Moskvu zasypalo 350 dronů, až se otřásala v základech. Rusové přiznávají, že obrana selhává a lidé umírají

Krátce po půl deváté večer moskevského času začaly nad západním Ruskem padat první drony. Než se nad metropolí rozednilo, napočítal moskevský starosta Sergej Sobjanin přes 350 bezpilotních strojů mířících na hlavní město a jeho okolí. Padesát z nich se podle jeho vyjádření na platformě MAX podařilo zničit až při bezprostředním přiblížení k Moskvě, tedy v poslední obranné vrstvě, která měla civilní zástavbu chránit. Nezachránila všechny. V osadě Pioněrskij u města Istra exploze srovnaly se zemí pět domů a zabily tři lidi. V Solněčnogorsku dron zasáhl bytový dům. Čtyři hlavní moskevská letiště, Vnukovo, Domodědovo, Žukovskij a na čas i Šeremeťjevo, musela omezit provoz. Moskva tu noc nespala.

Čísla, která si protiřečí, a přesto vyprávějí stejný příběh

Ruské zdroje nabízejí hned několik různých čísel a každé z nich pochází od jiného úředníka. Sobjanin mluví o více než 350 dronech směřujících na moskevský region. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov uvádí 81 zneškodněných strojů přímo nad svým územím. Ruské ministerstvo obrany pak v celonočním okně od osmi večer do osmi ráno hlásí 342 sestřelů nad celým Ruskem. Čísla se míchají, překrývají a nedají se jednoduše sečíst.

Jedno ale říkají shodně: většina dronů byla zničena daleko před Moskvou, na vzdálených přístupových trasách přes západní a jihozápadní regiony. Jenže „většina“ nestačí. Těch padesát strojů, které pronikly až k metropoli, stačilo na mrtvé v Podmoskoví, požáry soukromých domů v Istrinském okruhu a noční sérii explozí, kterou slyšely statisíce lidí.

Poslední vrstva obrany: kulomety proti dronům 21. století

Ruské ministerstvo obrany se chlubí průměrnou účinností protivzdušné obrany 97 %. Ministr Andrej Bělousov na poradě vedení resortu zároveň přiznává, že Ukrajina zvýšila produkci dálkových bezpilotních prostředků z 1 500 měsíčně na 3 700 v květnu 2026, a že je nutné urychleně doplňovat systémy Pancir, radary, FPV interceptory a vytvářet další mobilní palebné skupiny. Už samotný tón těchto slov je nepřímým přiznáním, že současné kapacity nestačí.

Přímější slova volí ruskojazyční analytici. Ilja Abišev v rozhovoru pro Rádio Svoboda označil akce mobilních palebných skupin na posledním obranném ruběži za „krajně málo efektivní“ proti moderním dronům. Vojáci vyzbrojení kulomety, samopaly a přenosnými protiletadlovými střelami mají zastavit stroje, které letí nízko nad terénem, mění výšku podle reliéfu a nesou desítky kilogramů výbušnin. Analytický server Meduza ve své hloubkové analýze moskevské protivzdušné obrany doplňuje: chybí plošná detekční síť, automatické sdílení dat mezi senzory a střelci i dostatek specializovaných prostředků proti nízko letícím cílům. Systém Pancir tvoří páteř, mobilní skupiny jsou levná záplata prostoru, a tu lze přesytit.

Ljutyj: dron, který Moskvě nedá spát

Mezi stroji, které v posledních měsících zasahují ruské území stovky kilometrů od fronty, vyniká ukrajinský dálkový dron letounového typu označovaný jako Ljutyj. Podle BBC má zaznamenaný bojový dolet 1 352 kilometrů, nese bojovou část kolem 50 kilogramů a vykazuje vysokou odolnost vůči ruskému elektronickému boji. Reuters natočil exkluzivní reportáž z ukrajinské jednotky, která tyto stroje nasazuje; zakladatel 14. pluku tvrdil, že aktuální verze dosahují až 2 000 kilometrů.

Pro improvizované mobilní skupiny na posledním obranném ruběži je Ljutyj noční můra. Přilétá nízko, rychle a v roji desítek dalších strojů. Než ho střelec s kulometem vůbec zachytí, je pozdě.

Moskva není poprvé, a nebude naposledy

13. červenec nebyl rekord. Už 7. července Sobjanin hlásil přes 430 dronů mířících na moskevský region. A 18. června ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly moskevskou rafinerii uvnitř městského okruhu, pouhých šestnáct kilometrů od Kremlu. Letní měsíce roku 2026 ukazují jasný trend: útoky na ruskou metropoli přicházejí častěji, ve větších vlnách a s rostoucí přesností. Bělousovova čísla o nárůstu ukrajinské produkce dronů naznačují, že další eskalace není otázkou „jestli“, ale „kdy“.

Pro českou bezpečnostní debatu je to dvojí signál. Ministerstvo obrany ČR řadí protidronovou ochranu mezi hlavní priority a letos investuje přes 350 milionů korun do bezpilotních systémů s cílem mít 3 000 dronů do roku 2028. Evropská rada ve svých červnových závěrech výslovně jmenuje protivzdušnou obranu, munici, drony a rakety jako urgentní materiál pro Ukrajinu. Válka, která se vrací do moskevských předměstí, je argumentem pro obojí: pro podporu ukrajinských schopností i pro budování vlastní obrany.

Moskva po takových nocích nepůsobí jako město bez obrany. Působí jako metropole, která zjišťuje, že ani špičkové systémy a tisíce vojáků na střechách nedokážou zastavit všechno. A tři rakve v Pioněrském jsou toho důkazem, který nezakryje žádná statistika o sedmadevadesátiprocentní účinnosti.