Ukrajinci zopakovali tajnou operaci Ašan, za jedinou noc rozložili ruské mechanizované jednotky. Půl roku s obrněnci nevyjely

Když ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov v červnu 2026 poprvé veřejně popsal operaci s interním označením Ašan, šlo o akci starou přes rok. V roce 2025 ukrajinské dronové jednotky během tří nocí zasáhly téměř 800 kusů ruské obrněné techniky více než padesát kilometrů za linií kontaktu. Celková bilance první fáze činila 949 zasažených a zničených cílů. Rusové podle Fedorova plánovali mechanizovaný útok na květen, provedli ho až v říjnu. Pět měsíců bez schopnosti nasadit obrněnce v daném úseku. A v červnu 2026 Ukrajina model zopakovala, tentokrát pod názvem ArtAšan a s jiným cílem: ruským dělostřelectvem.

Dvě fáze, jeden princip

Původ názvu „Ašan“ nebyl veřejně vysvětlen, jde patrně o interní bojové označení. Podstata obou fází je ale shodná: předem nashromážděné drony, důkladně připravená rozvědka cílů a koordinované údery v operační hloubce, kam běžné FPV drony nedosáhnou.

První fáze v roce 2025 mířila na obrněnce: tanky, BVP, logistická vozidla. Druhá fáze ArtAšan v červnu 2026 přenesla tentýž model na houfnice a dělostřelecká postavení na čtyřech směrech: chersonském, záporožském, doněckém a starobilském. Výsledek? Už během prvního dne operace klesla aktivita ruských sil v celé zasažené zóně o 30 až 81 procent. Bilance ArtAšan podle dat zveřejněných přes platformu Brave1: 231 zasažených cílů, z toho 171 zničených. Účinnost potvrdila objektivní kontrola i zachycená ruská komunikace.

Dohromady obě fáze zasáhly přes 1 180 ruských cílů.

Čím se útočí padesát kilometrů za frontou

Běžný FPV dron stojí pár tisíc korun, letí pár kilometrů a je jednorázový. Pro operace typu Ašan Ukrajina nasazuje jiné prostředky, takzvané middle-strike drony a těžké bombardovací koptéry.

• Těžké bombardovací koptéry (Vampire, Kazhan, Nemesis): nosnost 10–40 kg, tepelná optika, noční nasazení, opakované použití. Fungují jako „vzdušné dělostřelectvo“, shazují protitankové miny i speciální tříštivotrhavé nálože a vracejí se na základnu.
• FPV s optickým vláknem (Baton Optik): dosah přes 30 km, optické vlákno místo rádiového spojení, prakticky imunní vůči ruskému elektronickému boji.
• Middle-strike systémy: flexibilní, levnější než rakety, rychle přizpůsobitelné cíli i podmínkám elektronického boje. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí pětinásobný nárůst kontraktů na tyto prostředky oproti předchozímu roku.

Klíčové je chráněné spojení a noční provoz. Rusové mají silný elektronický boj, ale optické vlákno neruší. A v noci bez termovize nevidí, odkud drony startují.

Proč to Rusové nedokázali zastavit

Otázka zní logicky: pokud Ukrajina model zopakovala, proč se Rusko nepřipravilo? Odpověď leží v kombinaci čtyř faktorů. Drony startují z rozptýlených pozic, které se mění. Útok přichází současně na více směrech. Prostředky operují v hloubce, kde ruská protivzdušná obrana primárně hlídá rakety a letadla, ne roje malých dronů. A množství (stovky kusů najednou) přetěžuje jakoukoli lokální obranu.

Rusko se samozřejmě brání: rozptyluje techniku, mění taktiky, posiluje lokální protivzdušnou obranu. Ale cena této obrany roste. Každý rozptýlený tank je tank, který nemůže být součástí soustředěného úderu. Každá houfnice přesunutá kvůli dronové hrozbě je houfnice, která právě nestřílí.

Od jednorázové akce k průmyslovému modelu

Ašan a ArtAšan nejsou výjimky. Jsou součástí širší doktríny, kterou Fedorov popisuje čísly: od začátku roku 2026 ukrajinské dronové jednotky zasáhly přes 800 000 verifikovaných cílů a drony dnes zajišťují přes 90 procent všech zásahů protivníka.

Aby byl tento model udržitelný, Ukrajina spouští projekt „Basic Level“, garantované měsíční dodávky dronů každému útvaru. FPV na rádiu i optice, průzkumná křídla, bombardovací koptéry, lehké middle-strike systémy. Výrobci dostávají výhled poptávky na šest až dvanáct měsíců, jednotky mohou plánovat operace dopředu. Bez předvídatelných zásob totiž nelze zopakovat model „nejdřív nashromáždit, potom udeřit“. Současně platforma Brave1 investuje téměř miliardu hřiven do výroby výbušnin, bez nich jsou drony jen létající kamery.

Důležité je ale nepropadat iluzi, že drony nahradily všechno ostatní. Ukrajinské ministerstvo obrany ve stejném období dokončilo rekordní zakázku na 155mm dalekonosnou munici. Dělostřelectvo zůstává kritickou potřebou. Drony mění ekonomiku úderu, jsou levnější, flexibilnější, opakovatelnější, ale samy o sobě válku nevedou.

Co si z toho bere Česko

Ukrajinské zkušenosti se do české armády promítají přímo a měřitelně. V červnu 2026 otevřelo ministerstvo obrany profesionální výcvikové středisko pilotů bezpilotních letounů v Písku. Od 1. ledna 2027 má být aktivován experimentální subjekt pro validaci pokročilých technologií a zkrácení akvizičního cyklu. Armáda ČR schválila koncepci zavádění bezosádkových pozemních vozidel a intenzivně řeší protidronovou obranu, výslovně na základě poznatků z Ukrajiny. A u nových samohybných houfnic Caesar čeští důstojníci přímo říkají: „Ukrajina je pro nás unikátní testovací laboratoř.“

Operace Ašan ukazuje, kam se válčení posouvá. Ne k jedné zázračné zbrani, ale k průmyslovému modelu, kde tisíce levných, chytrých a koordinovaných prostředků dokážou lokálně paralyzovat i početně silnějšího protivníka. Česká armáda to vidí, a poprvé v historii na to reaguje v reálném čase, ne s desetiletým zpožděním.