„Válka proti Ukrajině může zničit Finsko,“ jásají Rusové. Má podle nich zbrojit tak rychle, že mu hrozí bankrot

Když server RIA Novosti v listopadu 2025 otitulkoval svůj článek o Finsku slovy „K čertu ekonomiku“ a vykreslil scénář „totálního bankrotu“, nebyl to ojedinělý výstřel. Prokremelský portál EADaily o půl roku později přisadil textem o finském dluhu, který se „přiblížil 90 % HDP“. Oba servery pracují se stejnou logikou: válka proti Ukrajině nutí sousední státy NATO zbrojit tak rychle, že se přitom ekonomicky zničí samy. Helsinky jsou v tomto příběhu ideální oběť, bývalý neutrální stát, čerstvý člen Aliance a země, jejíž veřejné finance skutečně nejsou v nejlepší kondici. Jenže mezi fiskálním tlakem a státním bankrotem je propast, kterou ruská propaganda záměrně přeskakuje.

Proč Finsko zbrojí a kolik to stojí

Finská vláda rozhodla 1. dubna 2025 zvýšit obranné výdaje nejméně na 3 % HDP do roku 2029. Důvod formulovala bez diplomatických oblouků: „vojenská hrozba ze strany Ruska.“ V praxi to znamená přidat do rozpočtu asi 3,6 miliardy eur v období 2026–2029 a vyšplhat s hlavní obrannou kapitolou k zhruba 8,5 miliardy eur ročně. K tomu běží dodávky stíhaček F-35, modernizace pozemních sil a rozvoj schopností v rámci NATO.

A to ještě není strop. Na summitu v Haagu v červnu 2025 Aliance přešla ze starého minima 2 % HDP na nový cíl: 3,5 % na jádrovou obranu plus až 1,5 % na související bezpečnostní výdaje do roku 2035. Finské ministerstvo obrany už v květnu 2026 oznámilo, že zemi se podaří překročit onen 1,5% doplňkový cíl ještě v roce 2026, počítá totiž i pohraniční stráž, krizové řízení a bezpečnostní infrastrukturu. Cesta k pětiprocentnímu rámci tedy není jen o nákupu zbraní, ale o celkovém přenastavení státních priorit.

Čísla, která Kreml vytěžil

Ruská média si nevymýšlejí úplně z ničeho. Finské veřejné finance jsou skutečně pod tlakem:

• Dluh dosáhl v roce 2025 předběžně 88,5 % HDP.
• Deficit činil 3,4 % HDP a Evropská komise pro rok 2026 očekává jeho prohloubení na 4,5 %.
• Centrální vládní dluh má podle vládních projekcí narůst na 191 miliard eur na konci roku 2026 a přibližně 225 miliard eur na konci roku 2029.
• Rada EU otevřela vůči Finsku proceduru nadměrného schodku; obranná úniková klauzule, o kterou Helsinki požádaly, deficit nevysvětluje celý.

Tohle jsou tvrdá data z finského statistického úřadu a unijních institucí. Problém není v číslech samotných, ale v tom, co z nich kremelská propaganda vyvozuje. Skok od „napjaté veřejné finance“ k „totální bankrot“ je jako tvrdit, že člověk s hypotékou je na pokraji osobního krachu. Technicky má dluh, prakticky ho splácí a banka mu stále půjčuje.

A přesně tak je na tom Finsko. Ratingová agentura S&P v dubnu 2026 potvrdila zemi rating AA+, tedy vysoko v investičním pásmu. Zhoršila sice výhled na negativní, což signalizuje možný budoucí downgrade, ale mezi negativním výhledem a platební neschopností státu leží celý oceán.

Informační válka jako druhá fronta

Proč se ruská státní média tak intenzivně věnují finskému rozpočtu? Dánská vojenská rozvědka FE/DDIS na to dává poměrně přímou odpověď. V hodnocení hybridních hrozeb z října 2025 konstatuje, že Rusko vede proti NATO hybridní válku zaměřenou na oslabování politické soudržnosti a rozhodovací kapacity Aliance. Ekonomická cena obrany je pro takové působení ideální materiál: reálný základ, emocionální náboj a snadná srozumitelnost.

Finsko je přitom symbolicky silný terč. Země, která desítky let balancovala mezi Západem a Moskvou, vstoupila do NATO v roce 2023 a teď rychle přezbrojuje. Pokud se podaří vytvořit dojem, že toto rozhodnutí Finy ekonomicky ničí, je to signál pro celou Alianci: zbrojení se nevyplatí, NATO vás zruinuje. Tatáž logika se dá aplikovat na Pobaltí, Polsko, nebo Česko.

Jenže výsledek je zatím spíš opačný. V roce 2025 už všechny členské státy NATO splnily alespoň staré dvouprocentní minimum. Polsko utrácí 4,48 % HDP, Litva 4 %, Estonsko 3,38 %. Finsko se svými 2,77 % není ani zdaleka nejagresivnějším „zbrojířem“ v Alianci. A přesto právě ono se stalo terčem kremelského narativu, protože jeho rozpočtová čísla vypadají na první pohled nejhůř.

Co z toho plyne pro Česko

Tlak na vyšší obranné výdaje se netýká jen Helsinek. Česká vláda rozhodla zvyšovat obranu od roku 2026 každý rok o 0,2 procentního bodu HDP až na 3 % v roce 2030; po summitu v Haagu potvrdila i závazek 3,5 % plus 1,5 % do roku 2035. Návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun a ministerstvo financí očekává dluh 45,3 % HDP.

Česká výchozí pozice je přitom výrazně lepší než finská, dluh je zhruba poloviční. Obranné výdaje nad 2 % HDP lze navíc do roku 2033 financovat nad rámec domácích výdajových limitů. Směr je ale stejný: víc peněz na obranu znamená méně prostoru pro ostatní. A právě tady kremelská propaganda hledá trhliny.

Proč se Finsko nebojí víc dluhu než Ruska

Za finským rozhodnutím zbrojit stojí konkrétní zpravodajský odhad, ne politická rétorika. Dánská FE/DDIS v únoru 2025 stanovila časové horizonty po případném zastavení války na Ukrajině: Rusko by mohlo vést lokální válku proti sousedovi zhruba do šesti měsíců, představovat regionální hrozbu pro Pobaltí do dvou let a být připravené na velkou válku v Evropě asi do pěti let, pokud NATO nebude zbrojit stejným tempem.

Finsko si tedy vybírá mezi dvěma druhy rizika. Fiskální tlak je reálný: vláda kombinuje škrty ve státní správě, snížení transferů samosprávám, úpravy dotací a zvýšení nepřímých daní. Ministerstvo financí přiznává, že reálné příjmy domácností brzdí slabá zaměstnanost a vyšší spotřební daně. Bank of Finland ale zároveň upozorňuje, že obranné výdaje nejsou čistě mrtvá váha, generují poptávku, investice do výzkumu a zakázky pro domácí průmysl.

Kremelská média z toho dělají příběh o sebezničení. Realita je prozaičtější: Finsko platí účet za odstrašení země, která napadla svého souseda a jejíž armáda stojí 1 340 kilometrů od Helsinek. Ten účet je vysoký. Ale stát s ratingem AA+ a fungujícím přístupem na kapitálové trhy není na pokraji bankrotu, je na pokraji drahé, ale vědomé volby.