„Na podzim poletí balistické rakety přímo na Moskvu a vyhrajeme válku,“ tvrdí Ukrajinci. Příměří by Ukrajinu zabilo

Denis Štillerman není politik ani generál. Je spoluzakladatelem a hlavním konstruktérem firmy, která podle agentury Reuters vyrábí většinu ukrajinských dlouhodosahových úderných dronů nasazovaných proti Rusku. Když tedy v červnu a znovu na začátku července 2026 veřejně oznámil, že jeho firma chystá na podzim letové zkoušky balistické rakety schopné zasáhnout Moskvu, nešlo o prázdnou frázi z tiskové konference. Šlo o konkrétní časový slib od člověka, jehož předchozí produkty už létají a ničí ruské cíle. Otázka zní: jak blízko je tento slib realitě a co stojí za jeho druhou, možná ještě ostřejší tezí, že příměří by pro Ukrajinu znamenalo pomalou smrt?

Od motoru k Moskvě: co Štillerman skutečně řekl

4. června 2026 Štillerman v rozhovoru s Olesjou Bacmanovou, který zachytil Interfax-Ukraine, popsal stav balistického programu bez příkras: motor rakety ještě nebyl vyzkoušen. Horizont prvních testových letů směrem na Moskvu zasadil do rámce „léto, maximálně začátek podzimu“. O měsíc později, v rozhovoru pro LIGA.net shrnutém serverem dev.ua, už formulaci zpřesnil na „podzim“, po úspěšném testu motoru a ověření, že raketa poslouchá řídicí algoritmus.

Cíl přitom popsal bez diplomatických oblouků: „nejlépe chráněné vojenské podniky“ v Moskvě. Logika je donucovací: zasáhnout to, na čem Kremlu nejvíc záleží, a vynutit si tak konec plošných útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Štillerman dokonce prohlásil, že Rusko jeho raketu „prakticky stoprocentně“ nezachytí.

Redakční odstup je tu na místě. Veřejně potvrzený test, který v červnu 2026 popsal Reuters, se týkal varianty FP-7.X, interceptorové odvozeniny od vyvíjeného balistického systému FP-7 s dosahem do 200 kilometrů. Útočná raketa FP-9, která má podle webu výrobce dosáhnout 855 kilometrů a teoreticky tak Moskvu pokrýt, je stále ve vývojové a testovací fázi. Žádný nezávislý zdroj dosud nepotvrdil úspěšný kompletní let na plný dosah. „Rakety na Moskvu“ jsou tedy veřejně oznámený plán, nikoli prokázaná podzimní realita. Plán, který ale zapadá do už probíhající kampaně hlubokých úderů na ruskou ekonomiku.

Hluboké údery už fungují, i bez balistiky

Štillermanovy ambice totiž nevisí ve vzduchoprázdnu. 10. července 2026 prezident Zelenskyj zřídil samostatné velení pro „dlouhodosahový, fakticky globální dopad na Rusko“. Tentýž den Reuters informoval o sérii ukrajinských úderů na ruské rafinerie, ropný terminál a tankery. Čísla mluví jasně: ruská výroba benzinu spadla zhruba na 65 % kapacity, Moskva zakázala vývoz dieselu a omezila plavbu u Azovského moře.

Fire Point není v tomto ekosystému nováček. Agentura AP už v roce 2025 dokumentovala sériovou výrobu hlubokých úderných dronů a střely FP-5 „Flamingo“ přímo v provozech firmy. Ukrajinská pravda v lednu 2026 popsala trojici zakladatelů (Jehor Skalyha, Iryna Terechová a Denis Štillerman) a Reuters firmu označil za „vycházející hvězdu“ ukrajinského obranného průmyslu. Firma navíc veřejně mluví o výrobě tuhého raketového paliva v Dánsku, což naznačuje ambici přerůst z jedné rakety do širšího evropského obranného uzlu.

