Rusko hledá způsob, jak rozšířit válku směrem na Kyjev. Zelenskyj svolal velitele a chystá se na několik scénářů

Dne 20. května 2026 zveřejnil prezidentský web výsledky mimořádné Stavky, na které Zelenskyj poprvé otevřeně pojmenoval pět scénářů rozšíření války přes sever Ukrajiny. Jejich přesný rozpis zůstává utajený, ale samotný fakt, že Kyjev mluví o konkrétních zpravodajských datech k severnímu směru, posouvá debatu od obecných obav k praktické přípravě. A právě ta příprava nabrala v červenci nebývalé tempo.

Severní směr: stará jizva, nová hrozba

Směr Černihiv–Kyjev není pro Ukrajinu abstraktní čára na mapě. V únoru 2022 tudy ruské kolony skutečně postupovaly z běloruského území a dostaly se až na předměstí hlavního města. Zelenskyj to při návštěvě Slavutyče 21. května výslovně připomněl a zároveň upozornil, že Moskva opět prověřuje možnosti útoku z Běloruska i z Brjanské oblasti.

O šest týdnů později, 30. června, hlavní velitel Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro TSN upřesnil, že Putin dal generálnímu štábu propočítat varianty včetně útoku z běloruského území přímo na Kyjev. Za realističtější ale Syrskyj označil variantu z Brjanské oblasti proti Černihivské oblasti. Rozdíl je podstatný: nejde nutně o zopakování kyjevského obchvatu z roku 2022, ale o otevření nového tlakového směru, který by Ukrajinu donutil rozptýlit rezervy, protivzdušnou obranu a logistiku.

Právě v tom spočívá strategická logika Moskvy. I pouhá věrohodná hrozba severní fronty nutí Kyjev přesouvat lidi a techniku z nejtěžších úseků na východě. Rusko tak může „rozšířit válku směrem na Kyjev“, aniž by okamžitě zaútočilo na samotné město.

Devět sborů, čtyři dny, jedna Stavka

Mezi 17. a 21. červencem Zelenskyj přešel k osobní sérii porad se sborovými veliteli, což je krok, který nemá v dosavadním průběhu války obdobu co do intenzity. Z veřejně dohledatelných zdrojů lze rekonstruovat, že jednal nejméně s devíti sborovými formacemi:

• 1. sbor Azov – velitel Denys Prokopenko
• 2. sbor Chartija – velitel Ihor Obolenskyj
• 19. sbor – úřadující velitel Valerij Skred
• 8., 10., 11., 7., 20. a 17. sbor – velitelé potvrzeni v prezidentských výstupech a na síti X

Dne 20. července následovala mimořádná Stavka, kde se k velitelům přidali zástupci ministerstva obrany, výrobci zbraní a finanční úředníci. Agenda byla konkrétní: dodávky 155mm munice, dronů, pozemních robotů, posílení protivzdušné obrany a korekce obranné strategie před srpnem a podzimem. Hned následující den Zelenskyj oznámil nového hlavního velitele Mychajla Drapatého a potvrdil pokračování reformy sborového systému.

Nejde tedy o izolovanou poradu k severu. Jde o systémovou přestavbu, v níž severní směr hraje roli katalyzátoru.

Co Ukrajina konkrétně dělá

Veřejné kroky ukrajinského vedení ukazují, že příprava na severní scénáře má hmatatelnou podobu. Na jednání se zástupci Kyjevské a Černihivské oblasti 21. května Zelenskyj zadal:

• navýšení personálu v sektoru Černihiv–Kyjev
• výstavbu fortifikací a posílení ochrany hranice
• přidělení dalších systémů protivzdušné obrany
• samostatné financování obranných opatření na severním směru
• diplomatické úkoly vůči Bělorusku

Ministerstvo obrany zároveň v červnu oznámilo, že první etapa transformace ozbrojených sil je spuštěna, zahrnuje přímé financování bojových jednotek, přerozdělování personálu a přípravu dalších kroků v oblasti náboru. Nová celostátní mobilizace z těchto porad neplyne, ale cílené přesuny a posilování konkrétních směrů ano.

Srovnání s rokem 2022 a český rozměr

Oproti únoru 2022 je dnešní příprava preventivnější. Tehdy útok přišel bez varování a armáda reagovala improvizovaně. Nyní funguje dokončená soustava 18 sborů (13 pozemních, dva výsadkové, dva gardové a jeden námořní pěchoty) a velení má podle generálporučíka Pavla Pality stabilní přehled o reálných schopnostech podřízených jednotek. To neznamená, že sil je dost. Znamená to, že systém je čitelnější a zdroje se dají přidělovat přesněji.

Pro Česko má případné otevření severní fronty přímý důsledek v podobě vyššího tlaku na pokračování podpory přes NATO. Generální tajemník Mark Rutte na červnové tiskové konferenci výslovně zmínil českou muniční iniciativu jako nástroj reagující na konkrétní ukrajinské potřeby. Čím více směrů Rusko otevře nebo jimi bude hrozit, tím naléhavější bude poptávka po munici, PVO a financích, a tím viditelnější bude role českého příspěvku.

Zelenskyj v červenci ukázal, že severní hrozbu nebere jako vzdálenou hypotézu, ale jako operační realitu, na kterou se dá, a musí, připravit dřív, než se promění v kolony na silnicích.