Video: Rusové vystřelili z Gradu a mysleli, že se schovali. Ukrajinci je celou dobu sledovali, a když to nečekali, zničili je

Ukrajinská 42. mechanizovaná brigáda zveřejnila záběry z dronů, na nichž je vidět celý osud ruského raketometu BM-21 Grad, od salvy přes pokus o únik až po hořící vrak u lesní linie.

Raketomet 9K55 Grad-1 i Zdroj fotografie: Dmitry A. Mottl / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Příběh tohoto zásahu není o jednom výbuchu. Je o trpělivosti. Průzkumný dron zachytil raketomet ještě v okamžiku, kdy jeho čtyřicet hlavní chrlilo 122mm rakety na ukrajinské pozice. Pak osádka udělala přesně to, co manuál velí, rychle se stáhla k zalesněnému krytu. Jenže dron nikdo neodvolal. Sledoval přesun metr po metru, a teprve když se Grad zastavil u stromů v domnělém bezpečí, přišel úderný dron a proměnil odpalovač v ohnivou kouli. Celou sekvenci brigáda zdokumentovala a 19. června zveřejnila jako video.

Co je BM-21 Grad a proč ho Rusko pořád používá

BM-21 Grad je sovětský salvový raketomet zavedený do služby v roce 1963. Na nákladním podvozku nese čtyřicet odpalovacích trubic ráže 122 milimetrů a plnou salvu zvládne odpálit během zhruba dvaceti sekund. Není to přesná zbraň, je navržený k plošnému zasažení větší oblasti, kde má devastovat pěchotu, lehkou techniku i opevnění.

Ruská armáda si jeho zastaralost uvědomuje. Už v roce 2020 velitel raketových a dělostřeleckých vojsk hovořil o plánované náhradě systémem Tornado-G do konce roku 2027. Jenže Tornado-G je ve skutečnosti modernizací téže platformy a 122mm raketomety z fronty nezmizely. Rusko je dál nasazuje, protože jich má zásoby a plošná palba zůstává jedním z pilířů jeho taktiky. Grad je tedy paradoxem: stará zbraň, kterou její provozovatel sám označuje za překonanou, ale bez které se na frontě neobejde.

Proč „schovat se“ už nestačí

Celá doktrína přežití salvového raketometu stojí na principu „vystřel a zmiz“. Osádka odpálí salvu, okamžitě opustí palebné postavení a přesune se na kryté místo, ideálně pod stromy, do zástavby nebo pod maskovací sítě. Proti klasickému protibaterijnímu radaru a dělostřelecké odvetě to funguje: než dopadnou první granáty na místo odpalu, raketomet je už jinde.

Drony ale změnily pravidla. Podle analýzy CSIS je východní fronta natolik nasycená bezpilotními prostředky, že pohyb vozidel do patnácti kilometrů od linie kontaktu je extrémně obtížný. Pěchota na některých úsecích musí do pozic docházet pěšky, protože jakékoli vozidlo přitahuje pozornost. V takovém prostředí krátký přesun k lesní hraně neznamená zmizení, znamená jen změnu souřadnic na obrazovce operátora dronu.

Ruská strana na to reaguje. Buduje protidronové koridory kryté sítěmi, staví improvizované tunely nad komunikacemi a maskuje techniku stále důkladněji. Samo to ukazuje, jak vážně tlak dronů bere. Přesto případy jako tento dokazují, že fyzická ochrana tras nestíhá pokrýt celou frontu.

Není to ojedinělý případ

Zničení Gradu 42. brigádou není výjimka, ale součást opakujícího se vzorce. V únoru 2025 odhalily drony a zničily Grad v záporožském sektoru. V červenci téhož roku pohraničníci pomocí FPV dronů dostihli raketomet, který se po palbě snažil uniknout a schovat. Na přelomu roku 2025 a 2026 jednotka Rarog zasáhla Grad přímo v okamžiku odpalu navzdory pokusu o rychlé přemístění. A v únoru 2026 u Vovčansku drony našly Grad ukrytý pod křovím a maskováním, a stejně ho zničily.

Vzorec je pokaždé podobný: detekce při palbě nebo krátce po ní, nepřetržité sledování přesunu, zásah v okamžiku, kdy se cíl zastaví nebo zpomalí. Nejde o štěstí jednoho operátora. Jde o systém.

Český rozměr dronové války

Drony, které na frontě mění pravidla, mají i český otisk. Ministerstvo obrany ČR uvádí účast v mezinárodní dronové koalici a příspěvky do jejího fondu. Vedle oficiální pomoci funguje česká Aerorozvědka, která z českých a slovenských darů financuje a staví drony, dodává je přímo ukrajinským jednotkám a školí jejich piloty. Každý takový stroj je potenciálně tím okem, které nad frontou visí a nedá raketometu zmizet.

Kočka a myš, kde myš ztrácí náskok

Síla zveřejněného videa není v samotném výbuchu. Těch je na frontě tisíce denně. Je v tom, co mu předcházelo: trpělivé, nepřetržité sledování cíle, který se domníval, že je v bezpečí. Na dnešní frontě nasycené drony už samotný přesun do krytu neznamená záchranu. Znamená jen to, že operátor na druhé straně obrazovky počká o pár minut déle.

Proč Rusové stále používají Grad, když nemá úplně nejlepší vlastnosti?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články