Rusové pátý den v řadě terorizují Černé moře. Zaútočili na tři civilní lodě, tři námořníci zemřeli, osm je zraněných

Ruské drony v noci na 22. června zasáhly tři obchodní lodě mířící do ukrajinských přístavů. Na palubě jedné z nich vypukl požár, posádka skončila na záchranném voru.

Ruský útok na nákladní loď MJ Pinar v Oděse i Zdroj fotografie: Ukrajinský přístavní úřad
                   

Nešlo o ojedinělý úder. Ukrajinský úřad mořských přístavů mluví o několikadenní sérii cílených útoků na civilní lodní dopravu a přístavní infrastrukturu v oblasti Velké Oděsy, sérii, která se táhne den za dnem a mění černomořský koridor z obchodní trasy v zónu trvalého ohrožení. Slovo „terorizují“ v tomto kontextu není nadsázka. Je to popis toho, co se děje, když drony opakovaně míří na nákladní lodě plující pod vlajkami třetích zemí, které s válkou nemají nic společného.

Co se stalo v noci na 22. června

Podle Ukrajinského úřadu mořských přístavů (USPA) zasáhly ruské bezpilotní prostředky tři civilní obchodní lodě na cestě do přístavů Oděské oblasti. Nejhůře dopadlo plavidlo plující pod vlajkou Panamy: dron způsobil požár na palubě, loď utrpěla značné škody a osm členů posádky muselo být evakuováno na záchranném voru. Potvrzenou obětí je 58letý lodní kuchař egyptské národnosti. Další dvě lodě, pod vlajkami Palauské republiky a Belize, byly poškozeny, ale dokázaly pokračovat v plavbě.

Oficiální ukrajinská komunikace se v některých detailech rozchází. Hlášení oděského gubernátora Oleha Kipera popisuje útok na dvě cizí civilní lodě při vyplouvání z přístavů, s jedním mrtvým a pěti zraněnými, a uvádí odlišné vlajky: Panamu a Svatý Kryštof a Nevis. Bilance obětí v rámci celé několikadenní série útoků zahrnuje podle dostupných údajů tři mrtvé námořníky a osm zraněných; přesné přiřazení všech obětí k jednotlivým incidentům se z otevřených zdrojů nedaří kompletně zrekonstruovat. Jisté je jedno: oběti jsou civilisté, kteří převáželi zboží, ne munici.

Pět dnů, které mění pravidla hry

Noční útok nebyl začátkem, ale pokračováním. Primární zdroje potvrzují několik po sobě jdoucích úderů na přístavy, logistické zázemí i lodě přímo na koridoru. USPA od začátku roku 2026 eviduje 25 poškozených civilních lodí a 193 zasažených infrastrukturních objektů, jen za první čtvrtletí. Pro srovnání: za celé období od července 2023 do května 2025, tedy téměř dva roky, zpráva prezentovaná na evropském kulatém stolu uvádí 31 zasažených civilních lodí. Tempo se dramaticky zrychlilo.

Od začátku plnohodnotné invaze Rusko podle USPA poškodilo nebo zničilo 966 přístavních objektů a přes 200 civilních lodí. Jen v červnu 2026 směřovalo na ukrajinské přístavy přes 1 500 úderných dronů. Nejde o náhodné údery. Je to systematická kampaň, jejímž cílem je zničit schopnost Ukrajiny exportovat po moři.

Proč je každá zasažená loď útokem na světový trh s obilím

Černomořský koridor není jen ukrajinská záležitost. Podle Evropské komise přes něj v březnu 2026 putovalo zhruba 80 % ukrajinského vývozu obilí, olejnin a souvisejících komodit, celkem 3,9 milionu tun za jediný měsíc. Od května 2022 prošlo přes černomořské přístavy 60 % celkového ukrajinského exportu těchto produktů. Alternativní pozemní a říční trasy, takzvané koridory solidarity, existují, ale moře zatím plně nenahradily.

Každý dron, který zasáhne nákladní loď, proto nemíří jen na ocelový trup. Míří na pojistné sazby, na ochotu rejdařů posílat plavidla do zóny, kde se střílí, na cenu pšenice na světových burzách. Rusko nemusí koridor úplně zavřít; stačí, když plavba bude dost drahá a dost nebezpečná na to, aby část dopravců couvla.

Česko přitom není na ukrajinském obilí existenčně závislé. Ministerstvo zemědělství uvádí, že domácí sklizeň běžně pokrývá tuzemskou potřebu 4,8 až 5,5 milionu tun obilovin. Dopad je nepřímý, ale reálný: přes tlak na evropské ceny, dostupnost lodní kapacity a celkovou nervozitu trhu.

Co říká mezinárodní právo a co dělá svět

Civilní a obchodní lodě požívají ochrany podle mezinárodního humanitárního práva. Mezinárodní výbor Červeného kříže výslovně uvádí, že i na moři platí zásady rozlišování, proporcionality a předběžné opatrnosti: obchodní plavidla se nesmějí stát cílem útoku, pokud přímo nepodporují vojenské operace. Opakované zasahování nákladních lodí třetích zemí tak může naplňovat znaky válečného zločinu.

Mezinárodní námořní organizace (IMO) v červenci 2026 veřejně odsoudila útoky na civilní obchodní lodě v Černém a Azovském moři a vyzvala k respektu k mezinárodnímu právu. Jenže odsouzení není ochrana. Žádný stát ani aliance zatím nenabídl fyzický doprovod konvojů nebo vojenské zajištění koridoru. Reakce světa je deklaratorní a logistická, ne donucovací.

Obrana existuje, ale nestačí

Ukrajinské přístavy nejsou bezbranné. USPA popisuje spolupráci s armádou, bezpečnostní omezení provozu, mobilní úkryty, ochranné konstrukce a plovoucí bariéry. Jenže stejné zdroje dokládají, že drony i tak zasahují lodě a přístavní areály. Obrana snižuje škody, ale negarantuje bezpečný provoz. A dokud se nezmění jedna ze tří proměnných (účinnost ochrany koridoru, cena útoků pro Rusko, nebo mezinárodní režim odstrašení), kampaň může pokračovat.

Tři mrtví námořníci, osm zraněných, tři zasažené lodě za jedinou noc. A to byl jen jeden z několika po sobě jdoucích dnů, kdy Rusko systematicky ničí to, co drží ukrajinský export při životě.

Jak si může Rusko dovolit napadat civilní lodě?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články