Balistika FP-9 by v tomto kontextu představovala kvalitativní skok. Zatímco americké střely ATACMS mají dosah kolem 300 kilometrů a britsko-francouzské Storm Shadow přes 250 kilometrů, FP-9 s deklarovanými 855 kilometry by Ukrajině dala schopnost, kterou jí žádný spojenec zatím nedodal, a hlavně schopnost nezávislou na cizím nosiči i exportním režimu. Pokud se ovšem prokáže, že funguje.

Proč Štillerman říká, že příměří by Ukrajinu zabilo

Druhá osa Štillermanových výroků je ještě provokativnější než rakety. V rozhovoru přetištěném serverem TSN označil jakékoli příměří za „velký dárek Rusku“ a „nejhorší scénář pro Ukrajinu“. Jeho argument má tři stupně: nejprve klesne mezinárodní pozornost a s ní zahraniční podpora, pak se Ukrajina stane investičně neatraktivní a nakonec se otevřou hranice, část mužů odejde ze země, a teprve potom přijde další ruský útok. Jako historický precedent zmínil Jižní Vietnam.

Je důležité odlišit tuto pozici od oficiální linie Kyjeva. Ukrajinský prezident opakovaně deklaroval ochotu k příměří, ale pouze za podmínky reciprocity z ruské strany a s robustními bezpečnostními garancemi. Pařížská deklarace z ledna 2026 počítá s právně a politicky závaznými zárukami aktivovanými po vstupu příměří v platnost, právě jako pojistka proti scénáři, který Štillerman popisuje. Český premiér po pařížském jednání výslovně řekl, že americká účast v garanční architektuře je předpokladem skutečně trvalého míru.

Štillerman tedy neříká totéž co Zelenskyj. Říká něco ostřejšího: že i příměří s garancemi je riskantní, protože garance se v minulosti ukázaly jako prázdné, a Budapešťské memorandum z roku 1994 je toho důkazem. Podle nás je to legitimní varování, i když záměrně vyhrocené. Konstruktér zbraní má logický zájem na pokračování zbrojení, ale jeho argument o ztrátě pozornosti a lidského kapitálu není snadno odmítnutelný.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Eskalace úderů hluboko do ruského území zvyšuje napětí v bezpečnostním prostředí, které je už teď mimořádně napjaté. Evropská rada v červnu 2026 označila ruskou válku proti Ukrajině za „existenciální výzvu“ pro celou EU a vyzvala k prudkému posílení obranné připravenosti do roku 2030. NATO dokumentuje nárůst ruských kyberútoků, sabotáží a vzdušného narušování prostoru členských států. Británie s Ukrajinou v dubnu 2026 podepsala deklaraci o dlouhodobé obranně-průmyslové spolupráci.

Pro Česko z toho plyne spíš vyšší tlak na protivzdušnou obranu, zásoby munice, kyberodolnost a ochranu kritické infrastruktury než přímá hrozba balistického úderu. Česká republika prokazatelně patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny: dodává techniku, velkorážovou munici, výcvik a přes český průmysl zprostředkovává nákupy materiálu. Konkrétní složení části pomoci ministerstvo obrany tají, takže přímou vazbu na balistický program Fire Pointu z veřejných zdrojů potvrdit nelze.

Slib, plán, nebo strategie?

Štillermanovy výroky je potřeba číst méně jako samostatnou senzaci a víc jako součást širší ukrajinské strategie: přenést náklady války co nejhlouběji do ruského týlu, vybudovat domácí zbrojní kapacity nezávislé na rozhodnutích spojenců a vytvořit tlak, který změní ruský kalkul. Zelenskyj zakládá velení pro dlouhé údery, Fire Point testuje balistické prototypy, ukrajinské drony už dnes srážejí ruskou rafinérskou kapacitu o třetinu.

Podzim 2026 ukáže, jestli FP-9 skutečně poletí. Ale i kdyby se termín posunul, směr je jasný, a Moskva to ví.