Polsko hrozí zastavením zbraní pro Ukrajinu. Zelenskyj teď stojí před rozhodnutím, které nemá dobré řešení

Ještě na jaře 2026 patřilo Polsko k nejhlasitějším obhájcům Ukrajiny v Evropě. Pak přišel 26. květen a prezidentský dekret, kterým Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinskému centru speciálních operací „Sever“ čestný název po „Hrdinech UPA“. V polské kolektivní paměti je Ukrajinská povstalecká armáda spojena s volyňskými masakry, při nichž podle polských odhadů zahynulo nejméně sto tisíc polských civilistů. Reakce Varšavy přišla rychle a tvrdě, a dnes stojí Zelenskyj před volbou, která nemá dobrou variantu: přijet do Gdaňsku na konferenci o obnově Ukrajiny a vypadat doma jako ten, kdo ustoupil, nebo nepřijet a poškodit spojenectví, na kterém závisí bezpečnost jeho země.

Dekret, řád a tři týdny eskalace

Časová osa konfliktu je přímočará a brutálně rychlá. 26. května podepsal Zelenskyj dekret č. 440/2026. 8. června zasedla Kapitula Řádu Bílého orla. A 19. června vystoupil polský prezident Karol Nawrocki s oficiálním projevem, ve kterém oznámil odebrání nejvyššího polského vyznamenání ukrajinskému prezidentovi. Řád Bílého orla je v polské hierarchii tím, čím je v české Řád Bílého lva, symbolem státní úcty, který se neuděluje ani neodebírá lehkovážně.

Nawrocki ale nezůstal u symboliky. Ve stejném projevu řekl, že pro ty, kdo neodmítají „kult násilí“, není v Evropské unii místo, a že to Polsko „určitě“ nedovolí. Tím přenesl historický spor do roviny, která Kyjev bolí mnohem víc než ztráta vyznamenání: do roviny evropské integrace.

Ukrajinská strana odpověděla sérií vracení polských ocenění ze strany vrcholných představitelů. Zelenskyj navíc podle European Pravda přestal od začátku června využívat polské letiště Rzeszów pro zahraniční cesty a přesunul provozní bázi prezidentského letadla do Kišiněva. Oficiální vysvětlení chybí, ale politické čtení je jednoznačné.

Zastavení zbraní: co to znamená v praxi

Formulace „zastavení zbraní“ vyžaduje upřesnění. Veřejně doložená vyhláška o plošném embargu na dodávky Ukrajině neexistuje. Nawrocki sám 19. června zdůraznil, že odebrání řádu „neznamená změnu strategického směru polské bezpečnostní politiky“ a že Polsko Ukrajinu nadále podporuje proti ruské agresi.

Jenže mezi rétorikou a realitou už se otevřela mezera. 15. června náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v Radiu Zet potvrdil, že Polsko nepředalo Ukrajině další stíhačky MiG-29, protože Kyjev nesplnil dohodu o sdílení dronových technologií. To není abstraktní hrozba, to je konkrétní pozastavený transfer.

A rozsah polské pomoci, která by teoreticky mohla být podmíněna, je značný. Podle polského Národního bezpečnostního úřadu Varšava dosud dodala mimo jiné:

• přes 250 bojových vozidel pěchoty BWP-1
• 100 kolových transportérů Rosomak
• přes 100 samohybných děl
• 14 stíhaček MiG-29
• 12 bitevních vrtulníků Mi-24

K tomu výcvik, logistika a politická váha největšího východoevropského člena NATO. Plošné utnutí by Ukrajinu na frontě okamžitě nesrazilo; analytici European Pravda upozorňují, že část pomoci by dokázaly kompenzovat státy západní a severní Evropy. Ale selektivní páky v letectvu, výcviku a průmyslové spolupráci by byly citelné. A hlavně: signál, který by takové omezení vyslalo ostatním spojencům, by mohl být zničující.

