,85 bodu, což je propast, jakou najdete málokde.

Jak si stojíme v regionu:

• Rakousko — 6. místo, skóre 1,421
• Česko — 13. místo, skóre 1,517
• Maďarsko — 15. místo, skóre blízké českému
• Polsko — 22. místo, skóre 1,615
• Slovensko — 29. místo

Česko je tedy nejlépe hodnocenou zemí Visegrádské čtyřky. Oproti Rakousku ztrácíme sedm příček a necelou desetinu bodu, oproti Polsku jsme o devět míst a téměř desetinu bodu výš. Přesný rozpad českých podindikátorů IEP v otevřených datech nezveřejňuje, ale z celkového profilu je zřejmé, co nám pomáhá: absence aktivního ozbrojeného konfliktu, relativně nízká militarizace a stabilní vnitřní bezpečnost.

Na samém vrcholu žebříčku zůstává Island, už devatenáctý rok v řadě. To je konstantnost, která sama o sobě vypovídá o tom, že mír není náhoda, ale systémová vlastnost.

Svět na historickém minimu míru

Ruské dno je součástí širšího obrazu. GPI 2026 konstatuje, že svět je na nejnižší úrovni míru od vzniku indexu v roce 2008. Čísla jsou výmluvná: 61 aktivních státních konfliktů v roce 2024, 99 zemí se meziročně zhoršilo, globální mírumilovnost klesla o 0,7 %. Jde o dvanácté zhoršení v řadě. Celkem 119 zemí je dnes méně mírumilovných než před osmnácti lety.

Nůžky mezi klidnými a konfliktními zeměmi se rozevírají. Státy v horní části žebříčku (Island, Irsko, Rakousko, Dánsko) si drží stabilní skóre. Státy na dně padají stále hlouběji. A Rusko je toho nejviditelnějším symbolem.

„Země zaslíbená“ v praxi: varování, výluky, nefunkční karty

Slovo „dezolát“ není termín z žádného indexu. Akademický slovník současné češtiny ho definuje jako ztroskotance, v běžné řeči funguje jako nadávka. V současném veřejném prostoru se ale ustálilo i jako označení pro část prorusky, protivládně nebo dezinformačně naladěné scény. Titulková ironie míří právě sem: kdo Rusko prezentuje jako bezpečnější a hodnotově pevnější alternativu k Západu, naráží na index, který měří právě absenci násilí a strachu z násilí, a Rusku přisoudil nejhorší výsledek na planetě.

A nejde jen o akademické skóre. Ministerstvo zahraničních věcí ČR u Ruska varuje před zhoršenou bezpečnostní situací, upozorňuje na omezené možnosti české konzulární pomoci, nefunkčnost mezinárodních platebních karet a doporučuje mít připravený plán odjezdu ze země. Při nezbytné cestě radí maximální opatrnost. Cestovní pojišťovny typu UNIQA standardně vylučují válečné události a neumožňují bez zvláštní dohody sjednat pojištění do válečné zóny či rizikové oblasti. Cestovní doporučení MZV sice nemají právně závazný charakter, ale kdo je ignoruje, riskuje na vlastní triko, bez pojistky, bez konzulární opory, bez funkční platební karty.

Obraz „bezpečné civilizační alternativy“ tak neobstojí ani v datech, ani v praxi. Rusko roku 2026 je podle měřitelných kritérií nejméně mírumilovným státem světa, a pro českého občana jedním z nejkomplikovanějších míst, kam se dá vydat. Kdo tam přesto vidí zemi zaslíbenou, měl by si nejdřív přečíst čísla.