Německá prokuratura podala obžalobu na ukrajinského občana Serhije K., kterého považuje za velitele sabotážní operace proti plynovodům Nord Stream. Klíčové důkazy získala z jeho vlastních telefonátů.
Tři roky a devět měsíců po explozích, které v září 2022 přerušily proudění ruského plynu do Evropy, se případ posunul z fáze vyšetřování do soudní síně. Německý spolkový žalobce podal začátkem července 2026 obžalobu, která už nestojí jen na podezření ze sabotáže, kvalifikuje čin jako spoluúčast na válečném zločinu spočívajícím v útoku na civilní objekty. A obsahuje tezi, která je pro Berlín politicky výbušnější než samotné potrubí na dně Baltu: podle prokurátorů jednal Serhij K. na příkaz státních orgánů Ukrajiny.
Dovolená v Rimini, která skončila v poutech
Ráno 21. srpna 2025 italská policie zaklepala na dveře bungalovu poblíž Rimini, kde Serhij K. trávil dovolenou s rodinou. Čekal na něj evropský zatykač, který německý soudce podepsal tři dny předtím. Podle tiskové zprávy Generalbundesanwalt šlo o jednoho z koordinátorů útoku, bývalého důstojníka ukrajinské armády, příslušníka speciální jednotky, který měl velet sedmičlenné skupině operující z jachty Andromeda.
Italský kasační soud jeho vydání schválil v listopadu 2025. 27. listopadu byl předán německým úřadům a o den později mu byl v Německu vykonán vazební příkaz.
Telefonáty, které neměly zaznít
Právě v mezidobí italské vydávací vazby se odehrál moment, který obžalobu výrazně posílil. Podle společné investigace ARD, Süddeutsche Zeitung a Die Zeit Serhij K. z vazby telefonoval příbuzným a známým a v hovorech se bavil o útocích na Nord Stream. Německá média výslovně hovoří o monitorovaných hovorech. Přesný obsah konverzací ani počet zaznamenaných spojení úřady nezveřejnily.
Proč by někdo obviněný z jedné z nejzávažnějších sabotážních akcí v novodobé evropské historii mluvil z vazby o věci, která ho usvědčuje? Veřejně dostupné materiály na to neodpovídají. Nejlogičtější vysvětlení: podcenil, že hovory z vydávací vazby mohou být systematicky monitorovány. A tím sám přidal další vrstvu důkazů do spisu, který už předtím nebyl slabý.
K telefonátům přibyla druhá digitální linie. Bezpečnostní kruhy podle tagesschau uvádějí, že v mobilním telefonu zadrženého byly nalezeny důkazy o zapojení do útoku. Zda šlo o komunikaci, fotografie, polohová data, dokumenty nebo jiný typ digitální stopy, veřejně popsáno nebylo.
Mozaika důkazů je širší než dva zdroje
Telefonáty a mobil nejsou jediné, na čem obžaloba stojí. Veřejně známý důkazní rámec zahrnuje:
- Falešný pas s fotografií Serhije K., použitý při pronájmu jachty Andromeda
- Hraniční data polské pohraniční stráže dokumentující pohyb skupiny
- Stopy vojenských výbušnin HMX a RDX nalezené na palubě Andromedy
- Pronájem jachty přes nastrčené osoby s podvrženými doklady
Bundesgerichtshof v prosinci 2025 potvrdil nejen vazbu, ale i německou jurisdikci, kterou explicitně spojil s tím, že poškozené potrubí ústí v Lubminu a sabotáž dopadla na německou energetickou bezpečnost. Právě proto případ neskončil jako ve Švédsku a Dánsku, které svá vyšetřování uzavřely v únoru 2024 bez obžaloby; Švédsko kvůli absenci jurisdikce, Dánsko kvůli nedostatku podkladů pro domácí trestní řízení.
Státní operace, nebo soukromá iniciativa?
Politicky nejcitlivější otázka nezní „kdo to udělal“, ale „kdo to nařídil“. Německá prokuratura se v obžalobě přiklání k verzi státního zadání. BGH už v prosinci 2025 psal o činu „vysoce pravděpodobně spáchaném v cizím státním zájmu“. Po zveřejnění obžaloby Deutsche Welle a Reuters uvádějí formulaci o „příkazu státních orgánů Ukrajiny“.
Je to teze obžaloby, nikoli pravomocný soudní závěr. Ukrajinská strana reagovala sdělením, že bez znalosti detailů nemůže komentovat. Ale samotný fakt, že Německo, jeden z největších vojenských podporovatelů Ukrajiny, takovou formulaci vtělilo do obžaloby, ukazuje, že Berlín dal přednost právnímu procesu před diplomatickým pohodlím.
Serhij K. přitom není jediný vyšetřovaný. ARD/SZ/ZEIT identifikují celkem sedm podezřelých. Jeden z nich měl mezitím padnout v bojích proti Rusku. Dalšího, ukrajinského potápěče Volodymyra S., chtěli Němci dostat před soud, ale polský soud jeho vydání zablokoval.
Co hrozí a co to znamená pro střední Evropu
Serhij K. čelí obvinění z útoku na civilní objekty jako válečného zločinu s minimální sazbou tři roky, ze způsobení výbuchu podle § 308 německého trestního zákoníku se sazbou jeden až patnáct let a z dalších souvisejících skutků. Reálně mu hrozí dlouholetý nepodmíněný trest.
Pro Česko má kauza nepřímý, ale důležitý kontext. Po zničení Nord Streamu se přepravní mapa plynu pro celý region změnila. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu klesla celková energetická dovozní závislost ČR na Rusku z téměř 24 procent před válkou na 11,3 procenta v roce 2024. U samotného plynu ale zůstává dovozní závislost na úrovni 84 procent a podíl ruského plynu po přechodném poklesu znovu vzrostl na 26 procent.
Proces v Německu teprve začne a úplný obsah spisu veřejnost nezná. Jedno je ale jasné už teď: muž, který měl velet operaci na dně Baltského moře, se nakonec neprozradil sofistikovanou forenzní analýzou, ale tím nejbanálnějším způsobem, telefonátem, o kterém si myslel, že ho nikdo neposlouchá.