Ukrajinci se rozhodli Moskvu zničit, bombardují ji nepřetržitě. Kreml si nerad přiznává, že nemá odpověď

Číslo samo o sobě nevypadá dramaticky, jenže to byl jen moskevský výsek. Ruské ministerstvo obrany ve stejném období oznámilo 349 sestřelených dronů nad evropskou částí Ruska, a to pouze za noční interval od sobotní osmé večer do nedělní sedmé ráno. Dvě různá čísla, dvě různé časové osy, jeden společný jmenovatel: ukrajinské drony míří na ruské území prakticky bez přestávky a Moskva, symbol ruské moci, je mezi jejich pravidelnými cíli. Nejde o plán srovnat město se zemí. Jde o něco, co Kreml znervózňuje víc, o rutinu, kterou nedokáže zastavit.

Od sporadických náletů k dennímu tlaku

Ještě před dvěma lety byly útoky na Moskvu výjimečnou událostí. Dnes jsou téměř denní záležitostí. Už v lednu 2026 Reuters upozornil, že podle dat samotného ruského ministerstva obrany míří drony na Moskvu každý den od začátku roku. Posun je zásadní: z psychologického šoku se stal logistický problém.

Nedělní útok 12. července nebyl ani rekordní. Pro srovnání: 18. června Rusko hlásilo 555 dronů po celé zemi a 180 v okolí Moskvy, 26. června dokonce 660 dronů celkem a 47 na Moskvu. Červencových 41 dronů na hlavní město je pod červnovými špičkami, ale právě v tom spočívá pointa. Nemusí to být rekord, aby to bolelo. Stačí, že se to opakuje.

Co vlastně Kreml „nemá“

Ruská protivzdušná obrana kolem Moskvy patří k nejhustším na světě. Sám Volodymyr Zelenskyj v květnovém projevu označil moskevskou oblast za „nejvíce nasycenou ruskou PVO“. A přesto drony pronikají. Většina jich skutečně končí sestřelem, ruské úřady u červencového útoku tvrdily stoprocentní úspěšnost. Jenže „sestřelit“ není totéž co „zastavit“.

Problém Kremlu má několik vrstev:

• Letiště stojí. Při červnových útocích musela být dočasně uzavřena všechna hlavní moskevská letiště. Každá hodina odstávky znamená milionové ztráty a narušený civilní provoz.
• Rafinerie hoří. V červnu zasáhl dron moskevskou rafinerii. Palivový sektor, klíčový pro ruskou ekonomiku i válečnou logistiku, je pod tlakem opakovaně.
• PVO se vyčerpává. Každý sestřelený dron stojí raketu, obsluhu, čas. Držet hustou protivzdušnou obranu kolem metropole 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, je extrémně nákladné, a přitom to neřeší příčinu.
• Informační hra nefunguje. Rusko standardně zveřejňuje počty sestřelů, ale jen zřídka plný rozsah škod. Jenže když se útoky opakují denně, samotné hlášení „vše sestřeleno“ přestává být vítězstvím. Stává se přiznáním, že problém trvá.

Kreml tedy nemá odpověď nikoli ve smyslu nulové obrany, ale ve smyslu řešení, které by celou kampaň ukončilo. Sestřelovat drony umí. Zabránit tomu, aby přilétaly, neumí.

Strategie, ne improvizace

Dva dny před nedělním útokem, 10. července, podepsal Zelenskyj dekret č. 593/2026 o vytvoření „velení dálkového vlivu“ v rámci ukrajinských ozbrojených sil. Nová struktura má jediný účel: zvýšit efektivitu hlubokých úderů a systematicky snižovat schopnost Ruska vést válku.

To není gesto. Je to institucionalizace toho, co Ukrajina dělá už měsíce. Velitel ukrajinských bezpilotních sil Robert Brovdi v červnovém rozhovoru pro Reuters otevřeně popsal cíl: ochromovat ruskou logistiku, zasahovat přístavy, rafinerie, zásobovací trasy. Moskva je v tomto rámci především symbolem, důkazem, že ani centrum moci není mimo dosah. Skutečné cíle jsou prozaičtější a bolestivější: palivo, doprava, průmysl.

Civilní oběti a kremelská rétorika

Ruská strana samozřejmě rámuje útoky jako terorismus. V Samarské oblasti při nedělním útoku zemřel civilista, tři lidé byli zraněni včetně dítěte. V Grajvoronu v Belgorodské oblasti přišel po zásahu dronu o život třináctiletý chlapec. Každá taková smrt je tragédie a Putin ji využívá k tvrzení, že Ukrajina cíleně útočí na civilisty.

Jenže stejný víkend pokračovaly ruské útoky na ukrajinská města. AP 13. července popsala další oběti a zasažený civilní přístav v Oděské oblasti. Kremelská rétorika o ukrajinském terorismu je jednostranné rámování, které ignoruje vlastní masivní bombardování ukrajinské civilní infrastruktury po celou dobu války. Putin navíc 13. července veřejně slíbil, že ruské údery budou „několikanásobně silnější“, což je spíš přiznání eskalační spirály než důkaz morální převahy.

Evropa reaguje, Moskva vyhrožuje

Dronová kampaň proti ruskému zázemí už dávno přesáhla bilaterální rámec. Den po nedělním útoku, 13. července, oznámila Ukrajina společně s devíti evropskými zeměmi vznik koalice pro společnou protibalistickou obranu Evropy. Pro Česko to posiluje téma, které už není abstraktní: protivzdušná obrana, ochrana kritické infrastruktury, odolnost leteckého provozu.

Ruská odpověď zatím zůstává v zajetém vzorci: tvrdší rétorika, další údery, širší bezpečnostní omezení. Žádný náznak ochoty k ústupu nebo kompromisu. Ukrajina na to sází: čím déle bude tlak trvat, tím vyšší budou náklady pro ruskou ekonomiku i politickou stabilitu.

Moskva se neocitla pod palbou jednoho spektakulárního útoku. Ocitla se v režimu, kdy se každé ráno může opakovat totéž, a Kreml nemá nástroj, jak to změnit, aniž by přiznal, že válka, kterou sám začal, se vrací domů.