Ukrajinci za jednu noc zasáhli trajekty, radary, základnu i ropné sklady. Krym je odstřižený, Rusové nemají čím zásobovat frontu

Nebyl to jeden efektní výbuch pro kamery. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) ve spolupráci s dalšími složkami ozbrojených sil koordinovala údery, které během několika hodin zasáhly čtyři trajekty, přístavní palivovou infrastrukturu, železniční cisterny, radary, odpalovač systému S-400 i leteckou základnu. Každý z těchto cílů představuje jinou vrstvu zásobovacího řetězce, po kterém proudí palivo, munice a technika k ruským jednotkám na jihu. Když se všechny vrstvy naruší najednou, nevznikne jen požár, vznikne logistická krize.

Co přesně Ukrajina za jednu noc zasáhla

Podle oficiální zprávy SBU šly pod úder čtyři automobilní trajekty: Jejsk a Marija na trajektovém terminálu Krym v Kerči, Lavrentij a Panagija v přístavu Kavkaz v Krasnodarském kraji. Právě přes tyto přívozy Rusko po předchozích úderech přesouvalo těžkou techniku, kterou už nemohlo pouštět na Krymský most.

Současně drony zasáhly tři nádrže komplexu na překládku ropných produktů v přístavu Kavkaz a železniční soupravu s cisternami na tamní nákladní stanici. Přístav Kavkaz přitom není žádné okrajové molo; podle ruského registru mořských přístavů má skladovací kapacitu ropných produktů 95 tisíc tun. Zásah tří nádrží a cisternové soupravy v jednom uzlu znamená, že palivo nemá kam téct ani z čeho se naložit.

Šest set kilometrů od ukrajinské hranice, ve Stavropolském kraji, hořel tankový park ropného skladu ve Vjaznikách. Na okupovaném východním Krymu dostala zásah letecká základna Baherove; SBU hlásila poškození hangárů s vojenskou technikou a speciálním vybavením. Generální štáb k tomu přidal potvrzení o zničení radaru Něbo-U v kerčské oblasti a odpalovače protiletadlového systému S-400. Vedle toho SBU uvedla zásah tří stacionárních radiolokačních stanic, které Rusové používali k detekci námořních dronů a bezpilotních letounů. Jejich přesné typy nezveřejnila.

Tři vrstvy zásobování pod tlakem najednou

Klíčové na celé operaci není to, že hořely trajekty nebo radary; to se dělo i dříve. Klíčové je, že Ukrajina poprvé v takové šíři zasáhla všechny tři vrstvy zásobování Krymu současně: námořní přepravu, palivovou infrastrukturu a podmínky pro pozemní přesuny.

Na moři už týden předtím ukrajinské speciální síly (SBS) systematicky ničily takzvané stínové loďstvo v Azovském moři. Mezi 6. a 13. červencem hlásily 90 zasažených plavidel, tankerů, remorkérů i suchých nákladních lodí. Právě na tankery Rusko přesouvalo zásobování palivem poté, co se Kerčský průliv stal příliš nebezpečným.

Na zemi je situace stejně svízelná. Ukrajinské ministerstvo obrany už v červnu označilo pozemní koridor R-280 za primární trasu, po které proudí palivo, munice a technika k ruské jižní skupině vojsk, a zároveň oznámilo, že tato trasa je pod ukrajinskou palebnou kontrolou. Těžké kamiony, které po červnových úderech nesměly na Krymský most, byly odkloněny právě sem. Teď nemají bezpečnou cestu ani po mostě, ani po silnici, ani po moři.

Krym „odstřižený“, co to reálně znamená

Nejde o hermetickou blokádu. Krymský most stále stojí, i když s omezeními. Část zásobování se Rusko pokouší vést alternativními trasami. Ale každá z těchto alternativ je teď dražší, pomalejší a rizikovější než před měsícem.

Už po červnových úderech, kdy SBU zasáhla přístav Kavkaz, kerčskou naftobázi TES-Terminal-1 a systémy protivzdušné obrany u Krymského mostu, byla kerčská trajektová přeprava zastavena. Okupační správa na Krymu omezila prodej paliva civilistům. Ruské námořnictvo začalo improvizovat s tankery přes Azovské moře. Červencová operace tyto improvizace znovu rozbila.

Polský think-tank OSW ve své analýze upozorňuje, že úplná blokáda Krymu bez vyřazení Krymského mostu zatím není na stole. Zároveň ale konstatuje, že narušení zásobovacích tras má potenciál paralyzovat ruské operace v Chersonské oblasti. Formulace „nemají čím zásobovat frontu“ tak neznamená, že by zásobování navždy přestalo existovat; znamená, že Rusko nemá dost bezpečných a stabilních kanálů, aby udrželo dosavadní tempo přesunů. A každý další úder tuto rovnici zhoršuje.

Roboti na břehu a drony nad Moldavskem

Noční operace nebyla jedinou událostí, která ukazuje, kam se válka posouvá. Ve stejném období 123. brigáda teritoriální obrany oznámila první bezpilotní obojživelnou operaci na Kinburnské kose: námořní dron dopravil ozbrojený pozemní robot na okupovaný břeh, kde splnil bojový úkol bez jediného vysazeného vojáka. Od začátku roku provedly ukrajinské pozemní robotické komplexy přes 50 tisíc misí a počet jednotek, které je nasazují, vzrostl ze 117 na 230.

A pak je tu rozměr, který se týká i zbytku Evropy. Moldavské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že 13. července v 01:03 přeletěl moldavský vzdušný prostor ruský dron Geraň-2, který po útoku na Oděskou oblast explodoval u obce Copanca. Ukrajinská delegace na OBSE upozornila na více než 80 narušení vzdušného prostoru Rumunska a Moldavska od roku 2022. Každý takový incident je testem alianční protivzdušné obrany a politické odolnosti regionu.

Kampaň, ne epizoda

Noc z 12. na 13. července nebyla izolovaný úder. Byla to další fáze systematické kampaně, která od června cíleně dusí zásobovací tepny Krymu, přístav po přístavu, trajekt po trajektu, cisternu po cisterně. Rusko zatím reaguje improvizací: přesouvá trasy, zahušťuje protivzdušnou obranu, hledá náhradní plavidla. Jenže náhradní plavidla hoří taky. A každá další improvizace stojí víc času, peněz a kapacity, které pak chybí na frontě.