Gdaňsk jako past bez východu

25. a 26. června se v Gdaňsku koná Ukraine Recovery Conference 2026, konference o obnově Ukrajiny, kterou Polsko a Ukrajina společně pořádají. Letošní ročník má navíc novou bezpečnostní a obrannou dimenzi, kterou do formátu přidala právě polská strana. Má přilákat investory, vlády i finanční instituce. Premiér Donald Tusk veřejně deklaroval, že Zelenského účast očekává navzdory krizi. Podle informací z polské vládní strany zprostředkovaných médii Kyjev účast diplomatickou notou potvrdil.

Zelenskyj tak stojí před klasickým dilematem, kde obě varianty stojí příliš mnoho.

Pokud přijede: Doma to může vypadat jako ústupek. Polsko mu právě odebralo nejvyšší vyznamenání, ukrajinští představitelé demonstrativně vracejí polská ocenění, a prezident jede do Gdaňsku jednat s těmi, kdo ho veřejně ponížili. Pro domácí publikum, unavené válkou a citlivé na národní důstojnost, je to těžko stravitelný obraz.

Pokud nepřijede: Poškodí konferenci, kterou jeho vlastní země spolupořádá. Oslabí Tuska, který se krizi snažil udržet pod kontrolou, a dá polské pravici munici pro argument, že Kyjev ničí spojenectví s klíčovým sousedem. A co je nejhorší, dá prostor těm v Polsku, kteří chtějí historickou otázku přepsat do podmínek ukrajinského vstupu do EU.

Víc než symbolika: tři tvrdé oblasti dopadu

Krize už dávno přerostla spor o vyznamenání a historickou paměť. Zasahuje tři konkrétní oblasti, které mají pro Ukrajinu existenční význam.

Evropská integrace. Nawrockého výrok o tom, že Polsko nepustí do EU nikoho, kdo neodmítá kult násilí, je tvrdší než samotné odebrání řádu. Pokud by si Varšava z historické otázky udělala trvalou politickou podmínku, česká, pobaltská ani skandinávská podpora by sama o sobě nestačila. Polsko má v Radě EU váhu, kterou nelze obejít.

Rekonstrukce. URC 2026 není akademická konference. Je to mechanismus, který má mobilizovat miliardy na obnovu zničené infrastruktury. Polsko-ukrajinská roztržka přímo nad tímto formátem podkopává důvěru investorů i partnerských vlád.

Vojensko-průmyslová spolupráce. Pozastavené MiGy-29 jsou první vlaštovkou. Dohoda o sdílení dronových technologií, kterou Kyjev podle Tomczyka nesplnil, ukazuje, že spolupráce má konkrétní smluvní rámec, a ten lze podmínit nebo zmrazit.

Srovnání s Maďarskem kulhá, ale varovný signál je jasný

Nabízí se paralela s maďarsko-ukrajinským sporem za Orbána. Jenže ta kulhá. Budapešť blokovala unijní úvěr v hodnotě desítek miliard korun, sankční balíčky i kroky kolem přístupových jednání; šlo o systémovou institucionální obstrukci. Polský spor je zatím silnější v symbolice a vnitropolitickém využití, ale nedošel tak daleko v blokování unijních nástrojů.

Varovné ale je, že Nawrocki už používá stejný jazyk, jazyk veta. A průzkum SW Research pro deník Rzeczpospolita z poloviny června ukazuje, že 51,9 % Poláků vnímá svůj postoj k Ukrajině po kauze UPA jako zhoršený. To není číslo, které by polský politik před parlamentními volbami v roce 2027 ignoroval.

Analytici Carnegie Endowment přitom upozorňují, že přes rostoucí podráždění zůstávají Polsko a Ukrajina strategicky zajedno v tom nejdůležitějším: v odporu proti ruskému ohrožení. Úplný strategický obrat zatím na stole není. Reálnější je scénář tvrdšího podmiňování, a první známky toho už jsou vidět.

Zelenskyj má do Gdaňsku pár dní. Ať udělá cokoliv, někdo to bude číst jako chybu.