Kreml dal své armádě už patnáctý termín na dobytí Doněcké oblasti. Zbývá přes pět tisíc čtverečních kilometrů a tempo postupu je zlomkem loňských vrcholů.
Poslední červnový den roku 2026 vypadal na frontě v Doněcké oblasti jako většina předchozích: ruské jednotky útočily u Slovjansku, Kostiantynivky i Pokrovsku, ale ani v jednom z těchto úseků analytici z Institutu pro studium války (ISW) nepotvrdili územní posun. Přesto někde v kremelské hierarchii někdo rozhodl, že celá oblast padne do konce letošního roku. Je to deadline, který říká víc o politickém tlaku uvnitř Moskvy než o vojenské realitě na východě Ukrajiny. Lze to přitom interpretovat mj. tak, že Putin s brzkým ukončením války nepočítá a hodlá ji nadále protahovat, než bude ochotný zasednout k jednacímu stolu.
Patnáctý termín, čtrnáct promarněných
Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 29. června vyjmenoval všechny známé kremelské deadliny pro ovládnutí Doněcké oblasti. Pět jich padlo v roce 2022, dva v roce 2023, dva v roce 2024, tři v roce 2025 a tři už letos, včetně nynějšího 31. prosince 2026. Čtrnáct termínů bylo zmeškáno. Patnáctý právě běží.
Jen v letošním roce Kreml posouval laťku dvakrát: nejprve na 31. března, pak na 1. září, teď na konec roku. Pokaždé se cíl vzdaloval místo přibližoval. Podle ISW k 30. červnu zbývalo přibližně 5 305 km² Doněcké oblasti, které Rusko nekontroluje. Při červnovém tempu postupu (zhruba 1 km² denně podle měsíčního souhrnu ISW, nebo 3,79 km² denně podle širšího metodického výpočtu téhož institutu) by dobytí zbytku trvalo roky, ne měsíce. Ať vezmeme kteroukoli z obou metodik, výsledek je stejný: termín 31. prosince 2026 je vysoce nepravděpodobný.
Krásná hlášení pro Kreml
Proč Putin přesto vyhlašuje další a další deadliny? Protože obraz, který se k němu dostává, neodpovídá realitě. ISW v analýze z 30. června popisuje mechanismus, který nazývá „krásná hlášení“. Funguje to jednoduše: politické zadání shora je nereálné, tlak na úspěch obrovský a systém odměňuje potvrzení narativu víc než špatné zprávy.
Velitelé proto posílají nahoru optimistické zprávy, organizují PR akce se vztyčováním vlajek na pozicích, které drží jen chvíli, a podle ISW se objevují i záběry upravené umělou inteligencí zachycující údajné úspěchy. Výsledek: Putin si podle analytiků pravděpodobně vytvořil falešnou představu o schopnostech vlastní armády. A na základě falešných dat vydává další nereálné rozkazy, které generují další falešná hlášení. Kruh se uzavírá.
Že problém vnímají i lidé uvnitř ruského systému, naznačuje případ veterána Alexandra Lunina. Ten 25. června zveřejnil na Instagramu výzvu k osobní audienci u Putina s tím, že mu chce říct „celou pravdu o tom, co se děje“. Tvrdil, že jedná i na popud lidí napojených na vysoké funkcionáře resortu obrany. Video nasbíralo deset milionů zhlédnutí. Nejde o důkaz systémové vzpoury, ale o symptom: i z ruské strany zaznívá motiv, že prezident neslyší pravdu.
Drony míří hlouběji než kdy dřív
Zatímco kremelští generálové ladí hlášení, Ukrajina mění pravidla hry v týlu. Nejde jen o boje na linii dotyku. Podle mapování serveru Meduza z geolokovaných zásahů Ukrajina od poloviny května pravidelně zasahuje zásobovací zónu až zhruba 100 km za frontou. Jen na trase novorosijské dálnice bylo v květnu zasaženo nejméně 30 vozidel.
Čísla za červen jsou ještě výmluvnější:
- 303 střednědobých úderů v okupovaných částech Ukrajiny (proti 210 v květnu)
- 31 úderů na ruskou ropnou infrastrukturu
- 47 úderů na vojenské cíle ve 41 ruských regionech
- 12 867 ztracených palivových vozidel a nádrží podle ukrajinských údajů
Rekordní den přišel 18. června, kdy ruské ministerstvo obrany samo přiznalo, že protivzdušná obrana zachytila 992 ukrajinských dronů za jediný den, což bylo nejvíc od začátku války. I pokud je číslo nadsazené, ilustruje škálu ukrajinského tlaku.
Důsledky jsou konkrétní. V některých úsecích ruští vojáci podle ukrajinského mluvčího přecházejí při zásobování pěšky, protože cisterny a nákladní vozy se stávají snadným cílem. Když nemáte palivo, nemáte ofenzívu.
Stagnace neznamená klid, ale krvavou patovou situaci
Slovo „stagnace“ může vyvolat dojem ticha na frontě. Realita je opačná. Boje pokračují každý den, ruské jednotky útočí, ale bez operačního průlomu. Za celý červen ISW zaznamenal ruské zisky o rozloze 30,42 km², tedy průměr 1,01 km² denně. Pro srovnání: v srpnu 2025, kdy ruský postup dosáhl vrcholu, to bylo 16,65 km² denně. Tempo kleslo na zlomek.
A cena? Extrémní. Podle ISW vycházel každý čtvereční kilometr červnového zisku přibližně na 1 298 ruských padlých a raněných. V červnu 2025 to bylo 68 na kilometr čtvereční. Devatenáctinásobek. Přitom 76,73 % všech červnových zisků šlo do prostoru Kostiantynivky, kde Rusko soustředilo hlavní úsilí jarní a letní ofenzívy. Jinde se fronta prakticky nehýbala.
Právě proto dává smysl mluvit o těžké stagnaci: ne jako o zastavení bojů, ale jako o stavu, kdy obrovské nasazení sil přináší minimální a lokální výsledky za astronomickou cenu.
Únava roste i v Rusku, a Česko počítá s dlouhou válkou
Signály přicházejí i z ruské společnosti. Podle dat z Yandex Wordstat, která ověřila Meduza, hledalo v týdnu 22.–28. června dotaz „kdy skončí válka“ přes 137 tisíc Rusů, což bylo nejvíc od 24. února 2022. Téměř 13 % dotazů šlo z Moskvy a Petrohradu. Válka už není jen záležitost vzdálené fronty.
Putinovy ratingy důvěry klesají od února 2026. Státní agentura VCIOM k poslednímu červnovému týdnu uváděla důvěru 73,3 % a schvalování 66,9 %, daleko od kolapsu, ale také daleko od dřívějších maxim. Už v dubnu Meduza citovala data, podle nichž téměř čtvrtina Rusů vyjádřila nedůvěru prezidentovi, což byl nejhorší výsledek od začátku plnohodnotné invaze.
Česko mezitím počítá s víceletým horizontem. Ministerstvo zahraničí spravuje program pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun ročně. Česká muniční iniciativa pokračuje, byť bez přímého vkladu ze státního rozpočtu, financování nesou partnerské země. A v širším rámci Evropská rada odsouhlasila půjčku Ukrajině do výše 90 miliard eur na roky 2026–2027.
Putin může vyhlašovat deadliny do nekonečna. Ale každý další nesplněný termín je důkaz, že jeho generálové buď lžou, nebo nedokážou splnit, co se po nich chce, a že ukrajinské drony mluví hlasitěji než kremelské rozkazy.