Ukrajinci hází po Rusech o 30 % účinnější termobarické granáty. Vyvinuli si je sami a na bojišti s nimi září

Ukrajinský obranný průmysl představil v Paříži novou generaci termobarických granátů RGT-45 a RGT-45A s deklarovaně o 20–30 % silnější směsí než u bojově prověřeného předchůdce.

Termobarické granáty i Zdroj fotografie: Helvegen29 / Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Na pařížském veletrhu Eurosatory 2026, kde se v červnu sešlo přes 80 ukrajinských obranných firem, zástupci státního koncernu Ukroboronprom vytáhli z vitríny dva nové kusy: RGT-45 a jeho variantu RGT-45A. Oba navazují na starší termobarický granát RGT-27S2, který už více než čtyři roky rusko-ukrajinské války létá do zákopů, krytů i otevřených luků ruské techniky. Nová generace má podle prezentace výrobce účinnější termobarickou směs, a právě ta je klíčem k tomu, proč si Ukrajina tuto zbraňovou linii vyvíjí a vyrábí doma.

Půl kila, které vyčistí místnost

Parametry RGT-45 vypadají na papíře skromně. Granát váží 500 gramů, z toho 300 gramů připadá na termobarickou náplň. Garantovaný objem účinku v uzavřeném prostoru přesahuje podle údajů Ukroboronpromu 120 m³, tedy zhruba prostor místnosti o rozměrech 7 × 5 × 3,5 metru. To je číslo, které dává smysl právě v kontextu zákopové a městské války, kde se bojuje o každý kryt, sklep a bunkr.

Princip termobarické munice je odlišný od klasických střepinových granátů. Po iniciaci se nejprve rozptýlí hořlavá směs do okolního prostoru a teprve poté dojde k jejímu odpálení. Výsledkem není primárně střepinový efekt, ale kombinace extrémní teploty (u staršího RGT-27S2 se uvádělo 2 500 až 3 000 °C) a devastující tlakové vlny. V otevřeném terénu je účinek výrazně slabší. V uzavřeném prostoru je smrtící: tlaková vlna se odráží od stěn, nemá kam uniknout a ohnivý mrak vyplní celý objem.

Domácí vývoj s kořeny v roce 2017

Označení „vyvinuli si je sami“ drží. Ukrajinská termobarická linie není improvizací z posledních měsíců, ale výsledkem systematického vývoje sahajícího minimálně do roku 2017, kdy Ukroboronprom poprvé veřejně představil parametry granátů řady RGT-27S a RGT-27S2. Starší typ byl do výzbroje formálně přijat kolem roku 2020 a od té doby prošel reálným bojovým nasazením.

U autorského řetězce se veřejné zdroje mírně rozcházejí: starší komunikace připisovala vývoj podniku MF Artem v rámci Ukroboronpromu, pozdější odborné materiály jmenují jako vývojáře společnost NPF Adron a jako výrobce SpetsOboronMaš (dřívější MF Artem). U nových RGT-45 a RGT-45A je zatím veřejně uváděn pouze zastřešující koncern Ukroboronprom. Podstatné ale je, že celý řetězec, od návrhu směsi přes konstrukci těla po sériovou výrobu, zůstává na ukrajinském území. V roce 2025 přitom podniky Ukroboronpromu zvýšily výrobu zbraní a techniky o 50 %, z přibližně 122 miliard hřiven na více než 180 miliard. Domácí zbrojní průmysl tedy nejen přežívá, ale roste.

Na bojišti září starší bratr, nový teprve čeká

Tady je důležité rozlišovat. Bojově prověřeným typem je starší RGT-27S2. Existují veřejně dostupné záběry jeho shozu z dronu přímo do otevřeného luku ruského obrněnce, a právě kombinace s FPV a průzkumnými drony dala tomuto půlkilovému granátu taktický rozměr, který jeho konstruktéři v roce 2017 nejspíš nepředvídali. Lehký granát shozený z dronu do zákopu nebo střešního otvoru vozidla dokáže vyřadit posádku bez nutnosti přímého zásahu střepinami; stačí tlaková vlna a žár.

