Evropa má vlastní Tomahawk s doletem přes 1 000 km, ale nikdo ho nechce koupit. Ukrajinské Flamingo je budoucnost

Na pařížském veletrhu Eurosatory letos v červnu představila společnost MBDA modernizovanou verzi své pozemní střely s označením NCM-LCM Mk2, včetně čtyřkontejnerového mobilního odpalovače, který se podle firmy rozloží do bojové pohotovosti za patnáct minut. Vedle něj stál model střely s doletem přes tisíc kilometrů, metrickou přesností a schopností kopírovat terén pod dohledem protivzdušné obrany. Vypadalo to jako hotový produkt. Jenže na stánku chybělo to nejdůležitější: podpis zákazníka. Mezitím na druhém konci kontinentu, v ukrajinských výrobních halách, sjíždí z linky střela Flamingo s deklarovaným doletem třikrát větším, a už se používá.

Evropský Tomahawk, který čeká na peníze

Příběh LCM začal u námořní střely MdCN, kterou francouzské námořnictvo provozuje na fregatách třídy FREMM. Jde o subsonickou zbraň o hmotnosti 1 400 kilogramů a délce 6,5 metru, navrženou pro průlet v malé výšce a úder na vysoce hodnotné cíle hluboko v týlu protivníka. Z této platformy MBDA odvodila pozemní variantu (Land Cruise Missile) a poprvé ji veřejně ukázala na Eurosatory 2024. O dva roky později přišla vylepšená verze Mk2 s delším dosahem, lepší odolností proti rušení navigačních signálů a vyšší mírou utajitelnosti.

Srovnání s americkým Tomahawkem se nabízí samo. Obě zbraně jsou subsonické, obě míří na strategické cíle v hloubce nepřátelského území, obě se odpalují z mobilních platforem. Tomahawk Block V má podle amerického námořnictva dolet kolem 1 600 kilometrů (900 námořních mil), LCM deklaruje „přes 1 000 km“. Přesnost obou systémů výrobci popisují obecně; MBDA mluví o „metrické přesnosti“, Raytheon o „přesném úderu“, takže čisté porovnání odchylky od cíle veřejná data neumožňují. Klíčový rozdíl je jinde: Tomahawk je ve službě desítky let. LCM zatím ne.

Sophie Bourdais z MBDA v rozhovoru pro Defense News na Eurosatory 2026 uvedla, že firma jedná s francouzskou agenturou DGA a dalšími státy, přičemž cílem je uzavřít první kontrakt ještě letos. Odpalovací systém by měl být k dispozici od roku 2029, samotná střela kolem roku 2030. Firma přitom odpalovač vyvíjí z vlastních prostředků, čímž snižuje vstupní riziko a ukazuje zákazníkům kompletní řešení. Střela v nové verzi ale zůstává jádrem státního financování.

Proč Evropa váhá

Důvodů, proč žádná evropská armáda dosud nepodepsala objednávku, je víc a žádný z nich nesouvisí s pochybnostmi o schopnostech střely.

Za prvé, peníze. Evropské státy po více než čtyřech letech ruské invaze na Ukrajinu řeší současně protivzdušnou obranu, dělostřeleckou munici, modernizaci tanků i nábor vojáků. Pozemní střela s plochou dráhou letu pro hluboký úder je strategická investice, ale v rozpočtové soutěži prohrává s tím, co hoří teď.

Za druhé, politická setrvačnost. Část Evropy ještě donedávna počítala s americkými Tomahawky rozmístěnými v Německu. Tento plán se ovšem v roce 2026 stal nejistějším za celou dobu své existence, což paradoxně otevírá prostor právě pro evropské řešení. MBDA ostatně LCM explicitně prodává jako „suverénní evropskou cestu“ bez závislosti na americkém dodavateli.

