Kyjev našel Achillovu patu Ruska, která ho rozloží zevnitř, pokud Putin vyhlásí mobilizaci. Stačí rozkaz a začne chaos

Bývalý zástupce velitele ukrajinských speciálních sil pojmenoval tři místa na mapě Ruska, kde by nová mobilizace mohla spustit řetězovou reakci, kterou Kreml nedokáže kontrolovat.

Ruští vojáci při výcviku i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Serhij Krivonos, někdejší první zástupce velitele Sil speciálních operací Ukrajiny, ve vysílání pořadu Fabrika novin začátkem července 2026 veřejně rozebral scénář, který v Kyjevě podle všeho cirkuluje už delší dobu. Skutečná slabina Ruska podle něj neleží na frontové linii, ale uvnitř země, v regionech a městech, kde by další nucené povolávání mužů do války narazilo na odpor, strach a historické jizvy. Klíčový detail: oním „rozkazem“, který by spustil chaos, není ukrajinský útočný pokyn. Je to kremelské rozhodnutí o nové mobilizační vlně.

Tři body na mapě, které Kreml chrání za každou cenu

Krivonos jmenoval tři konkrétní oblasti: Severní Kavkaz, Moskvu a Petrohrad. Každá z nich představuje jiný typ politického rizika.

Severní Kavkaz nese dědictví dvou čečenských válek, etnických napětí a historické nedůvěry k ruskému státu. Jamestown Foundation dlouhodobě upozorňuje, že Moskva byla při odvodech z tohoto regionu desítky let mimořádně opatrná, tvrdší vynucování může oživit místní nacionalismus. The Moscow Times k roku 2026 přidávají další destabilizační faktor: boje o nástupnictví v Čečensku kolem Ramzana Kadyrova.

Moskva a Petrohrad jsou jiný příběh. Podle výzkumu Marie Vjuškovové patří obě metropole k regionům s nejnižšími identifikovanými ztrátami na obyvatele v celé federaci. Kreml je dosud šetřil, a právě proto by přímý dopad mobilizace na tyto dvě města politicky bolel nejvíc. Nejde nutně o to, že by Moskevané byli proti válce víc než zbytek země. Březnový průzkum Levada Center ukazuje v hlavním městě 75% podporu akcí ruské armády. Jde o to, že jakýkoli viditelný otřes v centru moci má pro režim nesrovnatelně vyšší politickou cenu.

Precedent z roku 2022: co se stalo po posledním mobilizačním rozkazu

Že nejde o teoretickou úvahu, dokládá podzim 2022. Když Putin 21. září vyhlásil „částečnou mobilizaci“, reakce přišla okamžitě:

  • Mezi 21. zářím a 10. říjnem organizace OVD-Info evidovala 2 457 zadržení při protestech, z toho 976 v Moskvě a 655 v Petrohradu.
  • Podle údajů, které Meduza připisuje zdrojům z prezidentské administrativy a FSB, opustilo Rusko v prvních dnech po oznámení mobilizace přes 261 tisíc mužů.
  • Represivní aparát musel přesunout pozornost dovnitř země: razie, předvolání, kriminalizace odpůrců.

A to šlo o mobilizaci, kterou Kreml prezentoval jako omezenou. Další vlna by přišla do společnosti, která už tři roky žije ve válce, kde kontraktní bonusy přestávají stačit a kde se únava kumuluje.

Proč je nová mobilizace reálnější, než Kreml přiznává

Nezávislé ruské redakce Verstka a Meduza koncem června 2026 shodně informovaly, že se uvnitř ruského aparátu znovu probírá varianta nové mobilizace, možná už od října, po volbách do Státní dumy. Důvody jsou hmatatelné:

  • Od 1. ledna 2026 v Rusku běží celoroční odvodní režim zavedený novelou zákona o vojenské povinnosti.
  • Nábor kontraktníků klesá; finanční motivace přestává fungovat v regionech, kde už většina ochotných mužů narukovala.
  • Gazprom podle interních dokumentů uzavřel s ministerstvem obrany dohodu o vytváření mobilních palebných skupin z rezervistů na ochranu plynárenských objektů. Válka se přesouvá z fronty do ruského týlu.

Veřejný mobilizační dekret k dnešnímu dni podepsán nebyl. Ale signály ukazují, že systém se na takový krok administrativně připravuje.

Co by Ukrajina dělala, a co už dělá

Krivonosův scénář nestojí na představě, že Kyjev sám vyrobí revoluci v Moskvě. Stojí na tom, že Ukrajina by se pokusila zesílit už existující domácí napětí ve chvíli, kdy ho sám Kreml aktivuje mobilizačním rozhodnutím, a to informačně, sabotážně a údery na zázemí.

Část této strategie už běží. Podle Reuters se ukrajinské útoky na ruské rafinerie od začátku roku 2026 zdvojnásobily a přímo napínají domácí palivový trh. Nejde už jen o omezování vojenské logistiky, jde o tlak na každodenní život ruských občanů. Když k tomu přidáte povolávací rozkazy, razie a zavírání únikových cest, vzniká prostředí, ve kterém se válka z televizní obrazovky přesouvá do bytů, kanceláří a rodin.

Pro Česko to není abstrakce. Ministerstvo obrany letos schválilo nový akční plán proti hybridním hrozbám na roky 2026–2027. BIS dlouhodobě popisuje zjišťování a narušování aktivit cizích mocností proti českým zájmům jako svůj klíčový úkol. Vnitřní chaos v Rusku by mohl současně snižovat jeho kapacitu pro konvenční válku i zvyšovat chuť kompenzovat slabost agresivnější hybridní aktivitou v Evropě.

Není to jistý rozpad, ale cena, kterou Kreml nechce platit

Bylo by přehnané tvrdit, že Rusko stojí před bezprostředním vnitřním kolapsem. Represivní kapacitu má stále vysokou, bezpečnostní aparát je rozsáhlý a společnost vykazuje podle Levady 64% poptávku po mírových jednáních, ale zároveň se otevřeně nebouří. Jenže právě proto se Kreml už čtyři roky vyhýbá druhé mobilizační vlně. Ví, co by spustila. A Kyjev to ví taky.

Achillova pata Ruska není místo, kam lze udeřit jedním dronem. Je to politická a sociální citlivost režimu, který drží pohromadě tím, že válku drží co nejdál od vlastních občanů. Ve chvíli, kdy to přestane být možné, začne se rozhodovat o něčem víc než o frontové linii.

Myslíte si, že Putin vyhlásí mobilizaci?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jan Boháč

Zobrazit další články