Rusové nestíhají vyrábět, vrací do služby severokorejské balistické rakety KN-23. První útok pozabíjel civilisty

Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko použilo severokorejskou balistickou raketu KN-23 poprvé po dlouhé době. Z domu rodiny Voronových podle jeho slov téměř nic nezůstalo. Matka Olena, otec Artem a děti Mark, Azarij Ilaj a Emilija, všichni mrtví. Z trosek záchranáři vyprošťovali fragmenty těl, identifikace dalších obětí si vyžádala forenzní expertizy. Návrat severokorejské balistiky na ukrajinské bojiště není symbolická epizoda. Je to konkrétní signál, že ruská domácí výroba raket sice běží, ale na tempo, které si Moskva diktuje, nestačí.

Co je KN-23 a proč je nebezpečnější, než se zdá

KN-23 je mobilní balistická raketa krátkého doletu na tuhé palivo. Podle databáze CSIS Missile Threat dosahuje doletu až 690 kilometrů a nese hlavici o hmotnosti 500 kilogramů. Bojově nasazené verze však podle ukrajinských zdrojů citovaných agenturou Reuters mohou nést hlavici až o hmotnosti jedné tuny. Klíčová vlastnost: KN-23 létá po kvazibalistické dráze a v závěrečné fázi letu provádí takzvaný „pull-up“ manévr, prudkou změnu trajektorie, která dramaticky zkracuje reakční čas protivzdušné obrany.

Ukrajinští analytici, kteří zkoumali trosky dříve dopadlých kusů, zjistili, že KN-23 není přímá kopie ruského Iskanderu. Používá jiný, méně energetický typ paliva a větší motor, jde o samostatnou konstrukční linku. Přesto ji nelze odbýt jako „severokorejský šrot“. Přesnost prvních sérií se pohybovala v odchylce jednoho až tří kilometrů, ale novější kusy už podle Reuters zasahují cíle s odchylkou 50 až 100 metrů. To je skok, který z KN-23 dělá reálnou hrozbu pro civilní infrastrukturu i vojenské objekty.

Proč Rusko sahá po importu, když samo vyrábí desítky raket měsíčně

Ruská zbrojní výroba nezkolabovala. Podle odhadů ukrajinské vojenské rozvědky DIU z června 2026 Rusko produkuje 55 až 60 balistických střel Iskander 9M723 měsíčně, někteří experti mluví až o 60 až 70 kusech. Moskva je schopna vypálit až 100 balistických raket za měsíc a přitom udržovat stabilní úroveň zásob. Jenže právě tady je háček.

Sto startů měsíčně při výrobě šedesáti kusů znamená, že rozdíl musí pokrýt buď starší zásoby, nebo dovoz. A Rusko potřebuje zároveň:

• udržovat vysoké tempo úderů na ukrajinskou energetickou a vojenskou infrastrukturu,
• budovat strategické rezervy pro případ eskalace,
• modernizovat stávající arzenál; expert Oleksandr Zaruba upozornil, že novější Iskandery dostávají prvky k zahlcení radarů protivzdušné obrany a software hledající „slepá místa“ radarových systémů.

Ke všemu je ruská raketová výroba strukturálně závislá na dovozových součástkách. Zelenskyj na konci května 2026 uvedl, že v 33 zkoumaných střelách Iskander identifikovali 1 122 zahraničních komponent. Bez nich by se výroba zastavila. Sankce tedy ruskou produkci neukončily, ale vytvářejí trvalý tlak, který Moskva kompenzuje obcházením embarg a právě nákupem hotových raket ze Severní Koreje.

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov už v lednu 2025 mluvil o dodávce nejméně 150 kusů KN-23 pro daný rok. Návrat těchto střel v létě 2026 tak podle nás ukazuje, že severokorejská balistika přestala být jednorázovou záplatou a stala se systémovým doplňkem ruské války.

Spolupráce, která už není jednosměrná

Tok zbraní mezi Moskvou a Pchjongjangem dávno překročil hranici jednorázového obchodu. Severní Korea dodává nejen KN-23, ale i dělostřelecké systémy Koksan, vícenásobné raketomety, munici a vojáky. Generální tajemník NATO Mark Rutte v červnu 2026 na tiskové konferenci explicitně řekl, že Severní Korea dostává od Ruska na oplátku „důležitou balistickou technologii“.

A spolupráce jde ještě hlouběji. Zaruba upozornil, že Rusko při zjednodušování konstrukce Iskanderu přebírá technická řešení právě z KN-23. Jinými slovy: nejde už jen o to, že Moskva kupuje hotové rakety. Obě strany si vzájemně vyměňují know-how, které posouvá jejich balistické programy kupředu. Pro globální bezpečnost je to znepokojivější než samotný počet dodaných střel.

Ukrajina nemá čím balistiku zastavit

Den před útokem na Radušné, 29. července, Zelenskyj v rozhovoru pro Axios řekl, že zásoby interceptorů pro systémy Patriot jsou téměř vyčerpané. Požádal o nouzový „zimní balíček“ (300 střel do začátku topné sezóny). Patriot patří mezi klíčové systémy schopné zachytit balistické střely třídy KN-23, ale úspěšnost závisí na počtu dostupných interceptorů a na tom, jak moc je obrana zahlcena simultánními útoky.

Problém rezonuje i v Evropě. 13. července 2026 byla oznámena nová Anti-Ballistic Missile Coalition, čistě obranná koalice zaměřená na protibalistické kapacity. Český premiér po pařížském jednání koalice ochotných mluvil o společném evropském projektu protivzdušné obrany a o zapojení České republiky. Balistická hrozba už není jen ukrajinský problém, je to téma evropského obranného plánování.

Raketa z Pchjongjangu dopadla na rodinný dům u Kryvého Rihu

Návrat KN-23 do ruského arzenálu potvrzuje trend, který bezpečnostní analytici sledují už dva roky: Moskva vede válku na hranici vlastních výrobních kapacit a systematicky doplňuje arzenál odjinud. Rodina Voronových v Radušném zaplatila za tuto kalkulaci životem. Dokud Ukrajina nedostane dostatek interceptorů a Evropa nevybuduje vlastní protibalistickou vrstvu, bude každá další severokorejská střela stejně smrtelná jako ta první.