Mezi 25. a 26. červnem Ukrajina posunula linii v západní Záporožské oblasti a ruské zdroje samy přiznaly ztrátu Prymorske. Rusové v tomto sektoru nestihli postoupit nikam.
Slovo „orkové“, hanlivá přezdívka, kterou Ukrajinci dávají ruským invazním silám, v tomto případě sedí doslova. Na úseku mezi Kamjanským, Prymorskem a Plavněmi se ruské jednotky za celé sledované období nepohnuly ani o metr dopředu. Naopak couvly. Analytici z CTP/ISW už 25. června konstatovali, že ruské síly v západní Záporožské oblasti nepostoupily, a o den později zaznamenali, že Ukrajinci posunuli kontaktní linii severovýchodně od Kamjanského, vyčistili Prymorske a vstoupili do bojů o Plavni. Důležité upřesnění: tato nehybnost ruských sil platí pro konkrétní sektor západně od Orichivu, nikoli pro celou více než tisícikilometrovou frontu. Ale právě tady se ukazuje, jak Ukrajina dokáže proměnit lokální tlak v reálný posun.
Tři obce, jeden vzorec
Kamjanské, Prymorske, Plavni, tři body na mapě, které samy o sobě nikomu nic neříkají. Dohromady ale vykreslují oblouk, po němž se ukrajinské jednotky posouvají západně od Orichivu. Postup u Kamjanského potvrdily obě strany. Prymorske uznaly za ztracené i prokremelské zdroje. A u Plavnů se Ukrajincům podařilo proniknout do kontaktní zóny ve chvíli, kdy Rusové zpackali rotaci vlastních jednotek, moment slabiny, který ruský milbloger citovaný CTP/ISW popsal s neskrývanou frustrací.
Přesnou vzdálenost postupu v metrech otevřené zdroje neuvádějí. Z polohy dotčených obcí lze ale odvodit, že jde o posun v řádu jednotek kilometrů v rámci jednoho mikroúseku. Žádný hluboký průlom. Ale ani žádná stagnace.
Nejdřív logistika, pak pěchota
Tohle není příběh o masivním frontálním útoku. Ukrajina tu postupuje jinak, nejdřív systematicky ničí to, co ruskou obranu drží pohromadě. Už 25. června zasáhla most přes řeku Korsak, po němž Rusko převáželo vojáky a munici. Okupační správce Jevgenij Balickyj musel omezit provoz na klíčovém úseku dálnice M-14. O den později přibyl zásah dalšího mostu jižně od Volodymyrivky.
Souběžně s tím běží širší úderná kampaň, o které prezident Zelenskyj mluvil 24. června jako o „pečlivě propočítané operaci včetně Krymu“. CTP/ISW v následujících dnech zaznamenal zásahy radarů, lodí, trafostanic, vlaků i palivové infrastruktury. Na Krymu okupační úřady vyhlásily stav nouze, obyvatelé čelili výpadkům proudu a omezení paliv, Kerčský most byl na šest hodin uzavřen a na krymské straně se vytvořila zácpa zhruba 2 450 aut mířících pryč z poloostrova.
Logika je čitelná: když zničíte mosty a omezíte zásobovací trasy, jednotky na frontě nedostanou munici, náhradní díly ani čerstvé vojáky. A přesně v tom okamžiku do nich tlačíte pěchotou a drony.
Proč zrovna Záporoží stojí na místě
Ruská armáda v jiných sektorech, u Pokrovsku, Kupjansku, stále útočí. Proč právě tady stojí? Odpověď sahá hlouběji než do posledního červnového týdne. Už v květnu CTP/ISW popisoval, jak ukrajinské drony a údery na logistiku donutily ruské síly v tomto pásmu spoléhat výhradně na malé infiltrační skupiny. Rusové nedokázali soustředit větší sílu, jejich útoky na Orichiv a směrem na město Záporoží se zadrhly.
Ukrajinské protiútoky od pozdního dubna postupně osvobodily několik obcí v západní Záporožské oblasti. Červnový posun u Kamjanského tedy není náhlá anomálie, je pokračováním trendu, který běží dva měsíce. A čísla to potvrzují i v celoukrajinském měřítku: podle CTP/ISW ze 30. června spadlo ruské průměrné denní tempo postupu na celé frontě v červnu na 3,79 km², oproti 16,65 km² denně v srpnu 2025. Pětinásobný propad.
Vasylivka pod tlakem a diplomatický rámec
Prokremelský milbloger 26. června výslovně varoval, že ukrajinský postup ohrožuje logistický uzel Vasylivka. Pokud by se Ukrajině podařilo dostat toto město pod trvalou palebnou kontrolu, zásobování severního úseku okupovaného jihu by se výrazně prodražilo a zpomalilo. Zatím nejde o bezprostřední obklíčení, ale o rostoucí tlak, který Rusy nutí hasit logistiku místo vlastního postupu.
Celé se to odehrává v diplomatickém vakuu. Americký ministr zahraničí Rubio 25. června řekl, že na aljašském summitu s Ruskem nebyla uzavřena žádná dohoda, pouze předložen návrh. Lavrov to o den později veřejně zpochybnil. Žádný podpis, žádný průlom u jednacího stolu. V takové situaci každý ověřený ukrajinský posun a každý zničený most zlepšuje Kyjevu vyjednávací pozici, ne dramaticky, ale měřitelně.
Rusko mělo být druhou nejsilnější armádou světa. V západní Záporožské oblasti ji poslední červnový týden zastavila kombinace dronů, zničených mostů a jedné zpackané rotace.