„Rusko nás převálcuje.“ EU se bojí modernizovaného ruského tanku T-90M2

V říjnu 2025 unikly dokumenty z Uralvagonzavodu, které poprvé odhalily existenci projektu T-90M2 „Ryvok-1″. Deset kusů mělo sjít z linky už v roce 2026, vrchol výroby (428 strojů T-90M a T-90M2 dohromady) byl naplánován na rok 2028. Celkem mělo v letech 2027 až 2029 vzniknout 1 118 nových či modernizovaných tanků této řady. Čísla přezkoumal tým Critical Threats při ISW, ale sám upozornil, že jde o aspirativní plány, které nelze nezávisle ověřit. Přesto právě tato čísla živí debatu, která se v Evropě vede už od začátku roku 2024: stíháme vůbec?

Evropská panika má jméno, a není to T-90M2

Guardian v únoru 2024 citoval estonského obranného plánovače slovy, že ruská výrobní kapacita je „výrazně vyšší, než kdokoli čekal“. Uralvagonzavod jel v nepřetržitém režimu, tři směny denně. O deset dní později tentýž list shrnul, že evropský obranný průmysl je „příliš malý“ a že i při politické vůli a penězích by dodávky ve velkém měřítku trvaly roky. Strach, který se line evropskými redakcemi, tedy není strachem z jednoho konkrétního prototypu. Je to strach z tempa a z vlastní pomalosti. Spojení „EU se bojí T-90M2″ je ve skutečnosti zkratka pro hlubší problém: Rusko obnovuje tankové stavy rychleji, než Evropa stíhá přezbrojovat.

Akademická studie publikovaná v European Journal of International Security navíc varuje, že ruská oficiální čísla často směšují skutečně novou výrobu s reaktivací skladové techniky. Nové série nemusí být automaticky kvalitnější, sankce totiž omezují přístup ke klíčovým komponentům.

Co vlastně víme o T-90M2

Překvapivě málo. Veřejně ověřený technický list neexistuje. Bezpečný základ je to, co známe z předchůdce T-90M: nová věž, silnější motor, vícekanálový zaměřovač a schopnost výměny dat v reálném čase. Rostec v květnu 2025 uvedl, že za tři roky války provedl na sériích T-90M a T-72B3M zhruba 200 úprav: rušičky proti dronům, ochranné sítě proti FPV, dodatečné pancéřování věže i motorového prostoru. Část toho, co bývá připisováno T-90M2, se tedy průběžně objevuje už u pozdějších sérií T-90M.

Na veletrhu IDEX 2025 Rusko představilo exportní T-90MS s novými podkaliberními a tříštivými střelami s dálkovou detonací. To naznačuje směr, kterým se rodina T-90 ubírá. Ale „naznačuje“ není „potvrzuje“. U T-90M2 chybí cokoli srovnatelného s oficiální brožurou, jakou má západní konkurence.

Leopard 2A8: průhledně doložený a technologicky vyspělejší

Právě ta brožura je jednou z největších výhod Leopardu 2A8. Jeho schopnosti jsou veřejně popsány do detailu:

• Kanón: 120mm L55 A1, bojový dosah přes 5 000 metrů, programovatelná tříštivá munice
• Elektronika: samostatné termovize 3. generace pro velitele i střelce, režim hunter-killer, digitální C4I, systém SPECTUS pro řidiče
• Ochrana: modulární pancéřování, spall liner, konfigurace navázaná na integraci aktivního obranného systému Trophy
• Mobilita: 1 103 kW (1 500 koní), zpátečka 28 km/h, detail, který v ruské tankové tradici nemá obdobu
• Munice: 42 kusů v zásobě

Konfigurace A8 přitom není kosmetický facelift. KNDS ji představil v červnu 2023 jako novou referenční konfiguraci pro sériovou výrobu. Na úrovni jednotlivého stroje je Leopard 2A8 průhledněji doložený a technologicky vyspělejší než cokoli, co zatím víme o T-90M2.

Jenže tank sám válku nevyhraje. A tady začíná problém.

Český rozměr: peníze, čas a 73. tankový prapor

Česká armáda už provozuje 42 Leopardů 2A4 a dva vyprošťovací Büffel 3 u 73. tankového praporu. V září 2025 ministerstvo obrany podepsalo závaznou objednávku na 44 Leopardů 2A8 za 32,76 miliardy korun s DPH. K tomu přibývá 1,49 miliardy za „bohemizaci“ (národní úpravy komunikačních systémů, kamufláže a označení) a pětimiliardová inflační a kurzová rezerva. Stropově tedy 39,25 miliardy za první balík.

Rámcová dohoda umožňuje pořídit 61 až 77 Leopardů 2A8 v šesti verzích. Pro 61 kusů resort odhadoval 39,8 miliardy, pro 77 kusů 52,1 miliardy. V přepočtu na vozidlo to vychází na zhruba 652 milionů korun v menším balíku, respektive 677 milionů ve větším, ale v ceně jsou i služby, školení a příslušenství.

Důležité je, že AČR kupuje stejnou konfiguraci jako německý Bundeswehr. Žádná „osekaná“ verze pro východní křídlo.

První dodávky mají přijít v roce 2028, poslední do roku 2031. Kdy ale bude Leopard 2A8 skutečně operačně použitelný? Oficiální datum plné způsobilosti zveřejněno nebylo. Po vojskových zkouškách, výcviku osádek a rozběhu logistiky dává smysl počítat s reálnou akceschopností nejdříve na přelomu let 2028 a 2029. Plná kapacita? Spíš blíž roku 2031.

Závod, který se nevyhrává jedním tankem

Finský vojenský představitel citovaný Critical Threats upozornil, že Rusko posílá na frontu „téměř žádné“ nově vyrobené tanky, spíš je hromadí. Po případném příměří na Ukrajině by mohlo mít významnou bojovou sílu volnou během měsíců. Francie mezitím teprve v květnu 2026 přiznala zpoždění společného evropského tanku budoucnosti MGCS a začala tlačit studie nové těžké kapacity s průmyslovým horizontem kolem roku 2030.

Pointa tedy není v tom, že by T-90M2 byl zázračný stroj schopný převálcovat Leopard 2A8 v přímém souboji. Dostupná data naznačují spíš opak. Skutečná hrozba je v asymetrii času: Rusko může doplnit tankové stavy dřív, než Evropa stihne dodat vlastní moderní stroje v potřebném počtu. A to je problém, který se nedá vyřešit jednou smlouvou na 44 tanků, byť sebelepších.