Zelenskyj přestavěl mechanismus vedení války a Kreml poprvé neví, co má čekat. Ztrácí iniciativu každým dnem

Dne 2. ledna 2026 Volodymyr Zelenskyj oznámil „zásadní restart“ prezidentské kanceláře a ministerstva obrany. Nebyla to běžná obměna tváří. Šéfem kanceláře se stal Kyrylo Budanov, dosavadní ředitel vojenské rozvědky, s explicitním mandátem přesunout těžiště úřadu k bezpečnostním otázkám a vyjednávání. Do čela resortu obrany nastoupil Mychajlo Fedorov, bývalý ministr digitální transformace, s úkolem proměnit ministerstvo v technologicko-průmyslový motor. Během pěti měsíců se tahle změna propsala do dat z bojiště tak výrazně, že Moskva dnes hůř předvídá, odkud přijde další úder, zda na frontovou linii, na logistiku v týlu, na energetiku, nebo na Krym.

Nová osa moci: Budanov řídí bezpečnost, Fedorov škáluje technologie

Za éry Andrije Jermaka fungovala prezidentská kancelář jako diplomatický a politický „strážce brány“, koordinovala vztahy se Západem, výměny zajatců, přípravu summitů. Lednový reset 2026 tuhle logiku přepsal. Budanov přinesl do kanceláře rozvědkový instinkt a přímou vazbu na operační velení. Fedorov zase přišel s manažerským stylem orientovaným na škálování.

Už 10. března ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo zásadní změnu nákupního procesu dronů: potřeba se od té chvíle skládá automaticky z dat z fronty, bez „ručního“ zadávání velitelů. Následovaly rekordní kontrakty na multikoptéry, plán pokrýt 4 000 kilometrů silnic protidronovou ochranou do konce roku a v červnu implementační dohody s Německem o vývoji antibalistických systémů a bezpilotních pozemních vozidel. Zelenskyj už v lednu uvedl, že přes 80 % nepřátelských cílů ničí drony, většinou domácí výroby. Fedorov tuhle realitu přetavil v systém.

Čísla, která ukazují erozi ruského tempa

Nejtvrdší měřítko „ztráty iniciativy“ nabízí srovnání územních zisků. Podle dat sdílených s agenturou Reuters Rusko v březnu 2026 zabralo 25 km², v dubnu 94 km² a v květnu 82 km². Ve stejných měsících roku 2025 to bylo 185, 226 a 538 km². Propad je dramatický, květnový zisk je šestkrát menší než o rok dříve.

Moskva na zpomalení reaguje přesunem důrazu do vzdušné války. Ale právě tady naráží na druhou vrstvu ukrajinského tlaku: systematické dronové údery hluboko do ruského týlu narušují logistické řetězce a nutí Rusko přesouvat prostředky na obranu zázemí. Třetí vrstvou je kampaň na izolaci Krymu. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi v červnu pro Reuters popsal strategii postupného odřezávání poloostrova od ruského zásobování. Analytik Michael Kofman k tomu dodal, že s dnešní dronovou technologií je to v čase proveditelné, i když širší vytlačení Ruska by stále vyžadovalo koordinovanou pozemní ofenzivu.

Kreml tak musí krýt víc směrů najednou. Fronta, týl, Krym, energetická infrastruktura. Nejde o to, že by ruská armáda kolabovala. Jde o to, že ztratila komfort předvídat vlastní tempo války.

Peníze, které nový mechanismus nesou

Strategická přestavba by zůstala na papíře bez financí. Ty ale tečou. Ramsteinská skupina na únorovém jednání potvrdila pro rok 2026 balík v hodnotě přibližně 950 miliard Kč, z toho přes 62 miliard na ukrajinské drony, 50 miliard na protivzdušnou obranu a přes 12 miliard na americky vyráběnou výzbroj financovanou spojenci přes mechanismus NATO PURL. Evropská komise 25. června vyplatila první tranši 3,2 miliardy eur z půjčky, která může dosáhnout až 90 miliard eur. A evropská čtyřka (Francie, Británie, Německo a Ukrajina) 7. června vyložila pět podmínek pro spravedlivý mír, čímž dala najevo, že Evropa se na budoucí vyjednávání připravuje s konkrétním rámcem, ne jen s rétorickými prohlášeními.

Ukrajina zůstává na západní podpoře závislá, zejména v nejdražších vrstvách války, v protiraketové obraně, systémech Patriot a rozpočtovém krytí. Domácí výroba roste, ale bez Západu by nebyla udržitelná. Podle britského think-tanku RUSI je Rusko schopné válku vést i přes rok 2026, pokud se tlak a podpora Kyjeva dramaticky nezmění.

Česko v mozaice: munice, peníze, reparace

Praha drží linii, že podpora Ukrajiny je klíčovou prioritou. Prakticky to znamená pokračování české muniční iniciativy, pro rok 2026 se mluví o více než 1,8 milionu kusů dělostřelecké munice s důrazem na 155mm granáty s dlouhým doletem. Běží také Program Ukrajina 2026–2030 s ročním kofinancováním evropských projektů ve výši 500 milionů korun. A Česko tlačí na využití zmrazených ruských aktiv formou „reparační půjčky“ pro nejnaléhavější vojenské potřeby Kyjeva. Tři role najednou: zprostředkovatel munice, finanční partner a politický advokát tvrdšího přístupu k ruským penězům.

Zelenskyj Rusku nerozbil armádu jedním tahem. Rozbil mu ale schopnost předvídat, kde a jak Ukrajina příště udeří, a každý den, kdy Moskva musí reagovat místo útočit, je den, kdy cena války pro Kreml roste.