Největší selhání německého námořnictva. Definitivně pohřbívá fregaty F126 za stovky miliard

Ještě před rokem německé námořnictvo slavnostně pokládalo kýl první lodi třídy F126, pojmenované „Niedersachsen“, a rozšiřovalo objednávku ze čtyř na šest kusů. 19. června 2024 podepsal Berlín kontrakt na pátou a šestou fregatu u nizozemské loděnice Damen Naval Shipbuilding. O dvanáct měsíců později tentýž resort oznámil, že žádná z šesti lodí nebude nikdy dokončena. Místo toho chce Německo co nejrychleji pořídit až osm menších fregat MEKO A-200 DEU od německé skupiny TKMS. Příběh, který začínal jako prestižní modernizace, skončil jako kombinace zpoždění, nekontrolovatelného růstu ceny a právně-finančního labyrintu.

Co měla být F126 a proč na ní tolik záleželo

Fregata F126 byla navržena jako víceúčelová bojová loď nové generace. Její parametry z ní měly udělat největší válečnou loď v historii poválečného německého námořnictva:

• Délka: 166 metrů
• Výtlak: 10 550 tun
• Posádka: 198 osob
• Maximální rychlost: 26 uzlů (asi 48 km/h)
• Dojezd: přes 7 400 km (4 000 námořních mil)
• Koncept: modulární, víceúčelová platforma s důrazem na protiponorkový boj (ASW)

Původní kontrakt na čtyři lodě podepsalo Německo s konsorciem vedeným Damen Naval v červnu 2020 za přibližně 4,6 miliardy eur (zhruba 115 miliard korun). Program nesl tehdy ještě označení MKS 180. Šlo o největší námořní zakázku v dějinách Bundeswehru a o páteřní projekt, na němž stála budoucí schopnost Deutsche Marine plnit závazky vůči NATO v Baltském moři i v širším Atlantiku.

Jak se z průlomu stala katastrofa

Problémy se hromadily pod povrchem. Nizozemský generální dodavatel DSNS (Damen Naval) podle ministerstva obrany opakovaně nedokázal dodržet dohodnuté termíny ani finanční rámce. Detailní technický rozpad příčin Berlín nezveřejnil, ale chronologie mluví jasně.

4. června 2024 se ještě slavnostně pokládal kýl první F126 s veřejně komunikovaným termínem dodání v roce 2028. O pět měsíců později, 13. listopadu 2025, schválil rozpočtový výbor Bundestagu 7,8 miliardy eur na možnou alternativu, první institucionální přiznání, že projekt F126 se hroutí. V lednu 2026 Berlín podepsal předběžnou smlouvu na náhradní fregaty MEKO A-200 DEU. V březnu ji rozšířil. A v červnu celý program F126 pohřbil.

Ministerstvo spočítalo, že dokončení šesti F126 by vyšlo na přibližně 18 miliard eur, v přepočtu kolem 450 miliard korun. Oproti původnímu odhadu zhruba 10 miliard eur za šest lodí šlo o téměř dvojnásobek. Prověřovaný záchranný scénář, převod role generálního dodavatele z DSNS na německou loděnici NVL, byl zamítnut. Důvod byl i právní: takový převod by vyžadoval, aby se stát vzdal možných nároků na náhradu škody vůči DSNS. To ministerstvo označilo za neslučitelné s odpovědným zacházením s veřejnými prostředky.

Kolik peněz je nenávratně pryč

Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že do projektu F126 už bylo investováno přibližně 2,3 miliardy eur, v přepočtu asi 58 miliard korun. To jsou peníze, které jsou fakticky utopené. Šance na úspěšné vymáhání náhrady škody od DSNS označil ministr za malé.

Klíčové je rozlišit tři finanční roviny:

Odvrácený budoucí náklad, tedy peníze, které by Německo muselo ještě utratit za dokončení, činí rozdíl mezi 18 a 2,3 miliardy eur. Právě toto číslo stálo za rozhodnutím projekt zastavit, než aby se náklady dále nekontrolovaně šplhaly.

Menší, rychlejší, skromnější: co přijde místo F126

Náhradou se mají stát fregaty MEKO A-200 DEU od skupiny ThyssenKrupp Marine Systems. Berlín plánuje pořídit až osm kusů za odhadovaných 11,6 miliardy eur (asi 290 miliard korun). Srovnání s F126 ukazuje, že nejde jen o změnu dodavatele, jde o změnu celé filozofie:

MEKO A-200 je výrazně menší loď, necelých 40 % výtlaku původní F126. Je ale rychlejší, má delší dojezd a vychází z osvědčeného, sériově vyráběného designu. První dodávka se očekává na konci roku 2029. Kontrakt na první čtyři kusy ještě čeká na schválení rozpočtovým výborem Bundestagu.

Co to znamená pro NATO a pro důvěryhodnost Německa

Německé ministerstvo obrany rámuje celý obrat jako zodpovědný krok: raději menší a dostupné lodě včas než ambiciózní projekt, který by se dál prodražoval bez záruky výsledku. Inspektor námořnictva zdůrazňuje, že právě protiponorková schopnost je pro severovýchodní křídlo Aliance klíčová a že MEKO ji má zajistit rychleji.

Reputační škoda je nicméně reálná. Během pouhých dvou let Berlín přešel od veřejných oslav a rozšiřování programu F126 k jeho úplnému zastavení. Pro spojence v NATO je to varovný signál: největší evropská ekonomika nedokázala uřídit svůj nosný námořní projekt. Trhy zareagovaly okamžitě, akcie Rheinmetallu, který se na projektu F126 podílel, spadly v den oznámení o 18,7 %, což byl největší jednodenní propad v historii firmy. Od svého maxima kolem 2 000 eur za akcii z konce září 2025 ztratil Rheinmetall k 26. červnu 2026 zhruba 53 % hodnoty.

Podle nás je selhání nejlépe čitelné právě na tom kontrastu: v červnu 2024 Německo projekt oslavovalo jako průlom, v červnu 2026 ho pohřbilo. Nejde o kolaps německé námořní obrany, ale o bolestivé přiznání, že i nejbohatší stát Evropy dokáže ztratit kontrolu nad zbrojním megaprojektem. A 58 miliard korun, které už nikdo nevrátí, je cena za tu lekci.