Ukrajinským vojákům se nelíbí Syrského rozkaz: „Udržte Kostiantynivku do podzimu.“ Začíná se opakovat pokrovský scénář

Když velitel operačního uskupení „Východ“ Viktor Nikoljuk 26. června prohlásil, že Kostiantynivka „vydrží do konce léta“ za předpokladu dostatku lidí, dronů a munice, znělo to jako podmíněný optimismus. Jenže vojáci z 28. brigády a dalších jednotek ve městě vidí něco jiného: příjezdové trasy pod neustálou dronovou kontrolou, rotace, při nichž je každý pátý transport zasažen, a ruskou pěchotu, která už operuje uvnitř města. Rozpor mezi velitelskou linií a taktickou realitou připomíná situaci, kterou Ukrajina zažila u Pokrovsku, a právě proto se mezi obránci šíří obavy, že se scénář opakuje.

Co Syrskyj skutečně řekl, a co z toho slyší vojáci

Doslovný publikovaný rozkaz ve znění „udržte Kostiantynivku do podzimu“ se ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Doložitelné je jiné: hlavní velitel ZSU Oleksandr Syrskyj 2. května navštívil kostiantynivský sektor, jednal s velením 11. a 19. armádního sboru a podle Suspilne Donbas přijal „operativní rozhodnutí ke zlepšení zásobování“. Mluvil o kontradiverzních akcích, fortifikacích a protiopatřeních vůči nepřátelským dronům.

Nikoljuk, který OÚ „Východ“ vede od dubna 2026, pak o necelé dva měsíce později formuloval veřejný horizont: město vydrží do konce léta, pokud budou přicházet zdroje. Vojáci tuto podmínku čtou pozpátku; pokud zdroje nepřijdou, město nevydrží. A podle frontové reportáže hromadske z 12. června velitelé přímo ve městě varují, že ztráta Kostiantynivky do konce léta je reálný scénář.

Pokrovský scénář: kleště, infiltrace, rozřezání města

Označení „pokrovský scénář“ není metafora. U Pokrovsku a Myrnohradu ukrajinský 7. sbor rychlého reagování popsal konkrétní ruský postup:

• Kleště — tlak ze dvou stran na obchvat města, cílem je přerušit zásobovací trasy.
• Infiltrace malých skupin — ruská pěchota v trojicích až pěticích proniká přes stromové linie a pole k okrajům zástavby.
• Rozřezání na sektory — jakmile jsou skupiny uvnitř, snaží se rozdělit obranu tak, aby jednotlivé úseky ztratily vzájemný kontakt.
• Kolaps organizované obrany — izolované skupiny obránců čelí obklíčení a jsou nuceny k ústupu nebo zničení.

V Kostiantynivce se podle hromadske děje totéž. Rusové pronikají do města, snaží se ho rozřezat a znemožnit koordinovanou obranu. Rozdíl oproti Pokrovsku: Kostiantynivka je větší a má uvnitř terénní překážky, které zpomalují postup obou stran. To ale neřeší hlavní problém, zásobování zvenčí.

Logistika na hraně kolapsu

Čísla z února 2026 ukazují, jak dlouho už obrana města funguje v nouzovém režimu. Velitel 28. brigády Anatolij Kulykyvskyj tehdy pro ArmyInform uvedl, že 70 % logistiky v prostoru zajišťují pozemní robotické komplexy (UGV). Ty dovážejí munici, drony, proviant i vybavení pro piloty. Hexakoptéry pak rozvážejí náklad dál k pěchotě.

Jenže UGV jsou ničeny téměř denně. Vstup a výstup z města nese podle Kulykyvskeho zhruba dvacetiprocentní riziko zásahu FPV dronem či dělostřeleckou palbou. K začátku července se situace dále zhoršila: podle analýzy Le Monde z 3. července je jediná zásobovací trasa pod ruskou palbou a k jednotkám dorazí jen část vyslaných robotů. Rotace i odsun raněných jsou popisovány jako „velmi nebezpečné“.

Dva tisíce civilistů, kteří ve městě zůstávají, nemají elektřinu, plyn ani vodu. Veřejná doprava nefunguje od června 2025. Evakuace je prakticky nemožná.

Proč velení přesto trvá na obraně

Kostiantynivka není symbolická. Je to poslední velký uzel před Druživkou, za níž leží Kramatorsk a Slovjansk, největší dosud držená ukrajinská aglomerace v Doněcké oblasti. Pokud město padne, ruská armáda získá nástupní prostor k přímému tlaku na tuto osu. Frontoví velitelé navíc upozorňují, že bez ukrajinské pěchoty ve městě by do něj ve větším rozsahu vstoupili ruští operátoři dronů a ještě tvrději by bili logistiku v širším okolí.

Strategická logika je tedy jasná: každý týden, který Kostiantynivka vydrží, je týden, kdy zůstává krytá přístupová osa ke Kramatorsku. Taktická cena ale roste. A právě v tom spočívá spor; ne v tom, zda město bránit, ale za jakou cenu a jak dlouho.

K 4. červenci 2026 ukrajinský Generální štáb popřel ruská tvrzení o dobytí města. Obranná operace pokračuje, 3. července protivník provedl na tomto směru jedenáct útoků bez průlomu. Město stojí. Otázka zní, kolik týdnů ještě vydrží stát, a kolik životů bude každý z nich stát.

Co to znamená pro českou podporu

Česká muniční iniciativa pokračuje i v roce 2026 jako zprostředkovatelský mechanismus pro zajištění velkorážné munice. Ministerstvo zahraničí navíc od září 2025 pracuje s programem pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun, z toho polovina směřuje na bilaterální humanitární a stabilizační aktivity. Kostiantynivka tuto podporu nezměnila, ale tvrdě potvrzuje její relevanci. Drony, munice, zdravotnický materiál a logistické prostředky jsou přesně to, co rozhoduje o tom, zda město vydrží ještě měsíc, nebo ne.

Bitva o Kostiantynivku není příběh jednoho rozkazu. Je to příběh o ceně času, a o tom, kdo ji zaplatí.