Za třetí, roztříštěnost. Iniciativa ELSA, která má koordinovat evropský hluboký úder, sdružuje šest zemí: Francii, Německo, Itálii, Polsko, Švédsko a Spojené království. Česká republika mezi nimi podle únorového komuniké nefiguruje. Samotná ELSA přitom řeší nejen střely, ale i odpalovače, letecké varianty a levné jednorázové prostředky s doletem nad 500 kilometrů. Výsledkem je, že se rozhodování drolí do skupin a žádný stát zatím neřekl: bereme LCM, tady je šek.

Flamingo: válka jako akcelerátor

Zatímco evropský LCM stojí mezi demonstrátorem a akvizičním rozhodnutím, Ukrajina ukazuje radikálně jiný model. Střela Flamingo FP-5 od firmy Fire Point prošla podle agentury AP testy v roce 2025 a kancelář prezidenta Zelenského v dubnu 2026 oznámila, že sériová výroba běží. Deklarované parametry jsou ambiciózní: dolet až 3 000 kilometrů, nosnost bojové hlavice přes tunu (1 150 kg) a přesnost do čtrnácti metrů.

Fire Point přitom není státní gigant, ale ukrajinský startup, který podle Reuters testuje a iteruje v tempu, jaké si evropský akviziční cyklus neumí představit. Firma sama tvrdí, že co v Evropě zabere šest až dvanáct měsíců, zvládne v ukrajinských válečných podmínkách za zlomek času. Výrobní kapacita měla v době reportáže AP dosahovat zhruba jednoho kusu denně s plánem růstu.

Flamingo není jedinou ukrajinskou linií. Paralelně existuje rodina Neptune, původně protilodní střela, která se proslavila potopením křižníku Moskva v dubnu 2022 a od té doby prošla rozšířením na pozemní cíle. A právě na Eurosatory 2026 MBDA oznámila memorandum s ukrajinským státním podnikem Luč o společném vývoji Neptune2. Jde o zcela odlišný program od Flaminga, jiná firma, jiný průmyslový okruh, jiná vývojová větev. Přesné parametry Neptune2 zatím zveřejněny nebyly.

Kdo vyhraje závod o hluboký úder

Budoucnost evropského hlubokého úderu nemusí patřit tomu, kdo na papíře deklaruje nejdelší dolet. Rozhodne ten, kdo zbraň rychleji dotestuje, zaplatí a začne vyrábět v počtech, které dávají vojenský smysl.

LCM má na své straně zralou technologickou bázi; námořní MdCN je bojově zavedená střela, ne powerpointový koncept. Má za sebou evropský průmyslový ekosystém MBDA s pobočkami ve Francii, Británii, Německu a Itálii. A má jasně komunikovanou roli: vyplnit mezeru, kterou Evropa ve schopnostech pozemního hlubokého úderu má, aniž by musela čekat na Washington.

Flamingo má na své straně něco jiného, válku. Čtyři roky bojových operací vytvořily na Ukrajině prostředí, kde se zbraňové systémy testují, upravují a nasazují v cyklech, které by v mírové Evropě narazily na certifikační a akviziční procedury trvající roky. Přesnost čtrnáct metrů a dolet tři tisíce kilometrů jsou čísla, která (pokud se potvrdí v praxi) řadí Flamingo do kategorie strategických zbraní.

Pro evropské armády z toho plyne nepříjemná otázka. Storm Shadow/SCALP, letecky odpalovaná střela s doletem přes 250 kilometrů, hmotností 1 300 kg a délkou 5,1 metru, je dnes jejich nejbližší nástroj hlubokého úderu. Ale je to zbraň vázaná na letoun, tedy na vzdušnou převahu. Pozemní LCM tuto závislost odstraňuje. Jenže bez podpisu smlouvy zůstává exponátem na veletrhu.

Podle nás se klíčový moment odehraje v příštích měsících. Pokud MBDA skutečně uzavře první kontrakt s DGA do konce roku 2026, program získá momentum a další státy se pravděpodobně přidají. Pokud ne, evropský hluboký úder bude i nadále záviset na americké dobré vůli, a na ukrajinských startupech, které mezitím předběhnou všechny.