Evropští jestřábi jsou nadšeni z úderů na Moskvu a Petrohrad. „Musíme konečně začít válčit vážně,“ vztekají se Rusové

Dne 15. dubna se v Berlíně sešli ministři obrany kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Hostitel Boris Pistorius, britská delegace a generální tajemník NATO Mark Rutte oznámili balíky, které v součtu představují nejmasivnější vlnu evropské vojenské pomoci od začátku ruské invaze. Několik set střel pro systémy Patriot, odpalovače IRIS-T, nejméně 120 tisíc dronů, 300 milionů eur na zbraně dlouhého dosahu, a to vše v kontextu, kdy ukrajinské bezpilotní stroje právě zasahovaly cíle stovky kilometrů od fronty. Rutte po jednání výslovně ocenil českou muniční iniciativu a den nato v Praze zopakoval, že alianční podpora musí růst, ne stagnovat. Kreml si zprávy z Berlína přečetl po svém: jako potvrzení, že Evropa financuje údery na ruské území. A ruští jestřábi začali tlačit na Putina, aby válku vedl „konečně vážně“.

Co zasáhlo Moskvu a Petrohrad

Dne 17. května 2026 zamířilo na Moskvu od půlnoci 81 dronů. Podle Reuters šlo o největší útok na ruské hlavní město za více než rok. Ruské úřady hlásily tři mrtvé v Moskevské oblasti, zasažené okolí rafinerie a přetíženou protivzdušnou obranu. Více než 500 km od ukrajinské hranice, přes hustou síť radarů a systémů S-300 a S-400, a přesto drony pronikly.

O necelé tři týdny později, 3. června, přišel Petrohrad. Ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly ropný terminál a námořní základnu, letiště Pulkovo muselo omezit provoz. Vzdálenost od fronty přesáhla tisíc kilometrů. Načasování nebylo náhodné: útok přišel v den zahájení prestižního Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, ruského „Davosu“. Už v březnu přitom hořely přístavy Usť-Luga a Primorsk v Leningradské oblasti, tedy klíčový exportní koridor pro ruskou ropu. Padesát dronů nad regionem tehdy vyvolalo i krátké varování lotyšských úřadů před možným narušením vzdušného prostoru u města Alūksne.

Nejde o izolované incidenty. Jde o systém: Ukrajina metodicky ničí ruskou energetickou a logistickou infrastrukturu stále hlouběji v týlu.

Berlín platí, Londýn přidává, Praha dodává munici

Německý balík oznámený den před berlínským Ramsteinem má hodnotu čtyři miliardy eur. Podle zveřejněného materiálu ukrajinského ministerstva obrany zahrnuje několik set střel pro systémy Patriot, odpalovače IRIS-T SLM, tisíce dronů a 300 milionů eur vyčleněných přímo na výrobu zbraní dlouhého dosahu. Právě ta poslední položka je pro Moskvu nejcitlivější: znamená, že Berlín nefinancuje jen obranu ukrajinského nebe, ale i schopnost zasahovat ruský týl.

Británie na dubnovém Ramsteinu oznámila nejméně 120 tisíc dronů v rámci letošní podpory navázané na celkovou vojenskou pomoc tři miliardy liber pro rok 2026. O dva měsíce později, 18. června, přišel ještě větší balík: 752 milionů liber na 150 tisíc ukrajinsky vyráběných dronů, více než 350 střel a radarů protivzdušné obrany. Financování tentokrát nešlo z běžného rozpočtu, ale z půjčky kryté výnosy ze zmrazených ruských státních aktiv; jinými slovy, Moskva nepřímo platí za drony, které ničí její rafinerie.

Česko v Berlíně nemělo tak hlasitou roli jako Londýn nebo Berlín, ale jeho muniční iniciativa zůstává jedním z pilířů dodávek. Mark Rutte ji den po Ramsteinu v Praze výslovně vyzdvihl a český ministr obrany Jaromír Zůna už v únoru na bruselském jednání zdůrazňoval posílení protivzdušné obrany, ochrany proti dronům a akceleraci obranného průmyslu.

Proč se Rusové vztekají

Kombinace dvou věcí zvedla v Moskvě vlnu hněvu. Za prvé: ukrajinské drony prokazatelně nacházejí slabiny ruské protivzdušné obrany a zasahují cíle, které měly být nedotknutelné. Za druhé: Evropa na to nereaguje znepokojením, ale dalšími dodávkami.

Sergej Lavrov po moskevských útocích mluvil o nutnosti „masivních koordinovaných úderů na pravidelné bázi“. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin požadoval „tvrdší rány silnějšími zbraněmi“. Podle analýzy Reuters z konce června tlačí ruští nacionalisté kolem Konstantina Malofejeva na Kreml, aby opustil diplomatické kanály, přistoupil k širší mobilizaci, ničil kyjevskou vládní čtvrť a útočil na evropské továrny vyrábějící drony pro Ukrajinu.

Fráze „začít válčit vážně“ není oficiální vojenský termín. Je to politická zkratka pro pravidelnější bombardování ukrajinské infrastruktury, tvrdší údery na města a menší ochotu jednat. Zatím není doloženo, že by Kreml přijal nový válečný režim, ale tlak domácích jestřábů po každém zásahu Moskvy nebo Petrohradu roste. Útoky už nejdou vykreslit jako okrajový incident, a to je pro Putina problém.

Co to znamená pro průběh války

Skutečný posun neleží v jednom spektakulárním zásahu. Leží v tom, že Evropa otevřeně financuje kapacity, které mají podobné údery opakovat a dělat je pro Rusko stále dražší. Německé střely pro Patriot chrání ukrajinské zázemí, aby se mohlo soustředit na ofenzivní operace. Britské drony zvyšují tlak na ruskou logistiku, rafinerie a přístavy. Financování z výnosů zmrazených ruských aktiv dává celému systému stabilnější základ než roční rozpočtové cykly.

Na frontě v Doněcku se to neprojeví přes noc. Ale nepřímo ano: dražší zásobování ruských jednotek, častější přerušení dopravních uzlů, nutnost přesouvat protivzdušnou obranu z fronty do týlu. Litevský prezident Gitanas Nausėda v červnu odmítl uspěchané kontakty s Kremlem bez „pozitivních signálů“ z Moskvy, a tím vystihl náladu tvrdého evropského křídla: dokud Rusko neucítí skutečnou cenu války, nemá smysl spěchat k jednacímu stolu.

Evropští jestřábi neslaví symbolicky. Slaví tím, že podepisují další objednávky na drony a střely, a počítají s tím, že válka bude dlouhá.