Dva dronové údery během tří dnů vyřadily stoprocentní zpracovatelský výkon rafinerie, která zásobuje palivem více než třetinu moskevského regionu.
Dne 16. června 2026 se nad jihovýchodem Moskvy vzedmul sloup černého dýmu viditelný z centra města. Ukrajinský dron zasáhl hlavní zpracovatelskou jednotku rafinerie MNPZ v Kapotni, zařízení patřící Gazprom Něfť, vzdálené pouhých šestnáct kilometrů od Kremlu. O dva dny později přiletěl další. Tentokrát cíl představovala moderní jednotka Euro+, odpovědná za zbývající kapacitu závodu. Výsledek: obě klíčové větve rafinerie mimo provoz, několik požárů v areálu a podle zdrojů agentury Reuters odhad opravy nejméně na půl roku. Restart nejdříve v roce 2027.
Dvě rány, sto procent kapacity
Matematika zásahů je nemilosrdná. První útok 16. června poškodil jednotku zodpovědnou za 53 % zpracovatelské kapacity rafinerie. Druhý útok 18. června zasáhl jednotku Euro+ pokrývající zbylých 47 %. Dohromady tedy Ukrajina vyřadila celý hlavní zpracovatelský výkon MNPZ, závodu, který v roce 2024 zpracoval 11,6 milionu tun ropy a vyrobil 2,9 milionu tun benzinu a 3,2 milionu tun nafty.
Nejde o poškozené zásobníky, které se dají relativně rychle opravit. Zasaženy byly samotné procesní uzly, bez nichž rafinerie nemá na čem standardně rafinovat. Reuters 24. června uvedla, že rozsah škod si vyžádá minimálně půlroční opravu a provoz se neobnoví dříve než v roce 2027. A to je optimistický scénář.
Trest, který Moskva pocítí u pump i na letišti
Slovo „vytrestali“ v tomto případě není nadsázka. MNPZ pokrývá více než třetinu palivového trhu moskevského metropolitního regionu a zásobuje i tamní letecký uzel. Výpadek takového rozsahu má okamžité důsledky.
Federální antimonopolní úřad si ještě před koncem června vyžádal vysvětlení od dvou moskevských sítí čerpacích stanic kvůli skokovému zdražení pohonných hmot. Ruská nízkonákladová aerolinka Azimut podle deníku Kommersant hlásí od začátku června růst průměrné ceny leteckého paliva o více než 17 %, pokles reálných dodávek zhruba o třetinu oproti kontraktům a v Machačkale extrémní nárůst ceny na 157 tisíc rublů za tunu.
A kompenzace odjinud? Rjazaňský závod, který tradičně pomáhá zásobovat Moskvu, byl rovněž odstaven. Rafinerie JANOS jela přibližně na čtvrtinu kapacity, KINEF stál úplně. Reuters výslovně konstatovala, že potenciálně kompenzační zařízení v centrálním Rusku jsou sama zasažená nebo omezená. Moskvu zkrátka nemá kdo jednoduše zachránit.
Ponížení šestnáct kilometrů od Kremlu
Materiální škoda je jedna věc. Druhá je symbolika. Ruská protivzdušná obrana měla Moskvu chránit jako žádné jiné město v zemi, a drony prošly k cíli dvakrát během tří dnů. Reuters zasadila zásah do kontextu summitu G7, kde Volodymyr Zelenskyj ukazoval spojencům zlepšené ukrajinské schopnosti a tlačil na další podporu. Načasování nebylo náhodné: letní sezóna cestování a zemědělských prací činí ruský trh s palivy obzvlášť zranitelným.
Obyvatelé Moskvy si přitom stěžovali na nedostatečné varování během útoků. Válka, kterou Kreml dlouho prezentoval jako vzdálenou „speciální operaci“, se hmatatelně přenesla do ulic hlavního města.
Systémový problém, ne izolovaný incident
MNPZ není osamělý případ. Ukrajinská kampaň proti ruské energetické infrastruktuře zasáhla od jara 2026 zařízení s kombinovanou kapacitou přes 83 milionů tun ročně, téměř čtvrtinu celkové ruské rafinační kapacity. Přibližně tucet regionů hlásí výpadky dodávek, velkoobchodní ceny benzinu AI-95 a nafty vzrostly v první polovině června zhruba o deset procent.
Kreml reaguje krizovými opatřeními:
- Zákaz exportu benzinu prodloužený do 31. července 2026.
- Zákaz exportu leteckého paliva do 30. listopadu 2026, s výjimkou pro ruské vojenské formace v zahraničí.
- Uvolnění kvalitativních norem domácích paliv, aby se zmírnil nedostatek, což samo o sobě vypovídá o hloubce problému.
- Regionální limity prodeje u čerpacích stanic, například u sítě Tatněfť, a omezení v Udmurtsku.
Pro Česko je přímý dopad minimální. Vláda oznámila přechod na zásobování výhradně neruskou ropou už v dubnu 2025 a ORLEN Unipetrol v únoru 2026 potvrdil ukončení odběru ruské ropy do litvínovské rafinerie. Nepřímý cenový vliv přes nervozitu na evropském trhu s ropou a palivy ale vyloučit nelze.
Co to znamená pro průběh války
Samotná rafinerie válku neukončí. Ale každý takový zásah zvyšuje cenu, kterou Rusko za ni platí: dražší paliva, prázdnější pumpy, fronty v Sevastopolu, naštvaní řidiči v Moskvě, aerolinky bez kerosinu. Opotřebovávání, které se nedá zakrýt propagandou.
Ukrajina ukázala, že dokáže opakovaně zasáhnout nejcitlivější infrastrukturu přímo v srdci Ruska. A Kreml zatím neprokázal, že tomu umí spolehlivě zabránit.