Krym funguje ve skrytém „stanném právu“, zásobování se hroutí. Rusové v noci zavřeli most, ochromená je i Moskva

Okupační správce Sergej Aksjonov vyhlásil na Krymu a v Sevastopolu nouzový stav. Formálně nejde o stanné právo se zákazem vycházení, Aksjonov to sám zdůraznil. Jenže realita na poloostrově připomíná krizové řízení válečného území víc než cokoliv, co Moskva za poslední roky připustila. Benzín na čerpacích stanicích nekoupíte, vlakové spoje z Ruska se krátí na polovinu, elektřina vypadává a s ní i voda závislá na čerpadlech. V noci nesmí jezdit motorky, skútry a jiné prostředky, které si může PVO po sluchu splést s drony. Současně drony v téže noci doletěly až k Moskvě. Válka, kterou Kreml roky držel za horizontem, teď tlačí na obě strany ruského zázemí najednou.

Noc nad Kerčským průlivem

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU po útoku oznámila, že u Kerče zasáhla dvě speciální plavidla, trajekt a radar systému S-400. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že celkem sestřelilo 660 dronů, číslo, které by znamenalo jednu z největších vln od začátku plnohodnotné invaze. AP připomíná dosavadní maximum 556 dronů z poloviny května. Přesný součet nelze nezávisle ověřit, ale následky na zemi mluví jasně: Kerčský most byl podle monitorovacích kanálů uzavřen přibližně šest hodin. Na krymské straně se nahromadilo kolem 2 450 čekajících vozidel. Ruské úřady technický důvod uzávěry veřejně nevysvětlily.

Jedna šestihodinová stopka sama o sobě armádu neodstřihne. Problém je v tom, co jí předcházelo a co po ní zůstává.

Poloostrov bez benzínu a s polovinou vlaků

Už 21. června, tedy pět dní před vyhlášením nouzového stavu, Aksjonov oznámil zastavení prodeje pohonných hmot na krymských čerpacích stanicích pro fyzické i právnické osoby. Výjimku dostaly jen státní složky. Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk k tomu dodal, že trajekty nedokážou poloostrov plnohodnotně zásobovat palivem, kapacita lodní přepravy jednoduše nenahradí železniční a silniční trasy, které jsou pod stále intenzivnějším tlakem.

Dopady jdou ale dál než jen k nádržím:

• Elektřina padá v nepravidelných intervalech, s ní přestávají fungovat vodní čerpadla.
• Vlakové spojení z Ruska na Krym se v následujících dvou týdnech zúží ze 14 na 7 linek.
• Dětské tábory zastavily příjem nových turnusů.
• Turistika kolabuje, podle dat Kommersantu citovaných The Moscow Times stouply storna hotelových rezervací meziročně o zhruba 88 procent.

Žádný z těchto kroků sám o sobě neznamená úplné odříznutí poloostrova. Dohromady ale vytvářejí obraz regionu, kde se normální civilní život rychle rozpadá. Moskva Krym léta prodávala jako bezpečné letovisko a důkaz, že anexe funguje. Teď na něm neteče benzín a rodiče stahují děti z táborů.

Moskva: drony nad metropolí, letiště na hraně

Zatímco Krym řešil fronty u mostu, moskevský starosta Sergej Sobjanin oznamoval, že protivzdušná obrana sestřelila 47 dronů mířících na přístupy k hlavnímu městu. Pro tuto konkrétní noc nejsou ve veřejných zdrojích potvrzeny velké civilní škody přímo v Moskvě. Ochromení metropole je ale třeba číst v širším červnovém kontextu.

18. června, pouhý týden předtím, musela být zavřena všechna čtyři hlavní moskevská letiště. Šeremeťjevo evakuovalo terminál. Interfax napočítal 527 zpožděných nebo zrušených letů za jediný den. A 20. června Rosaviacija zavedla „do odvolání“ zákaz letů lehkých letadel a civilních dronů nad Moskvou, většinou Moskevské oblasti a částmi okolních regionů. Nejde tedy o jednorázový noční poplach. Jde o utahující se bezpečnostní režim, který mění každodenní rytmus dvanáctimilionového města.

Ke konci června letiště opět odbavují běžné lety, živé tabule Šeremeťjeva, Domoděděva i Vnukova ukazují naplánované odlety. Ale nikdo v Moskvě si už nemůže být jistý, že příští noc nepřinese další stopku.

Čtyřicet dní v hloubce

Události z noci na 26. června nejsou izolovaný úder. Prezident Zelenskyj 25. června oznámil spuštění čtyřicetidenní kampaně středně- a dálkových úderů na ruskou logistiku, protivzdušnou obranu, energetiku a průmyslové cíle. ISW do tohoto rámce zařazuje i zásah průmyslového areálu v Novomoskovsku v Tulské oblasti, asi 220 kilometrů jižně od Moskvy. Gubernátor Tuly potvrdil poškození elektrického vedení a průmyslového objektu, podle nezávislých ruských zdrojů šlo o areál chemického závodu NAK Azot, jednoho z největších výrobců dusíkatých hnojiv v Rusku. Přesný rozsah škod zatím není znám, ale samotný fakt, že Ukrajina dokáže opakovaně zasahovat strategické průmyslové cíle v takové hloubce, mění kalkulaci nákladů války pro Kreml.

Strategický záměr je čitelný: zdražit Rusku každý litr paliva dovezeného na Krym, každý radar chránící průliv, každou tunu hnojiv vyrobenou v dosahu dronů. A současně připomínat Moskvě, že válka není jen záležitost vzdálené fronty.

Krym dnes není klidné týlové zázemí a Moskva není prostor oddělený od konfliktu. Rozdíl v intenzitě dopadů mezi oběma místy zůstává obrovský, na Krymu se hroutí zásobování, v Moskvě zatím hlavně nervy a letové řády. Ale směr je stejný. A pro Kreml nepříjemně jasný.