Putin ho chce mrtvého, ale nemůže ho najít. Ukrajinský velitel buduje nejsmrtonosnější jednotku, která prorazila i obranu Moskvy

Robert Brovdi, přezdívaný „Maďar“, před válkou obchodoval s obilím. Dnes řídí z tajného podzemního bunkru kdesi u fronty Síly bezpilotních systémů Ukrajiny a jeho jednotka „Maďarovi ptáci“ se za poslední rok proměnila v něco, co nemá v moderní válce obdobu: datově řízenou továrnu na ničení. Agentura Reuters ho označuje za jeden z nejcennějších cílů Moskvy. AFP píše, že úspěšné údery z něj udělaly pro Rusko prioritní cíl k likvidaci. Přímý Putinův rozkaz veřejně doložený není, ale vojenská logika mluví jasně: člověk, jehož drony opakovaně pronikají k moskevským rafineriím, stojí na seznamu, kde se nečeká na soudní příkaz.

Muž, kterého nikdo nenajde

Novináře k Brovdimu vezou v autě se zatemněnými okny. Cílem je podzemní velitelské stanoviště, jehož přesnou polohu zná dopředu jen velmi úzký okruh lidí, a to maximálně dvě hodiny předem. AFP popisuje přísné bezpečnostní protokoly, které připomínají spíš ochranu hlavy státu než polního velitele. Důvod je prostý: Brovdi není jen operátor, ale architekt celého konceptu ukrajinské dronové války. Kdyby ho Rusko vyřadilo, ztratila by Ukrajina člověka, který z rozptýlených dobrovolnických skupin vybudoval jednotnou sílu s vlastní logistikou, elektronickým bojem, minováním i municí.

Do čela Sil bezpilotních systémů ho prezident Zelenskyj jmenoval 3. června 2025. Od té doby Brovdi prosadil systém, v němž se každý let a každý zásah zaznamenává, ověřuje a archivuje. Jeho štáb denně zpracovává 10 až 12 terabajtů dat z bojových misí. Válka jako účetnictví, tak to sám nazývá.

Čísla, která mluví za vše

Statistiky, které Brovdi předložil Reuters za období leden až květen 2026, vypadají jako výkaz technologické firmy, ne jako hlášení z fronty:

• 50 900 zabitých ruských vojáků
• 176 500 zasažených cílů
• Průměrná cena vyřazení jednoho ruského vojáka: přibližně 22 000 Kč (918 dolarů)

Pro srovnání: průměrná útočná dronová posádka v ukrajinské armádě dosahuje asi tří potvrzených zásahů na ruské vojáky měsíčně. V Silách bezpilotních systémů je to 15,2. U „Maďarových ptáků“ 30,6. Desetinásobek průměru.

Brovdi tyto výsledky nejen sbírá, ale i zveřejňuje přes ověřovací systém, kde se zobrazují pouze výsledky potvrzené jednotným elektronickým systémem a interním auditorským orgánem složeným i z pilotů, kteří už sami nelétají. Není to nezávislý audit, ale je to transparentnější než cokoli, co nabízí druhá strana.

Jak se proráží obrana Moskvy

18. června 2026 otřásly výbuchy moskevskou rafinérií na jihovýchodě města. Šlo o druhou vlnu útoků během tří dnů. Reuters výslovně uvádí, že ukrajinské drony „obešly“ ruskou protivzdušnou obranu a zasáhly cíl uvnitř moskevského okruhu, zhruba 16 kilometrů od Kremlu. Hromadske potvrdilo účast Brovdiho 1. centra Sil bezpilotních systémů ve spolupráci s SBU, vojenskou rozvědkou GUR a speciálními silami.

„Proražení obrany Moskvy“ neznamená, že celá ruská PVO přestala fungovat. Znamená to, že navzdory vrstvené obraně (jedné z nejhustších na světě) alespoň část útočných prostředků prošla k vysoce citlivému cíli v srdci Ruska. Putin sám 12. června na kremelském setkání přiznal, že ukrajinské dronové útoky působí ekonomické škody, a vyzval ke zlepšení protivzdušné obrany. Když šéf Kremlu veřejně žádá nápravu, je to nejjasnější potvrzení, že současný stav nestačí.

Po útoku Reuters zachytil stížnosti moskevských obyvatel na chybějící sirény, masivní narušení letového provozu a rychlé šíření záběrů požáru na internetu. Provládní aktéři dokonce požadovali trestání lidí, kteří videa sdíleli, protože tím pomáhali Ukrajině vyhodnotit zásah. Brovdi to ví. Videa ze zásahů pravidelně publikuje na svých účtech se stovkami tisíc sledujících. Sociální sítě pro něj nejsou doplněk, ale násobič psychologického účinku.

Česko v dronové hře

Brovdiho model má přesah i do České republiky. Prezident Zelenskyj v lednu 2026 po jednání s Petrem Pavlem zmínil potenciál společné výroby dělostřelecké a dronové techniky včetně interceptorových dronů. České ministerstvo zahraničí ve stejném měsíci hovořilo o spolupráci v oblasti obrany proti dronům a o přenosu ukrajinského know-how do Česka. V dubnu 2026 MZV potvrdilo, že jedna ukrajinská firma přesouvá vývoj a výrobu dronů přímo na české území.

Vedle státní roviny funguje i občansko-soukromá vrstva: česká iniciativa Aerorozvědka deklaruje dodávky dronů s umělou inteligencí na Ukrajinu. Česko se tak postupně posouvá z role dárce munice do role spolutvůrce dronového ekosystému.

Co se týče ekonomických dopadů: zásahy na ruské rafinerie způsobily lokální nedostatky benzinu v Rusku a 19% skok cen u velkého ruského prodejce. Pro české pumpy to není přímý spouštěč cenového šoku, ale další proinflační faktor na už napjatém evropském trhu s pohonnými hmotami.

Válka jako rovnice

Brovdiho vlastní matematika říká: pokud by většina útočných dronových posádek dosáhla deseti potvrzených zásahů měsíčně, Rusko by ztrácelo dvojnásobek toho, co dokáže mobilizovat. Proto chce zvýšit podíl dronových sil z 2,5 na 5 procent armády. Analytik Michael Kofman upozorňuje, že samotné odříznutí Krymu by bez koordinované pozemní ofenzivy nestačilo, ale i on uznává, že střednědobé dronové údery přibrzdily ruský postup téměř do stagnace a oslabily PVO natolik, že otevřely cestu hlubším úderům.

Rusko se adaptuje. Elitní dronová jednotka Rubikon podle Reuters intenzivně pracuje na neutralizaci ukrajinské výhody. Jenže Brovdi staví systém, který se učí rychleji, než se protivník stíhá bránit. Každý ověřený zásah se mění v argument pro další zásahy, každý terabajt dat v lepší cílení. Muž v podzemním bunkru, jehož polohu nezná téměř nikdo, tak paradoxně vede nejviditelnější část ukrajinské války, tu, která hoří na záběrech z moskevských rafinerií.