Putin zvětšuje armádu pošesté za válku, přibylo přes 500 tisíc vojáků. Zelenskyj varuje, že je mobilizace nevyhnutelná

Když Vladimir Putin v únoru 2022 spustil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, autorizovaný počet vojáků v ruské armádě činil 1 013 628. O čtyři a půl roku později, po šesti postupných navýšeních prezidentskými dekrety, je to 1 535 000. Nárůst o více než půl milionu, přesně o 51,4 procenta, ukazuje něco víc než jednorázové doplnění ztrát. Kreml buduje armádu dimenzovanou na dlouhou válku. A Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že ani tohle stačit nebude.

Šest dekretů za čtyři roky

Chronologie je výmluvná. První navýšení přišlo už v srpnu 2022, půl roku po začátku invaze. Druhé v prosinci 2023, kdy strop vyskočil na 1 320 000 vojáků. Třetí v září 2024, rovný milion a půl. A pak se tempo zrychlilo: v březnu 2026, v červnu 2026 a naposledy 27. července 2026 Putin podepisoval dekrety v řádu týdnů a měsíců, nikoli let.

Poslední tři kroky za pouhých pět měsíců mají svou logiku. Jak uvádí Meduza, červencový dekret je výslovně svázán se zřízením vojenských stavebních jednotek. Nejde tedy čistě o pěchotu pro frontovou linii, ale i o infrastrukturu: základny, zázemí, opevnění. Válka potřebuje nejen střelce, ale i beton.

Celkový autorizovaný stav ruských ozbrojených sil, tedy včetně civilního personálu a dalších kategorií, narostl z předválečných 1 902 758 na 2 426 130 osob. Rozdíl činí 523 372. Součástí posledního navýšení je i rozšíření centrálního aparátu ministerstva obrany o 200 míst, což naznačuje rostoucí byrokratický aparát pro řízení stále masivnějšího vojenského stroje.

Zelenskyj: Rusko ztrácí víc lidí, než nabírá

Ukrajinský prezident reagoval ještě před podpisem posledního dekretu. Ve svém projevu z 24. července 2026 mluvil o „jasných zpravodajských informacích“ a varoval před „významnou“ podzimní mobilizační vlnou. V rozhovoru pro Sky News, který převzal Ukrinform, byl konkrétnější: Putin podle něj počítá s mobilizací 300 až 500 tisíc lidí po volbách do Státní dumy, naplánovaných na 18.–20. září 2026.

Zelenského argumentace stojí na jednoduché aritmetice. Rusko na frontě ztrácí více lidí, než kolik jich stíhá nabírat prostřednictvím kontraktů. Putin přitom chce útoky zesilovat. Bez nového zdroje živé síly se to dlouhodobě neudrží. Načasování po volbách dává politický smysl; vyhlásit nepopulární mobilizaci před hlasováním by bylo pro Kreml riskantní.

Je třeba dodat, co připomíná Radio Svoboda: nezávislé potvrzení konkrétního čísla 300–500 tisíc zatím neexistuje. Zelenskyj se opírá o ukrajinskou rozvědku a informace od partnerů. Zároveň ale nezávislá ruská média Verstka a Važnyje istorii psala o debatách v Kremlu na téma další mobilizace. Riziko, jak to shrnuje analýza Sibir.Realii z poloviny července 2026, „přestalo být teoretické“.

Proč kontrakty přestávají stačit

Rusko se od první mobilizace na podzim 2022 snažilo vyhnout jejímu opakování. Kreml vsadil na finanční motivaci: podpisové bonusy, regionální příplatky, odpouštění dluhů. Jenže plnit náborové plány je podle dostupných analýz v posledním roce a půl stále obtížnější. Běží infrastruktura elektronických povolávek, zpřísňují se mobilizační předpisy. Všechno nasvědčuje tomu, že dobrovolnický model naráží na strop.

Samotné opakované zvyšování autorizovaného stavu armády je přitom signálem samo o sobě. Kreml nenavyšuje strop proto, že má přebytek rekrutů. Navyšuje ho proto, že potřebuje právní rámec pro další nábor, ať už dobrovolný, nebo ne. Každý nový dekret je de facto příprava prostoru.

Co to znamená pro Česko a NATO

Přímé vojenské ohrožení České republiky zůstává podle Obranné strategie ČR z roku 2023 nízké. Tentýž dokument ale konstatuje, že pravděpodobnost napadení některého členského státu NATO či EU je nejvyšší od konce studené války. Armáda o 1,5 milionu vojáků, potenciálně doplněná další mobilizační vlnou, tuto rovnici nemění ze dne na den, ale posiluje ruskou schopnost vést opotřebovací válku na roky.

Pro Alianci to znamená pokračující tlak na odstrašení na východním křídle, na udržení podpory Ukrajiny a na plnění závazku minimálně dvou procent HDP na obranu. Česká strategie s tím počítá a v případě potřeby připouští i výdaje nad touto hranicí. Otázka už nezní, jestli se zbrojit. Zní, jestli dost rychle.

Čísla versus realita

Důležitá poznámka na závěr: autorizovaný strop není totéž co reálný počet vojáků ve zbrani. Putin může podepsat dekret na milion a půl, ale skutečný stav závisí na náboru, výcviku, ztrátách a rotaci. Zelenskyj v únoru 2025 mluvil o potřebě „milionové armády“ pro Ukrajinu; obě strany tedy operují s ambiciózními čísly, jejichž naplnění je otázkou měsíců a let, nikoli podpisu.

Co je ale nesporné: šest navýšení za čtyři roky, tři z nich za pouhých pět měsíců, a strop vojenského personálu o polovinu vyšší než před válkou. Kreml neřídí konflikt, ale trvalý válečný režim. A pokud má Zelenskyj pravdu, na podzim se tento režim ještě utáhne.