Bývalý zástupce velitele ukrajinských speciálních sil pojmenoval tři místa na mapě Ruska, kde by nová mobilizace mohla spustit řetězovou reakci, kterou Kreml nedokáže kontrolovat.
Serhij Krivonos, někdejší první zástupce velitele Sil speciálních operací Ukrajiny, ve vysílání pořadu Fabrika novin začátkem července 2026 veřejně rozebral scénář, který v Kyjevě podle všeho cirkuluje už delší dobu. Skutečná slabina Ruska podle něj neleží na frontové linii, ale uvnitř země, v regionech a městech, kde by další nucené povolávání mužů do války narazilo na odpor, strach a historické jizvy. Klíčový detail: oním „rozkazem“, který by spustil chaos, není ukrajinský útočný pokyn. Je to kremelské rozhodnutí o nové mobilizační vlně.
Tři body na mapě, které Kreml chrání za každou cenu
Krivonos jmenoval tři konkrétní oblasti: Severní Kavkaz, Moskvu a Petrohrad. Každá z nich představuje jiný typ politického rizika.
Severní Kavkaz nese dědictví dvou čečenských válek, etnických napětí a historické nedůvěry k ruskému státu. Jamestown Foundation dlouhodobě upozorňuje, že Moskva byla při odvodech z tohoto regionu desítky let mimořádně opatrná, tvrdší vynucování může oživit místní nacionalismus. The Moscow Times k roku 2026 přidávají další destabilizační faktor: boje o nástupnictví v Čečensku kolem Ramzana Kadyrova.
Moskva a Petrohrad jsou jiný příběh. Podle výzkumu Marie Vjuškovové patří obě metropole k regionům s nejnižšími identifikovanými ztrátami na obyvatele v celé federaci. Kreml je dosud šetřil, a právě proto by přímý dopad mobilizace na tyto dvě města politicky bolel nejvíc. Nejde nutně o to, že by Moskevané byli proti válce víc než zbytek země. Březnový průzkum Levada Center ukazuje v hlavním městě 75% podporu akcí ruské armády. Jde o to, že jakýkoli viditelný otřes v centru moci má pro režim nesrovnatelně vyšší politickou cenu.
Precedent z roku 2022: co se stalo po posledním mobilizačním rozkazu
Že nejde o teoretickou úvahu, dokládá podzim 2022. Když Putin 21. září vyhlásil „částečnou mobilizaci“, reakce přišla okamžitě:
- Mezi 21. zářím a 10. říjnem organizace OVD-Info evidovala 2 457 zadržení při protestech, z toho 976 v Moskvě a 655 v Petrohradu.
- Podle údajů, které Meduza připisuje zdrojům z prezidentské administrativy a FSB, opustilo Rusko v prvních dnech po oznámení mobilizace přes 261 tisíc mužů.
- Represivní aparát musel přesunout pozornost dovnitř země: razie, předvolání, kriminalizace odpůrců.
A to šlo o mobilizaci, kterou Kreml prezentoval jako omezenou. Další vlna by přišla do společnosti, která už tři roky žije ve válce, kde kontraktní bonusy přestávají stačit a kde se únava kumuluje.
Proč je nová mobilizace reálnější, než Kreml přiznává
Nezávislé ruské redakce Verstka a Meduza koncem června 2026 shodně informovaly, že se uvnitř ruského aparátu znovu probírá varianta nové mobilizace, možná už od října, po volbách do Státní dumy. Důvody jsou hmatatelné:
- Od 1. ledna 2026 v Rusku běží celoroční odvodní režim zavedený novelou zákona o vojenské povinnosti.
- Nábor kontraktníků klesá; finanční motivace přestává fungovat v regionech, kde už většina ochotných mužů narukovala.
- Gazprom podle interních dokumentů uzavřel s ministerstvem obrany dohodu o vytváření mobilních palebných skupin z rezervistů na ochranu plynárenských objektů. Válka se přesouvá z fronty do ruského týlu.
Veřejný mobilizační dekret k dnešnímu dni podepsán nebyl. Ale signály ukazují, že systém se na takový krok administrativně připravuje.
Co by Ukrajina dělala, a co už dělá
Krivonosův scénář nestojí na představě, že Kyjev sám vyrobí revoluci v Moskvě. Stojí na tom, že Ukrajina by se pokusila zesílit už existující domácí napětí ve chvíli, kdy ho sám Kreml aktivuje mobilizačním rozhodnutím, a to informačně, sabotážně a údery na zázemí.
Část této strategie už běží. Podle Reuters se ukrajinské útoky na ruské rafinerie od začátku roku 2026 zdvojnásobily a přímo napínají domácí palivový trh. Nejde už jen o omezování vojenské logistiky, jde o tlak na každodenní život ruských občanů. Když k tomu přidáte povolávací rozkazy, razie a zavírání únikových cest, vzniká prostředí, ve kterém se válka z televizní obrazovky přesouvá do bytů, kanceláří a rodin.
Pro Česko to není abstrakce. Ministerstvo obrany letos schválilo nový akční plán proti hybridním hrozbám na roky 2026–2027. BIS dlouhodobě popisuje zjišťování a narušování aktivit cizích mocností proti českým zájmům jako svůj klíčový úkol. Vnitřní chaos v Rusku by mohl současně snižovat jeho kapacitu pro konvenční válku i zvyšovat chuť kompenzovat slabost agresivnější hybridní aktivitou v Evropě.
Není to jistý rozpad, ale cena, kterou Kreml nechce platit
Bylo by přehnané tvrdit, že Rusko stojí před bezprostředním vnitřním kolapsem. Represivní kapacitu má stále vysokou, bezpečnostní aparát je rozsáhlý a společnost vykazuje podle Levady 64% poptávku po mírových jednáních, ale zároveň se otevřeně nebouří. Jenže právě proto se Kreml už čtyři roky vyhýbá druhé mobilizační vlně. Ví, co by spustila. A Kyjev to ví taky.
Achillova pata Ruska není místo, kam lze udeřit jedním dronem. Je to politická a sociální citlivost režimu, který drží pohromadě tím, že válku drží co nejdál od vlastních občanů. Ve chvíli, kdy to přestane být možné, začne se rozhodovat o něčem víc než o frontové linii.