Nové RGT-45 a RGT-45A zatím formálně přijaty do výzbroje nebyly. Na Eurosatory 2026 šlo o výstavní premiéru, nikoli o oznámení frontového nasazení. Podle zástupců Ukroboronpromu nová termobarická směs přináší o 20 až 30 % vyšší účinnost oproti RGT-27S2; přesná metodika testování ani rozpad po jednotlivých variantách ale zveřejněny nebyly. Bezpečné je tedy mluvit o deklarovaném zlepšení, ne o laboratorně ověřeném čísle.

Cestu k zavedení navíc komplikovala lednová kauza: u starších RGT-27S2 se objevily vadné série způsobené zastaralým detonátorem z roku 1973. Ukroboronprom reagoval změnou dodavatele a zpřísněním kontroly kvality. Rozsah problému (kolik kusů a šarží bylo zasaženo) veřejně znám není.

Jak si stojí proti ruské a západní termobarice

Srovnání s ruskými protějšky ukazuje, že Ukrajina hraje jinou hru. Ruský TBG-7V je termobarická střela ráže 105 mm určená pro legendární RPG-7; váží 4,5 kg a její účinek v uzavřeném prostoru dosahuje až 300 m³. Jednorázový raketový plamenomet RPO-A Šmel ráže 93 mm váží dokonce 12 kg, má mířenou dálku 600 metrů a maximální dostřel kolem 1 000 metrů. Obě zbraně jsou výrazně silnější, ale také mnohonásobně těžší a rozměrnější.

Ukrajinský RGT-45 se svými 500 gramy patří do úplně jiné kategorie: je to zbraň pro ruku vojáka nebo pro shozový mechanismus komerčního dronu. Právě v tom spočívá jeho taktická výhoda: nízká hmotnost, nízká cena, snadná integrace s bezpilotními prostředky.

Ze zemí NATO přímý ekvivalent v kategorii ručního termobarického granátu ve veřejných katalozích prakticky neexistuje. Nejbližší západní analog představuje norský systém M72 A10 od firmy Nammo, termobarická verze klasického jednorázového protitankového granátometu ráže 66 mm. Váží ale 5,8 kg a efektivní dostřel činí 350 metrů. Jde tedy opět spíše o ramenní zbraň, ne o ruční granát.

Proč jsou levné granáty strategicky důležité

Válka na Ukrajině, která trvá už přes čtyři roky, přepisuje učebnice taktiky. Drony za pár tisíc korun ničí tanky za desítky milionů. A termobarický granát, který stojí zlomek ceny řízeného protitankového systému, dokáže při správném nasazení z dronu vyřadit celý zákopový úsek nebo posádku obrněnce. Ukrajina si tento princip, maximální účinek za minimální cenu, osvojila a systematicky ho posouvá dál.

Na Eurosatory 2026 přitom termobarické granáty nebyly jedinou ukrajinskou novinkou. Vedle nich stála bezpilotní úderná střela Peklo s udávaným doletem 700 km a rychlostí 700 km/h nebo bezosádkové pozemní vozidlo Ravlyk UMP-3 s nosností 200 kg, které má být na frontě nasazeno už téměř dva roky. Ukrajina v Paříži nepředváděla prototypy z laboratoře, ukazovala ekosystém zbraní narozených z reálné války.

Až RGT-45 a RGT-45A projdou vojskovými zkouškami a dostanou se do rukou frontových jednotek, doplní arzenál, který už dnes ruské pozice pálí zevnitř. Starší RGT-27S2 cestu prošlapal. Nová generace má být silnější, spolehlivější a připravená na válku, která se stále víc odehrává v dosahu malých dronů a na vzdálenost hodu granátem.

V čem pomohou silnější termobarické granáty?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články