Tři po sobě jdoucí noci, 19 zasažených tankerů a blackouty od Simferopolu po jižní pobřeží. Ukrajinské drony v červenci 2026 systematicky řežou Krymu palivo i elektřinu.
Mezi 6. a 8. červencem 2026 provedly ukrajinské Síly bezpilotních systémů (SBS) sérii koordinovaných úderů, jaká nemá v dosavadním průběhu války na moři obdobu. Cílem nebyly válečné lodě, ty už Ukrajina z velké části vytlačila z Krymu dříve. Tentokrát šlo o měkčí, ale pro poloostrov životně důležitou vrstvu: tankery vezoucí benzin, rozvodny rozvádějící elektřinu a vstupní bod podmořského energetického mostu z Kubáně. Výsledkem je 21 zasažených plavidel za 72 hodin, z toho 19 tankerů takzvané stínové flotily, a padesátka poškozených energetických uzlů jen za první červencový týden.
Tři noci, tři vlny
Bilanci po jednotlivých nocích popsal Robert Brovdi, velitel známý pod přezdívkou „Maďar“, na svém Telegram kanálu. V noci na 6. července zasáhly drony dva tankery převážející benzin z oblasti Taganrogu směrem na Krym. Šlo o společnou operaci SBS a ukrajinského námořnictva. O čtyřiadvacet hodin později přišla masivnější vlna: osm tankerů, jedna suchá nákladní loď a trajekt u Kerče. Podle Brovdiho byly všechny tankery z této noci na mezinárodních sankčních seznamech, agentura Reuters nicméně ověřila sankční status jen u části z nich. Třetí ranní hlášení z 8. července přidalo dalších devět tankerů.
Celkem tedy 21 plavidel, z toho 19 tankerů. Na operacích se podílel 9. prapor „Kairos“ z 414. brigády „Ptáci Maďara“, 413. samostatný pluk „Raid“ a 1. samostatné centrum SBS.
Co je „stínová flotila“ a proč uvozovky
Termín „stínová flotila“ neznamená ruské válečné loďstvo. Jde o ustálený sankční pojem, který používá Evropská komise i Rada EU pro civilní či kvazicivilní tankery, jež převážejí ruskou ropu a ropné produkty mimo dosah západních sankcí. Jejich provozovatelé vypínají sledovací transpondéry, skrývají skutečné vlastnictví za nastrčené firmy a obcházejí cenový strop G7. Uvozovky v titulku dávají najevo, že nejde o formální námořní flotilu, ale o sankčně-popisné označení.
Rozsah problému ilustruje číslo z května 2025: v 17. balíku sankcí EU přidala na seznam 189 dalších plavidel, celkem jich tam bylo 342. Komise tehdy uváděla, že dodávky ruské ropy přepravované sankcionovanými loděmi klesly o 76 %. Jenže Rusko stále nachází nové lodě, nové trasy, nové prostředníky. Právě proto jsou azovské tankery pro Kreml tak cenné, zásobují Krym palivem, které se na poloostrov jinak dostává čím dál obtížněji.
Investigativní server The Insider dohledal, že minimálně jeden z tankerů zasažených v první vlně byl krátce předtím zachycen u přístavu Jejsk a požár byl zaznamenán v prostoru Kerčského průlivu. Přesná poloha lodí v okamžiku zásahu ale zůstává neznámá, transpondéry měly vypnuté.
Jak Ukrajina „vypíná proud“
Souběžně s lovem tankerů běžela energetická kampaň, kterou ukrajinská strana pracovně označuje „Krymský rubilnik off“. Už 3. července hlásil Brovdi zásah deseti energetických objektů včetně konkrétních rozvoden a kompresorové stanice. O tři dny později přišel klíčový úder: drony zasáhly rozvodnu 330 kV „Simferopolska“, jednu z páteřních na poloostrově. Okupační úřady následně přiznaly blackout v jižním Krymu a Simferopolu.
8. července SBS oznámily zásah bodu PP-2, vstupního uzlu podmořského energetického mostu Kubáň–Krym, kterým na poloostrov proudí elektřina z pevninského Ruska. K tomu dalších pět rozvoden. Celková bilance za první červencový týden: padesát zasažených energetických uzlů.
„Vypínat Krymu proud“ tedy není metafora. Jsou to reálné fyzické výpadky, které dopadají na civilní infrastrukturu i vojenskou logistiku: sklady, radary, spojovací body, distribuci paliva. A to v situaci, kdy Krym už před červencem zažíval palivovou krizi; Reuters v červnu popisovala prázdné čerpací stanice v Sevastopolu a Jevpatorii a přídělový režim na benzin.
Proč to funguje: nová organizační vrstva a middle-strike drony
Tři noci po sobě zasahovat cíle hluboko v prostoru, který Rusko považuje za své zázemí, vyžaduje víc než odvahu. Ukrajinské ministerstvo obrany v květnu 2026 představilo koncept middle-strike, údernou vrstvu dronů s dosahem 30 až 200 kilometrů, která vyplňuje mezeru mezi frontovými FPV drony a strategickými zbraněmi pro hluboké údery. Drony typu FP-2, Hornet nebo Bulava dokážou v závěru letu autonomně vyhledat cíl. Přesný typ použitý proti tankerům sice zveřejněn nebyl, ale právě middle-strike odpovídá profilu azovských úderů.
Organizačně za koordinací stojí nově zřízené Centrum hlubokých úderů v rámci SBS, které vzniklo na jaře 2026. Brovdi 8. července výslovně uvedl, že všechny cíle (lodní i energetické) byly vedeny za koordinace tohoto centra. To je podstatný posun: místo izolovaných náletů jednotlivých jednotek jde o synchronizované kampaně, kde jedna vlna dronů ničí protivzdušnou obranu a radary a další vlna vzápětí zasahuje tankery a rozvodny. Britská rozvědka už koncem června hodnotila, že šíře ukrajinských úderů degraduje ruskou PVO i v tak citlivých místech, jako je Kerčský průliv.
Co to znamená pro Krym, a pro sankce
Červencová série není zlom celé námořní války. Je to ale zřetelný průlom v izolaci Krymu. Po dřívější kampani, která vytlačila Černomořskou flotilu z krymských přístavů a silně ji poškodila, teď Ukrajina přesouvá důraz na logistickou vrstvu: tankery, trajekty, rozvodny, energetický most. Azovské moře se ukazuje jako nové klíčové bojiště, protože právě tudy vedla náhradní zásobovací trasa poté, co se západní část Černého moře stala pro ruské lodě příliš nebezpečnou.
Rusko není bezmocné, ale jeho obrana je děravá. Spoléhá na vypínání transpondérů, improvizaci tras a protivzdušnou obranu, která ale zjevně nestačí: tři noci po sobě prošly drony bez zastavení. Každý zasažený tanker navíc zdražuje celou operaci obcházení sankcí. Pro Česko a Evropu je to relevantní právě přes funkčnost sankčního režimu; čím riskantnější a dražší je provoz stínové flotily, tím hůře se ruská ropa dostává na trh oklikou.
Krym v červenci 2026 zůstává bez stabilního proudu, s prázdnějšími pumpami a s hořícími tankery na obzoru. Ukrajina nedokázala poloostrov odříznout úplně, ale dokázala, že jeho udržení Rusko stojí čím dál víc.