Rusové poprvé za 4 roky udeřili na ostrov s tajnými katakombami u Očakova. Ukrajinci ho používali jako základnu

e.

Dne 23. června 2026 se na proruském telegramovém kanálu Sergeje Lebeděva objevilo tvrzení, že ruské letectvo zasáhlo řízenou kluzákovou pumou KAB ostrov Pervomajský, dnes oficiálně přejmenovaný na Kozáčí ostrov, ležící přibližně 3,5 kilometru od ukrajinského přístavu Očakov. Podle Lebeděva šlo o první přímý úder na samotný ostrov za více než čtyři roky trvající války. Cílem měly být prostředky elektronického boje, dva vojenské čluny a přítomný personál. Nezávislé potvrzení výsledků úderu zatím chybí, ale samotná existence ostrova jako ukrajinského opěrného bodu je veřejně zdokumentovaná: ruská agentura TASS o něm psala a zveřejnila dronové záběry už v červenci 2025.

Ostrov s „katakombami“: co se pod tím skrývá

Označení „tajné katakomby“ zní dramaticky, ale realita je střízlivější, a přesto vojensky zajímavá. Nejde o rozsáhlé civilní podzemí typu oděských katakomb. Ostrov Pervomajský vznikl uměle jako dělostřelecká baterie, která měla chránit vstup do Dněpro-Bugského limanu. Podle historického portálu Očakova se na něm nacházejí kazematy, prachové sklepy, muniční sklady a kasárenské prostory, tedy soubor podzemních a zakrytých fortifikačních staveb typických pro pobřežní pevnosti 19. a 20. století.

V sovětské éře ostrov sloužil brigádě námořního speciálního určení. Podzemní prostory tak mají za sebou víc než století vojenského využití. Proruský kanál Lebeděva tvrdí, že ostrov disponuje podzemními komunikacemi napojenými na „námořní infrastrukturu“, ale toto konkrétní tvrzení není nezávisle potvrzené. Co potvrdit lze: fortifikační prostory na ostrově reálně existují a dávají smysl jako úkryt pro techniku, personál i zásoby.

Proč Rusové čekali čtyři roky

Přesnější otázka zní: čekali vůbec? Ostrov pro ně nebyl žádným tajemstvím. Již v létě 2025 TASS publikoval záběry pořízené ruským dronem a popisoval ukrajinské opěrné body na ostrově. Kozáčí ostrov sedí na strategicky exponovaném místě, přímo u vstupu do limanu, mezi Očakovem a Kinburnskou kosou, v blízkosti plavebního kanálu vedoucího k Mykolajivu.

Podle naší redakční dedukce úder na takto malý cíl dává smysl jen tehdy, pokud se na něm v konkrétní chvíli nacházel hodnotný cíl, ať už prostředky elektronického boje, speciální čluny, nebo klíčový personál. Nešlo tedy nejspíš o náhlé „odhalení“ ostrova, ale o rozhodnutí udeřit ve chvíli, kdy to mělo operační smysl. Toto je ovšem dedukce, nikoliv potvrzený fakt.

Očakov: brána do limanu a uzel speciálních sil

Aby člověk pochopil význam malého ostrova, musí se podívat na město za ním. Očakov není jen přímořské městečko, je to dlouhodobě budovaný námořní uzel. Již v roce 2017 tam americké námořní stavební jednotky Seabees zahájily výstavbu námořního operačního centra pro ukrajinské námořnictvo. Analytici z Jamestown Foundation popisují Očakov jako důležitý výspový bod severozápadního Černého moře.

V prostoru kolem Očakova operuje 73. námořní centrum Sil speciálních operací Ukrajiny. Jeho oficiální profil uvádí zaměření na:

• speciální průzkum na moři,
• námořní speciální operace,
• nájezdy v týlu protivníka,
• činnost ve vodním a pobřežním prostředí.

Kozáčí ostrov v tomto kontextu funguje jako předsunutý bod, místo, odkud se dá řídit pobřežní průzkum, operovat s malými čluny a podporovat námořní aktivity v prostoru mezi limanem a otevřeným mořem. Není velký rozlohou, ale jeho poloha je klíčová.

Širší obraz: boj o černomořský koridor

Úder na ostrov nezůstává izolovanou epizodou. Zapadá do širšího ruského tlaku na ukrajinskou pobřežní a námořní infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo rozvoje obcí a území v dubnu 2026 oficiálně potvrdilo pokračující útoky na civilní námořní logistiku v Oděské oblasti, na lodě i přístavní zařízení. Rusko se systematicky snaží komplikovat provoz námořního koridoru, který Ukrajina provozuje od srpna 2023, poté co Moskva odstoupila od obilné dohody.

Čísla ale ukazují, že koridor zatím odolává:

• Přes 200 milionů tun nákladu prošlo koridorem od jeho vzniku.
• Více než 100 milionů tun z toho tvořilo obilí.
• Export směřoval do 56 zemí.

Podstatné je, že tímto koridorem proudí značná část ukrajinského obilí do Evropy. Ruské útoky zvyšují riziko pro lodě, posádky i cenu pojištění, ale dosud nevedly k zastavení trasy. Spíš jde o permanentní tlak na provoz, nikoliv o úplnou blokádu.

Co úder znamená, a co ne

Zásah Kozáčího ostrova sám o sobě novou fázi války nezakládá. Pokud ale ruské tvrzení o zničení prostředků elektronického boje odpovídá realitě, lokální dopad by mohl být citelný: slabší rušení, horší situační přehled a komplikace pro pobřežní sektor Očakov–Kinburn. Schopnost Ukrajiny bránit Mykolajivskou a Oděskou oblast však nestojí na jednom ostrovním uzlu, závisí na vrstvené protivzdušné obraně, mobilních prostředcích a dalších stanovištích.

Důležitější je signál: Rusko rozšiřuje záběr na menší podpůrné uzly, které umožňují provoz dronů, průzkumu a pobřežních operací. Nejde už jen o údery na velké přístavy a městská centra. Válka trvající přes čtyři roky se dostává do fáze, kdy se bojuje o každý metr pobřeží, a o každý ostrůvek, který na něm stojí.